Favorizovaná liberální pravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, je třetí se získem 15,1 procenta. Na čtvrtém místě s 12,8 procenta hlasů skončila strana Nová společenská smlouva (NSC), kterou založil teprve letos v létě populární poslanec Pieter Omtzigt.
Ukázaly to ve čtvrtek výsledky hlasování po sečtení 97,9 procenta hlasů. Volební účast podle předběžných výsledků dosáhla 77,7 procenta.
Vítězství PVV přitom předvolební průzkumy začaly naznačovat až úplně na poslední chvíli.
 |
„Nizozemští voliči promluvili a řekli dost,“ prohlásil chvíli po oznámení volebních odhadů veterán krajní pravice Wilders. „Vrátíme zemi Nizozemcům,“ dodal. Nyní je podle něj načase, aby se začalo jednat o dohodách. „Nemůžeme být ignorováni,“ doplnil.
Netherlands, national parliament election:
98.5% counted
Seats
PVV→ID: 37% (+20)
GL/PvdA-G/EFA|S&D: 25 (+8)
VVD-RE: 24 (-10)
NSC→EPP: 20 (new)
D66-RE: 9 (-15)
BBB-*: 7 (+6)
…
+/- vs. 2021 election
➤ https://t.co/dz1X5eQdmV #verkiezingen2023 https://t.co/Onltwijb83
Když se na obří obrazovce ve volebním štábu VVD v Haagu objevily první volební odhady, které zveřejnila televizní stanice NOS, zavládlo v sále překvapení – hlavně vzhledem k tomu, že Wildersova strana víc než zdvojnásobila počet současných mandátů.
Wilders by mohl vést koaliční rozhovory a stát se příštím premiérem. Deník Volksrant jako jednu z možných koalic uvádí spojení Wildersovy strany s VVD, protestní Stranou zemědělců (BBB) se sedmi křesly a třemi menšími uskupeními. V součtu však této možné koalici chybí k potřebné většině 76 křesel jeden mandát. Ve vládě PVV ještě nebyla, v letech 2010 až 2012 pouze tolerovala první vládu Marka Rutteho.
Zemětřesení, píše tisk o triumfu Wilderse. Ale bude s ním někdo vládnout? |
Podle mnohých expertů by známý odpůrce islámu Wilders v roli šéfa vlády otřásl evropskou politikou. Ve svém programu vyzývá například k uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie či k absolutnímu zastavení přijímání žadatelů o azyl v zemi.
V poslední debatě, která se odehrála v úterý v noci, nicméně Wilders zmírnil svou protiislámskou rétoriku a prohlásil, že „by chtěl být premiérem všech Nizozemců, bez ohledu na jejich náboženství či původ“.
„Chci pro obyvatele Nizozemska jen to nejlepší,“ řekl, když ve středu vhodil svůj hlas do hlasovací urny na radnici v Haagu, obklopený dvěma bodyguardy. Ti mají na starosti sledovat každý jeho krok vzhledem k množství výhrůžek smrtí, kterým čelí.
Velkolepé, gratulují Wildersovi vůdci krajní pravice. Orbán citoval Scorpions |
Strany patrně čekají dlouhá povolební vyjednávání, pro získání většiny je potřeba 76 křesel ve 150členném parlamentu. Může se stát i to, že ostatní partaje Wilderse obejdou. Pokud by Wilders ve skládání většinové vlády neuspěl, nabízí se podle listu Volksrant koalice proevropských stran. Timmermansova formace spolu s VVD, NSC a devíti mandáty liberální strany D66 by dala dohromady 78 křesel.
Poslední vláda Marka Rutteho (VVD) v roce 2021 vznikala dlouhých devět měsíců.
Politické strany v NizozemskuLidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) – pravicově liberální strana, propaguje ekonomický liberalismus a soukromé podnikání. Vládní strana od loňského ledna, byla i ve třech předchozích vládách od roku 2010, a i předtím často tvořila součást vládních koalic. Vede ji současná ministryně spravedlnosti Dilan Yesilgozová Zegeriusová, která nedávno prohlásila, že je připravená případně sestavit vládu i s krajně pravicovým populistou Geertem Wildersem. V parlamentu má strana aktuálně 34 křesel. Její předvolební preference se pohybovaly kolem 26 procent. Strana pro svobodu (PVV) – krajně pravicová, v jejím čele stojí Geert Wilders. Tuto stranu založil, když v září 2004 odešel ze strany VVD, protože se nemohl smířit s jejím pozitivním postojem k otázce vstupu Turecka do EU. V červnu 2005 Wilders vystupoval proti evropské ústavě, kterou nizozemští voliči odmítli. Jeho strana má v parlamentu 16 křesel. Její nejnovější předvolební preference činily 26 procent. Nová společenská smlouva (NSC) – křesťanskodemokratická strana, letos v srpnu ji založil populární poslanec Pieter Omtzigt. Strana slibuje obnovení důvěry v politiku po sérii skandálů a snížení imigrace. Omtzigt ale deklaruje, že nechce být premiérem. Jedním z nejkontroverznějších závazků jeho strany je zavést strop 50 000 nových přistěhovalců ročně. NSC měla před volbami podporu 23 procent voličů. Společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) – opírá se o zkušenosti svého lídra, kterým je bývalý místopředseda Evropské komise a evropský komisař pro klima Frans Timmermans. Zformovala se po pádu čtvrté Rutteho vlády letos v červenci. V parlamentu má aktuálně 17 křesel. Předvolební průzkumy jí přisuzovaly asi 23 procent. Demokraté 66 (D66) – levicově liberální strana až středová formace. Vládní stranou je od loňského ledna, byla i v předchozí vládě, která zemi vedla mezi roky 2017 a 2021.V parlamentu má aktuálně 24 křesel. Před hlasováním ji podporovalo asi osm procent voličů. Strana zemědělců (BBB) – strana založená v roce 2019 zaznamenala velký úspěch ve volbách do nizozemského Senátu letos v březnu – díky hněvu zemědělců nad vládními plány na snížení emisí dusíku. Její aktuální průzkumy se pohybují kolem sedmi procent. Strana za práva zvířat (PvdD) – založena v roce 2002, od roku 2019 ji vede Esther Ouwehandová. Strana má asi 25 tisíc členů, v parlamentu ji zastupuje šest poslanců. Předvolební průzkumy jí přisuzovaly asi šest procent. Křesťanskodemokratická výzva (CDA) – formálně vznikla v roce 1980 spojením Katolické lidové strany (KVP) a dvou protestantsky zaměřených stran. Od svého vzniku byla ve všech vládních koalicích s výjimkou tří. Vládní strana od loňského ledna, byla i v předchozí vládě, která zemi vedla mezi roky 2017 a 2021. Volit ji chtělo asi šest procent voličů. Socialistická strana (SP) – sociálnědemokratická strana. Po volbách v roce 2006 se stala jednou z hlavních nizozemských stran, se ziskem 25 křesel ve 150členném parlamentu, později své zisky snižovala, nyní má v parlamentu devět poslanců. Její předvolební preference se pohybovaly kolem pěti procent. Fórum pro demokracii (FvD) – pravicově populistická a euroskeptická strana Vznikla v roce 2016, založili ji Thierry Baudet a Henk Otten. Poprvé se účastnila voleb v roce 2017, kdy získala dvě poslanecká křesla. Aktuálně má v parlamentu pět poslanců. Její preference byly pět procent. Volt – Sociálně liberální politická strana, nizozemská odnož celoevropské strany Volt Europa. V parlamentu má dva poslance. Před volbami měla podporu čtyř procent. Denk – strana založená v roce 2015 jako strana pro migranty a tolerantní společnost, hájí práva menšin. Vede ji Farid Azarkan. V parlamentu má aktuálně tři křesla. Její preference dosahovaly čtyř procent. Křesťanská unie (CU) – sociálně konzervativní, euroskeptická, zaujímá středolevé postoje v tématech ekonomiky, imigrace či životní prostředí a naopak pravicové v oblasti autorit, hodnot a principů. Vládní strana od loňského ledna, byla i v předchozí vládě, která zemi vedla mezi roky 2017 a 2021. Podporují ji asi tři procenta voličů. Státní reformovaná strana (SGP) – konzervativní protestantská, nejstarší z malých kalvinistických stran. Je nejstarší politickou stranou v Nizozemsku a po celou svoji existenci byla v opozici. Od voleb v roce 2012 má stále tři poslance v parlamentu. Její preference činily dvě procenta. JA21 – zkratka názvu Juiste Antwoord 2021, Správná odpověď 2021 – politická strana, zastoupená jedním křeslem v parlamentu i v Senátu. Založili ji 18. prosince 2020 Joost Eerdmans a Annabel Nanninga, poté co opustili stranu Fórum pro demokracii (FvD). Tato konzervativně-liberální strana se poprvé účastnila minulých voleb v březnu 2021. V parlamentu má jednoho poslance. BIJ1 – (její výslovnost v nizozemštině znamená „dohromady“) tuto stranu, původně známou pod názvem Článek 1, založila v roce 2016 televizní moderátorka Sylvana Simonsová, která byla dříve spojována se stranou Denk. BIJ1 se profiluje jako antikapitalistická, progresivně levicová strana, vystupuje proti rasismu a diskriminaci v Nizozemsku. V parlamentu má jedno křeslo. |
