Wilders už ostatní strany vyzval, aby se připojily k PVV na jejich „nové cestě kupředu“, která nebude zatížená „jejich vlastními stíny“. Stranu pro svobodu už podle jeho slov nejde ignorovat, protože by to bylo „velmi nedemokratické“ a „voliči by to nepřijali“. „Budeme vládnout,“ slíbil Wilders přítomným ve štábu. Dodal, že je připraven být vůdcem všech Nizozemců a hledat řešení, která „jsou v souladu s ústavou a zákony“.
Netherlands, national parliament election:
98.5% counted
Seats
PVV→ID: 37% (+20)
GL/PvdA-G/EFA|S&D: 25 (+8)
VVD-RE: 24 (-10)
NSC→EPP: 20 (new)
D66-RE: 9 (-15)
BBB-*: 7 (+6)
…
+/- vs. 2021 election
➤ https://t.co/dz1X5eQdmV #verkiezingen2023 https://t.co/Onltwijb83
„Je na Wildersovi, aby ukázal, že dokáže vytvořit většinu. Nevidím, že se to děje,“ poznamenala už v noci Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, která se stala šéfkou Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) poté, co rezignoval nynější premiér Mark Rutte. Její původně favorizovaná VVD skončila ve volbách na třetím místě.
Šok v Nizozemsku. Liberály ve volbách rozdrtila Wildersova krajní pravice |
Geert Wilders čekal na svou příležitost velmi dlouho a do vlády evidentně chce. V posledních dnech i zmírnil svou dlouhodobou protiislámskou rétoriku. „Dobře rozumím tomu, že strany nechtějí být ve vládě se stranou, která chce protiústavní opatření,“ řekl ve středu poté, co začaly přicházet první výsledky voleb. „Nebudeme mluvit o mešitách, koránu a islámských školách,“ dodal. V jeho volebním programu nicméně figuroval i požadavek na vystoupení Nizozemska z Evropské unie a rovněž se vyjádřil proti poskytování pomoci Ukrajině.
Šéfka pravicové liberální VVD už před volbami vyloučila, že by Wilderse podpořila jako premiéra. Pieter Omtzigt ze strany Nová společenská smlouva (NSC), která podle všeho skončila čtvrtá, se již dříve vyjádřil, že by s krajně pravicovou stranou do vlády nešel právě kvůli její „protiislámské politice, která je porušováním svobody slova a svobody náboženství zakotvených v nizozemské ústavě“. Podobně se od Wilderse distancoval i někdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, lídr společné kandidátky nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL).
Kranten spreken van 'rechtse directe' en zien schokgolf: https://t.co/oJiXCgYR3m https://t.co/6GkM26xxiE
Po výsledku voleb nicméně Omtzigt prohlásil, že cítí zodpovědnost za 20 křesel, které by jeho strana mohla získat, a že musí jít do vlády. Místní analytici přitom toto vyjádření čtou v tom smyslu, že spolupráce s Wildersem není vyloučena.
Tři hlavní scénáře
Podle agentury Reuters se nabízí několik možných budoucích řešení. Mohla by vzniknout pravicová až krajně pravicová koalice Wildersovy PVV, liberální VVD a centristické NSC spolu s několika dalšími menšími stranami. Druhou možností je velká koalice mezi VVD, opět NSC, ale s Timmermansem vedenou levicí. Dohromady by tak měly kolem 69 křesel, spolu s některou z menších liberálních stran pak většinu.
Vyjednávání mezi Yeşilgözovou a Timmermansem ale nejspíš budou velmi obtížná, protože mezi oběma stranami jsou velké rozdíly. Také by podle mnohých šlo nejspíš jen o kabinet dočasný a následovaly by další předčasné volby. Pieter Omtzigt nicméně již dříve naznačil, že by případně spolupracoval s oběma těmito stranami.
Třetí možnou variantou může být centristická menšinová vláda. V Nizozemsku obvykle vládly většinové vládní koalice, nicméně i menšinová vláda je možností, která v minulosti fungovala. VVD a NSC by se mohly dohodnout na základních bodech pro společnou vládu a v různých otázkách by pak usilovaly o většinu s podporou buď pravice, či levice. V otázkách migrace by mohli hledat spojence u PVV a dalších stran napravo, zatímco pro politiku v oblasti ochrany klimatu by se mohli obrátit na levici. Omtzigt již dříve tuto variantu nevyloučil, VVD ji nicméně považuje za velmi nestabilní.
Předznamenání evropského vývoje?
Média v západní Evropě označují jasné vítězství Wildersovy PVV za politické zemětřesení. Bruselský web Politico napsal, že tak jasné vítězství zaskočilo i samotnou Wildersovu stranu, která si teprve po nedávném vylepšení své pozice v průzkumech na poslední chvíli zamluvila prostory, v nichž pak její politici společně sledovali sčítání hlasů.
Velkolepé, gratulují Wildersovi vůdci krajní pravice. Orbán citoval Scorpions |
„Pokud získá (Wilders) místo u stolu Evropské rady, mohl by ohrozit evropskou podporu Ukrajiny,“ napsal bruselský web Politico s odkazem na jednání orgánu sdružujícího lídry členských zemí, kde může politickou dohodu na nejvyšší úrovni zablokovat jediný politik. Server také podotkl, že nizozemské volby často předznamenávají charakter hlasování v dalších zemích, kde mohou stejně jako v Nizozemsku rezonovat témata jako migrace či růst životních nákladů.
Francouzský deník Le Monde napsal, že oznámení výsledků vyvolalo ve volebních štábech „skutečný šok“. Podle názoru listu je nečekaný triumf a historicky jednoznačně nejlepší výsledek Wilderse výsledkem toho, že ústředním tématem předvolební kampaně se stala právě migrace. „Aby mohl vládnout, musí nejdříve začít vycházet se stranami pravice či pravého středu, které se zatím vyjadřují opatrně,“ napsal Le Monde.
Belgický list Le Soir píše o „drtivém vítězství“ a „zemětřesení“ na nizozemské politické scéně. Wildersovi podle deníku mohla pomoci předvolební kampaň VVD dlouholetého premiéra Marka Rutteho, jehož nástupkyně Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová se jasně vymezovala proti migraci. „Zdá se, že VVD nevyšla sázka na přitvrzení její migrační politiky v několika posledních měsících, kterým se snažila zabránit odlivu části svých voličů k PVV a dalším stranám krajní pravice,“ uvedl deník.
Web belgické stanice RTBF si všiml, že Wilders nečekaně ovládl hlasování ve velkých městech jako Rotterdam či Haag.
Historické volby, píší v Německu
Volebnímu výsledku, který může mít velké dopady pro Evropu, se podrobně věnují německá média. Podle bulvárního deníku Bild, který je nejčtenějším německým listem, byly Wildersovým triumfem. „Jsou to historické volby. Po 13 letech pod Ruttem se před volbami očekávalo těsné soupeření mezi pravicovými populisty, VVD a rudo-zeleným svazem,“ uvedl Bild. I on poznamenal, že není jasné, jaká vláda z voleb nakonec vzejde.
V Nizozemsku je těsno. Volební řež o migranty i klima otevře novou éru |
„Po 13 letech vlády pravicově liberálního premiéra Marka Rutteho otevřeli Nizozemci novou politickou éru,“ napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). „Wilders je známý svými nenávistnými projevy vůči přistěhovalcům a muslimům. Ve volební kampani ale nasadil umírněnější tón,“ poznamenal. Dodal, že Wilders vyzval ostatní strany ke konstruktivní spolupráci, protože se chce stát premiérem všech Nizozemců.
„Geert Wilders triumfoval v historických parlamentních volbách. Dostane nyní Nizozemsko premiéra, který chce okamžitou stopku pro azyl?“ položil si otázku deník Süddeutsche Zeitung. Poznamenal, že se superlativy je třeba nakládat opatrně, ale středeční nizozemské volby zcela jistě patří k těm nejpřekvapivějším v nejmladší evropské historii.
„Vyhrál Geert Wilders, který patří k nejneústupnějším kritikům islámu na kontinentu, který je tvrdým nacionalistou, který by chtěl vystoupit z EU a NATO, který je xenofobem a který chce počet žadatelů o azyl okamžitě snížit na nulu,“ napsal deník.
Jak vzniká nizozemská vládaVytváření vlády popisuje stránka nizozemského parlamentu jako „složitý a vzrušující proces“. Během sestavování kabinetu lze rozlišit tři hlavní funkce. Předseda či předsedkyně dolní komory po konzultaci s předsedy jednotlivých stran zastoupených v nové sněmovně určí takzvaného „scouta“ či „průzkumníka“. Ten má za úkol zjistit možnosti zformování různých koalic a na základě jednání se zástupci všech stran vyhodnotí, která koalice má největší šanci na úspěch, respektive získání většiny v dolní komoře. O výsledcích a návrhu dalšího postupu poté na plenárním zasedání informuje sněmovnu. Následně přichází na řadu takzvaný informateur. Toho jmenuje dolní komora a má za úkol na základě předchozího zjištění dohlížet na jednání už o jedné konkrétní koalici. V případě, že rozhovory selžou, může poslanecká sněmovna stejného, či jiného informateura pověřit, aby hledal možnosti koalice jiné. Pokud jsou jednání úspěšná, vyústí v koaliční dohodu, která má obvykle stovky stránek. Do závěrečné fáze vzniku nové vlády se pak zapojí formateur, zpravidla budoucí premiér. Jeho úkolem je, aby se formálně dotázal nominantů jednotlivých politických stran na jejich připravenost vstoupit do vlády a pak konkrétně rozdělit posty ve vládě. Na závěr vláda představí své plány v parlamentu a hlasuje se o její důvěře. Poslední vláda Marka Rutteho před dvěma lety vznikala 271 dní. Právě po zmatcích a průtazích ve volbách v roce 2021, kdy se na pozici scoutů protočilo několik lidí a druhou fázi dotáhl ke zdárnému konci až třetí informateur, zvažovala poslanecká sněmovna, že by nebylo od věci vrátit do vyjednávání o nové vládě krále, který do roku 2012 plnil funkci informateura. Tento návrh však nezískal podporu. |
