Evropské směrnice (ZDE a ZDE) hovoří jasně. Pokud se běženec dostane na území členského státu EU a požádá o azyl, musí se úřady jeho případu věnovat individuálně. Každý žadatel má nárok na osobní pohovor, během kterého dostane šanci vysvětlit, proč ochranu potřebuje. Pomůže mu státem placený tlumočník.
Na moři zemřely už dva tisíce lidíPři pokusu překonat Středozemní moře a dostat se do Evropy zemřely během půl roku už dva tisíce migrantů. Číslo zveřejnila v úterý Mezinárodní organizace pro migraci. Za stejné období loňského roku podle ní na moři zahynulo 1 607 lidí, za celý rok pak eviduje 3 279 úmrtí. Zdroj: ČTK |
Od chvíle, kdy migranti podají žádost o azyl, musí jim hostitelský stát zajistit „odpovídající životní úroveň žadatelů, která jim zaručí živobytí a ochranu jejich tělesného a duševního zdraví.“ Chce-li stát místo jídla a další věcné pomoci rozdávat běžencům peníze, měl by vyplácet tolik, aby byla životní úroveň běženců srovnatelná s životní úrovní jeho občanů.
Běženci mají bydlet v „ ubytovacích střediscích zaručujících přiměřenou životní úroveň“, případně v soukromých domech, hotelech nebo bytech. Žadatelé o azyl mají nárok na zdravotní a v případě potřeby i psychologickou péči. A pokud se azylové řízení protáhne, po devíti měsících se jim má otevřít trh práce.
Tak znějí evropské regule, které by měl dodržovat každý členský stát. V zemích, které uprchlická vlna zasáhla nejvíce, ovšem azylová politika v praxi vypadá jinak. Server iDNES.cz některé příklady zmapoval.
ITÁLIE: Eura na ruku a zmizte. Hranice museli střežit sousedé
Někdejší italský premiér Silvio Berlusconi se přívalu migrantů bránil svéráznou cestou. Dohodl se s libyjským diktátorem Kaddáfím, že pobřežní stráž všechny bárky s běženci doprovodí zpět k africkým břehům. Italové neřešili, zda jsou na palubě děti nebo třeba těhotné ženy. Žádost o azyl je totiž možné podat až na italském břehu, kam pobřežní stráž migranty nenechala doplout.
V roce 2009 se proti této praxi tvrdě ohradila organizace Human Rights Watch. O dva roky později libyjští povstalci s vojenskou podporou Západu Kaddáfího svrhli. Zemí nyní zmítá občanská válka a jen za loňský rok odtud do Itálie doplulo 170 tisíc běženců. Další tisíce zemřely ve vodách Středozemního moře.
Fotograf iDNES.cz v červnu zachytil uprchlíky v italské Ventimiglii.
Podle evropské regulace Dublin III měli téměř všichni v Itálii požádat o azyl. Loňské údaje Eurostatu však hovoří přesně o 64 625 podaných žádostech. Většina tedy z Itálie zřejmě odcestovala bez ohledu na dublinská pravidla.
Německý deník Die Welt už před dvěma lety obvinil italské imigrační úředníky, že běžencům nabízejí zvláštní dohodu. Za to, že z Itálie odejdou, údajně dostávali 500 eur (v přepočtu přes 13 tisíc korun) a schengenská víza. Mohli tak na tři měsíce vycestovat. Jejich případný návrat do Itálie si musel později vynutit a zaplatit stát, který je na svém území odhalil a rozhodl se je vykázat.
Podle agentury Frontex, která střeží schengenské hranice, letos uprchlická vlna loňský rekord překoná. Očekává se, že do Itálie dorazí přes 200 tisíc afrických migrantů. Francie a Rakousko v červnu bez ohledu na schengenský prostor zpřísnily kontroly na hranicích s Itálií, migranty vytahují z vlaků i autobusů. Na nádražích rázem uvázly tisíce běženců, kteří se namísto azylového řízení v Itálii rozhodli vyrazit na sever (více se dočtete zde).
Italský premiér Matteo Renzi nemíní jít v Berlusconiho stopách a vracet plavidla s běženci do Libye. Na začátku července ovšem Evropě pohrozil, že jeho země zakáže lodím, které migranty zachránily, kotvit v italských přístavech a běžencům začne vydávat schengenská víza (více čtěte zde).
Běženci táboří pod Alpami, cesta z Itálie na sever se pro ně uzavřela:
4. června 2015 |
ŘECKO: Úřady neplní databázi otisků, migranti mizí v Evropě
Při pohledu na statistiky azylových řízení se zdá, jako by Řecko stálo naprosto mimo současnou uprchlickou krizi. Od začátku desetiletí evidují místní úřady každý rok zhruba stejný počet žádostí o ochranu - vždy kolem devíti tisíc. Na podzim 2014 jich začalo mírně přibývat, v první polovině letošního roku žádala o řecký azyl přibližně tisícovka migrantů měsíčně. Údaje z léta zatím Eurostat nemá k dispozici, Řekově mu nová čísla poslali naposledy v dubnu.
Uprchlická krizeBĚLÁ: Proč se bouří uprchlíci v českém táboře? PSYCHOLOG: Za strach z uprchlíků může i komunismus DŽUNGLE: Tábor se postupně mění v městečko VERBEŽ A SVOLOČ: Jak Češi diskutují o migrantech NIGER: Z pašeráků lidí jsou boháči PERSKÝ ZÁLIV:Šejkové uprchlíky nechtějí, peníze posílají PRŮZKUM: Tři Češi proti na jednoho pro KOMENTÁŘ:Proč se bojíme uprchlíků? BAVORSKO: Příliv uprchlíků je nad naše síly DOHODA: Evropa si rozdělí 40 tisíc uprchlíků REPORTÁŽ: Calais je pro někoho peklo, pro jiné ráj |
S údaji o počtu podaných žádostí o azyl však ostře kontrastují fotografie z uprchlických center, která se kvůli mimořádně silné vlně běženců a řecké hospodářské krizi potýkají dokonce i s nedostatkem jídla. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo v prvním pololetí roku 2015 do země přes 77 tisíc migrantů, nejčastěji ze Sýrie a dalších zemí Blízkého východu. Na pláže řeckých ostrovů jich dorazí i tisíc denně.
Podle evropských pravidel si běženci nemohou vybírat, kde chtějí získat azyl. Žádost o ochranu je třeba podat v první bezpečné zemi, kam se dostanou. O ekonomickými problémy zmítanou zemi však migranti zpravidla nestojí, je pro ně pouze přestupní stanicí, odkud pokračují na Západ. Snaží se proto co nejrychleji zmizet, ideálně bez povšimnutí řeckých úředníků.
Imigrační úředníci by měli každému migrantovi, který se v Řecku vylodí, sejmout otisky prstů. Ty se ukládají do evropské databáze EURODAC. Pokud uprchlík v průběhu azylového řízení odejde do jiné evropské země a odhalí jej tam cizinecká policie, během několika sekund může zjistit, kam pro dotyčného koupit zpáteční jízdenku.
Jak ovšem nedávno upozornila maďarská vláda, Atény si s důsledným dodržováním této procedury hlavu nelámou. Neregistrovaní běženci tak po tisících táhnou do západní Evropy a přidělávají starosti dalším evropským státům. Mnohé z nich jsou vnitrozemské, takže je na první pohled vyloučené, aby byly první bezpečnou zemí, kam migranti dorazili. Podle databáze EURODAC však nikde jinde nebyli.
Migranti čekající na řecký azyl přespávají mnohdy v ulicích nebo opuštěných ostrovních hotelech.
MAĎARSKO: Plot bude za měsíc, migranty ze Srbska vracíme
Nedůslednost řeckých úředníků trápí zejména Maďarsko, které migranty přicházející na své území vytrvale zadržuje a v souladu s předpisy registruje v evropské evidenci. Od začátku roku jich do středoevropské země přišlo už 100 tisíc, řekl v pátek agentuře AP ministr zahraničí Péter Szijjártó. Naprostá většina z nich dorazila přes Srbsko, kam přišli právě z řeckého pobřeží.
Maďarsko se tak z pohledu dublinských pravidel rázem stalo první evropskou zemí, kde se migranti objevili. Vnitrozemský stát se o ně proto musí postarat. Pokud budou na další cestě do vysněného Německa či Skandinávie zadrženi, podle evropské regulace se mají vrátit právě do Maďarska.
Běženci v ČeskuCo se děje s uprchlíky zadrženými na území České republiky? |
Koncem června došla vládě Viktora Orbána trpělivost a oznámila Evropě, že už do něj běžence nemá vracet - stejně by prý správně měli putovat do Řecka. Uprchlická centra provozovaná Budapeští mají kapacitu 2 500 lůžek, což je ve srovnání s letošním náporem migrantů zoufale málo.
Od prvního srpna platí v Maďarsku novela azylového zákona. Každému, kdo na jeho území vstoupí ze Srbska, úřady žádost o azyl automaticky zamítnou a pošlou ho zpět za hranice. Armáda mezitím mezi Srbskem a Maďarskem buduje 175 kilometrů dlouhý plot. Podle premiéra Viktora Orbána bude hotový do konce srpna, píše srbský server B92.
Nový zákon o automatickém zamítání azylových žádostí rozzuřil organizaci Amnesty International. Porušuje totiž evropskou směrnici, podle které má každý žadatel o azyl právo na individuální posouzení svého případu a osobní pohovor s úředníky. V žádném případě není možné, aby stát o vyhoštění určité skupiny migrantů rozhodl plošně.
Maďarsko chce uprchlíky zastavit čtyřmetrovým plotem:
17. června 2015 |
NĚMECKO: Nestíháme. Běženci míří i do školních tělocvičen
Německo podle deníku Die Welt přijalo letos už 300 tisíc žádostí o azyl a do konce roku jich čeká celkem půl milionu. Pro srovnání: loni tam o ochranu požádalo 202 tisíc uprchlíků a o rok dříve podle Eurostatu ještě o 80 tisíc méně. Afričany a obyvatele Blízkého východu doplňují migranti ze západního Balkánu, hlavně z Kosova (více se dočtete zde).
Němci proslulí svou precizností a důsledností už nyní přiznávají, že se jim nápor běženců vymyká z rukou. Spolkové země nebyly na takové množství žadatelů připravené, formuláře se úředníkům kupí na stolech a azylová řízení se tak výrazně prodlužují.
Pro běžence to znamená i delší pobyt v uprchlických centrech, kde docházejí i peníze na stravu či lékařskou péči. Největší část nákladů nesou jednotlivé spolkové země. Vládu v Berlíně už požádaly o miliardovou finanční injekci, aby se o migranty mohly dál starat. V kamenných uprchlických ubytovnách už navíc nejsou volná lůžka, Němci tak vymýšlejí nouzová řešení.
Například berlínský primátor Michael Müller v televizi ARD prohlásil, že město zřejmě bude muset vybudovat provizorní stanový tábor. Bavorské město Puchheim nedaleko Mnichova kvůli běžencům se začátkem prázdnin uzavřelo školní tělocvičny, kam nechalo nanosit stovky postelí a skříněk.
Podle místního serveru Merkur ředitelé škol nepočítají s tím, že by se do sportovních hal mohli v polovině září opět vrátit školáci - provizorní uprchlická centra budou mezi basketbalovými koši zřejmě fungovat nejméně do konce kalendářního roku.
Evropská směrnice, která předepisuje podmínky pro ubytování žadatelů o azyl, dočasná uprchlická centra s poněkud zhoršenými životními podmínkami připouští. Musí být ovšem vyčerpány standardní ubytovací kapacity. Mezi ně dokument počítá i soukromé domy, byty a hotely, které má stát běžencům zaplatit.
