Ba dokonce nejen stál, on ji vystřelil.
Píše se 2. květen 2012, Sigma ve finále Českého poháru zápolí s pražskou Spartou. V plzeňské Doosan Areně probíhá 47. minuta, Vepřek hodí aut Navrátilovi, ten mu míč sklepne z první zpátky. Vepřek zvedá hlavu, ale nemá, komu by mičudu předal. Až nečekaně si zkusí prohodit míč mezi dvěma sparťany, před třetím si balon píchne mimo jeho dosah a z úhlu nekompromisně prostřelí gólmana Vaclíka.
„Nikdo mi nevěřil, ale já jsem říkal, že dám gól v důležitém zápase, kdy to bude potřeba,“ smál se bezprostředně po zápase Vepřek, který dal v Sigmě všehovšudy jedenáct gólů. „Neměl jsem po vráceném autu komu nahrát, ale viděl jsem mezeru mezi dvěma hráči, pak jsem si posunul balon kolem obránce a řekl jsem si, že zkusím vystřelit na zadní tyč. Slyšel jsem tyčku, myslel jsem si, že se to odrazilo od brány, ale pak jsem viděl, jak se rozvlnila síť. Byla to paráda,“ radoval se.
Hanáci nakonec po výhře 1:0 slavili vůbec první trofej v historii. Ze současného kádru Sigmy to kromě Vepřeka a Navrátila pamatují už jen záložník Martin Pospíšil a nynější Vepřekův trenér Tomáš Janotka. O pár měsíců později stál Vepřek i u triumfu v českém superpoháru.
Olomoucký veterán Michal Vepřek se raduje ze vstřelení gólu, za ním jeho spoluhráč Vít Beneš.
„Já na to upřímně moc nevzpomínám, spíše mi to připomíná okolí. Někteří moji spoluhráči mohli mít v té době třeba šest nebo sedm roků, tak to je docela vtipné. Já jim ten gól pustím, aby se podívali,“ prohodil Vepřek se smíchem po sobotním zápase B týmu Sigmy s Varnsdorfem.
Právě v druholigové rezervě Olomouce trávil poslední dvě sezony. Jako zkušený mazák usměrňoval mladé ambiciózní mužstvo až do doby, než se na začátku jarní části soutěže zranil. „Poslední týdny už byl v tréninkovém procesu, ale my jsme neměli důvod do obranné řady sahat,“ připomněl trenér Janotka, bývalý Vepřekův spoluhráč, který tým převzal před začátkem právě skončené sezony.
Rezerva Sigmy chytila úžasný lauf, vyhrála desetkrát v řadě, a třebaže po šesti úvodních zápasech měla dva body, vyšvihla se až na 2. místo. V sobotu v posledním zápase sezony porazila na Andrově stadionu Varnsdorf 2:1.
Vepřek byl tentokráte u toho, do soutěžního zápasu nastoupil poprvé od 9. března. Už v uplynulém týdnu ovšem prostřednictvím klubového Facebooku oznámil svůj konec v Sigmě. V modrobílém dresu debutoval v roce 2006 proti Jihlavě, nyní osmatřicetiletý levý bek nakonec posbíral 255 zápasů v první lize, trefil se v nich čtyřikrát.
Sigmě vyjma krátkodobých působení v Jihlavě a na Žižkově zůstal věrný. Připustil, že byl jednou blízko odchodu do Německa, ale... „Dopadlo to asi tak, jak mělo.
“ V Olomouci zůstal dokonce i před dvěma lety, kdy mu vedení nabízelo prodloužení smlouvy jen v případě, že půjde plnit roli matadora do B týmu, který zrovna slavil postup do druhé ligy.
Vepřek na rozdíl od kolegy Romana Hubníka neodmítl a v nové roli se mu nakonec zalíbilo. Když se bavíte s hráči olomouckého B týmu, s nadsázkou vám poví, že Vepřek byl takový jejich taťka.
„Tak velké číslo jsem nečekal“ Každá etapa ovšem jednou končí, a tak se nachýlil i Vepřekův čas v Sigmě „Vůbec teď netuším, co bude dál, je strašně brzo. V sobotu to tak nějak skončilo v profesionálním fotbale, a co bude dál, to se teprve uvidí,“ pověděl. Nevyloučil ani pokračování v Sigmě v jiné než hráčské roli.
Se Sigmou je Vepřek nerozlučně spjatý, i proto pro něj byl poslední zápas tolik emotivní. Zvlášť, když se pár minut před koncem dostal na plac a od záložníka Langera převzal kapitánskou pásku. A po závěrečném hvizdu začaly ochozy skandovat jeho jméno.
„Zkoušel jsem emoce nějak držet, ale nebylo to jednoduché. Zápasů bylo hodně a při tom skandování, když jsem viděl ten dres, co mi vyrobili, tak bylo opravdu těžké udržet to v sobě. Moc si vážím, že mi lidi přišli poděkovat,“ pravil. „Začal jsem v béčku, nakouknul jsem i do áčka Sigmy, pak jsem šel v roce 2007 na dva roky na hostování do Jihlavy a to mi dalo hrozně moc. Změna klubu a prostředí pomůže. Musel jsem se o sebe starat sám, musel jsem přeskočit ty kmenové, domácí hráče, to byla velká škola. To mi hodně pomohlo,“ ohlédl se za svojí kariérou.
V součtu s B týmem si nakonec připsal úctyhodných 350 startů za Sigmu. „Je to úžasné číslo. Nikdy by mě v životě nenapadlo, že k takovému dojdu. Nejsem nějak na statistiky, že bych je sledoval, ani přesně nevím, kolik je těch zápasů přesně. Asi mi to zatím nedochází,“ usmál se. „V sobotu to vyšlo úžasně a jsem rád, že jsme zápas otočili a oslavy mohly být větší,“ doplnil.
B tým pod jeho dohledem letos prožil nejúspěšnější sezonu v historii, v té příští si budou muset mladíci Olomouce už poradit bez zkušeného mazáka.
„Kluci udělali obrovský progres, jsem na ně hrdý. Tým je neskutečný, byla radost s nimi být. Jsem hrozně rád, jak se posunuli a čeho jsme dosáhli,“ zhodnotil Vepřek, legenda Sigmy Olomouc.
