Vysněný nový život ve Spojených státech je z Hondurasu přes dva tisíce kilometrů daleko. Cesta přes Mexiko je navíc nebezpečnější než kdy předtím, i kvůli tvrdšímu přístupu místních úřadů. A i když se Santos Arias dokáže dostat až na hranice Ameriky bez toho, aby ho zatkli, unesli, okradli nebo zabili, stejně nemá jistotu, že ho tamní úřady nepošlou zpět do Hondurasu. Jednadvacetiletý Arias je však rozhodnut – na cestu za americkou svobodou a vysněným životem se vydá stůj co stůj.
"Znám všechna rizika," prozradil reportérovi serveru washingtonpost.com. Arias se ve své domovině živí prodáváním mobilní techniky a poskytováním hovorů přímo na ulici. Za týden si vydělá asi 50 dolarů (asi tisíc korun). Vzhledem k tomu, že musí živit rodinu, se tak musí každý den potýkat s takřka existenčními problémy. "Kdekoliv jinde to bude lepší než tady," myslí si Arias.
Jeho příběh odráží současný trend v problematice emigrantů v tomto regionu. Počet zatčených nelegálních přistěhovalců, kteří se snaží dostat do USA, je sice na minimu za posledních 40 let, množství emigrantů z Hondurasu a Guatemaly však roste. Odborníci na tuto problematiku vysvětlují, že za vše mohou změny v ekonomických poměrech v těchto zemích. Mexiko nyní zažívá růst a i z tohoto důvodu počet emigrantů z této země klesá. Honduras a Guatemala se naopak potýkají se stále se zhoršujícími podmínkami pro život.
Kriminalita vyhání lidi z jejich vlasti
Jen z Hondurasu se pokusí nelegálně překročit hranice USA na sto tisíc lidí. Nezanedbatelná část z nich však neuspěje. Podle statistik z roku 2012 se do Hondurasu vrátí více než 50 tisíc emigrantů. Není však výjimkou, že i ti, kteří napoprvé neuspějí, zkoušejí své štěstí znovu.
Podle Hondurasanů není mizerná ekonomická situace v zemi jediným důvodem, proč se mnoho z nich snaží vycestovat za lepším životem do ciziny. Neméně důležitý je výrazný růst kriminality navázaný na místní obchod s drogami. Ne náhodou figuruje Honduras na čele žebříčku v počtu vražd (více o kriminalitě v Hondurasu čtěte zde).
Čas od času se mezi uprchlíky z Hondurasu objeví i ženy.
S kriminalitou má své zkušennosti i Arias. Už osmkrát byl napaden a okraden přímo na ulici. Jeho nohu zdobí velká jizva po střelném zranění, které mu způsobil náctiletý útočník, jenž mu za bílého dne ukradl kolo. Nejen množství útoků však Ariase trápí. Ze svého už tak nízkého výdělku totiž musí odvádět celou čtvrtinu pro místní gang.
Neúspěšné hledání práce a nezájem rodiny
Arias by ve své vlasti rád zůstal. "Jen kdybych tady mohl najít nějaké dobré zaměstnání," vysvětluje sympatický mladík, který má vystudovanou střední školu. Za poslední měsíce se ucházel o celou řadu pracovních míst, některá nabízela výplatu až 400 dolarů za měsíc (asi osm tisíc korun). "Musím se starat o maminku a sestry," vysvětlil Arias.
Ariasova rodina mnoho let vlastnila poměrně prosperující malou farmu. Konec poklidnému životu však přinesl hurikán Mitch, který v této oblasti řádil v roce 1998. Následně se přestěhovali do většího města. Jeho otec si našel novou partnerku a bratr se odstěhoval do Spojených států. Arias se s nikým z nich nestýká, už před lety totiž přestali komunikovat.
Trojice emigrantů z Hondurasu čeká na vlak nedaleko mexických hranic s USA.
Místo podpory rodiny nyní hledá naději ve svém sousedovi, 29letém Jose Rodolfovi. Právě on mu má pomoct s cestou za lepším životem do USA. Rodolfo už se o usazení ve spojených státech pokoušel čtyřikrát. Už ví, jaké cesty zvolit a kde přesně může překonat hranici USA.
Z imigranta pašerákem drog
V únoru letošního roku se s několika přáteli do USA vydali poněkud nestandardní cestou – vlakem. Hranice sice překročili, štěstí jim to však nepřineslo. Několik minut se toulali po okolí města Nogales v Arizoně, když je překvapila dvojice mužů, která je se zbraněmi v rukou donutila nasednout na korbu auta. Rodolfa a jeho kamarády odvezli na benzinovou pumpu, kde jim dali najíst. Později je převezli na farmu v poušti nedaleko města Altar. Tam se přidali k dalším 19 uprchlíkům ze zemí Střední Ameriky.
"Starali se tam o nás dobře, bylo tam spoustu jídla," vzpomíná Rodolfo. Idyla však posléze skončila. Jejich hostitelé totiž odhalili své skutečné plány. Rodolfo měl spolu s ostatními imigranty propašovat velké množství marihuany do Phoenixu. Za riskantní podnik měl každý z nich dostat 1 800 dolarů (asi 35 tisíc korun). Až později se dozvěděl, že drogy pašoval pro Joaquina "El Chapo" Guzmana, nejmocnější mexického drogového dealera. Rodolfo byl posléze zadržen policií a deportován zpět do Hondurasu.
Když svůj příběh vyprávěl reportérům Washington Post, Arias seděl hned za ním. Ani nepříliš optimistická historka ho však od jeho plánů nedoradila. Již několik měsíců šetří, během září už by měl mít dostatek peněz na to, aby se vydal na svou první "cestu za svobodou".
"Celá cesta je v podstatě testem," tvrdí Rodolfo. "Prostě se rozhodnete jet a je to. Buď s vámi bůh je, nebo ne," dodává Rodolfo. S ním bůh podle všeho již čtyřikrát nebyl. Arias doufá, že jeho bude provázet hned napoprvé.
