„Praha, hlavní město České republiky, je už dlouho na mušce soupeřících mocností. Někdejší korunovační klenot Svaté říše římské a Rakouska-Uherska leží asi 200 kilometrů od velkého Napoleonova vítězství nad spojenými rakouskými a ruskými vojsky u Slavkova,“ představují Indové na úvod českou metropoli svým čtenářům.
Připomínají, že město zažilo okupaci a invazi jak od nacistických vojsk, tak od sovětských. „Až donedávna však mohlo být složité představit si, že by se hlavní město Česka mohlo stát epicentrem narůstajících globálních závodů Spojených států s Čínou,“ pokračují a vracejí se do roku 2005, kdy se Miloš Zeman a další čeští premiéři, „především spojení s českou sociální demokracií (ČSSD)“ začali velmi snažit o zájem Číny.
Prezidenti šli na pivo. Každé krásné setkání musí jednou skončit, řekl Zeman |
Ten prý vedl k nárůstu vzájemného obchodu, investic a turismu. „Čínské společnosti se v této postkomunistické, ale vysoce industrializované evropské ekonomice vydaly na nákupní horečku. Bylo založeno několik Konfuciových institutů, často při soukromých nebo regionálních univerzitách. Česká média, jako je TV Barrandov a různé časopisy, přinášela lichotivé články o iniciativě Pás a stezka,“ pokračuje pondělní článek.
„V době vyhlášené jako ‚zlaté časy‘ českých vztahů s Čínou navštívil v roce 2016 Prahu sám Si Ťin-pching, což znamenalo první návštěvu nejvyššího čínského představitele. Zdálo se, že Čína je na pochodu,“ píše také a navazuje s prvními pochybnostmi o čínsko-českém přátelství. Česká veřejnost totiž brzy zjistila, o co mají Číňané zájem kromě obchodu – o politický vliv.
Hindustan Times si nastudoval třeba i to, že čeští politici začali lobbovat za čínský byznys, vstoupili do správních rad nebo se stali placenými poradci společností vlastněných Čínou. „Zatímco někteří levicoví političtí představitelé byli ve své touze po vřelejších vztazích s Pekingem motivováni ideologickou spřízněností, jiné zřejmě vedl ekonomický pragmatismus. To částečně vysvětluje i původně nadšenou účast České republiky ve formátu 16+1, v němž se diplomaticky angažují některé středoevropské a východoevropské země a Čína,“ píše.
Od Babiše po Hřiba
K rostoucímu napětí mezi oběma zeměmi pak podle něj přispělo několik menších událostí. Od hádky o používání čínských technologií, před kterými varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, přes slova expremiéra Andreje Babiše o prolhaném čínském velvyslanci až po roztržku mezi Pekingem a Prahou pod vedením primátora Zdeňka Hřiba, který přestal používat slova o jedné Číně v dokumentech o sesterských městech. Číňané v odvetě zrušili několik kulturních akcí.
„Češi však odmítli ustoupit,“ vyzdvihuje Hindustan Times a popisuje, jak se české vedení od přátelství s Čínou postupně spřátelilo s Tchaj-wanem. Zmiňuje přitom výpravu české delegace přímo na Tchaj-wan a fakt, že nový český prezident Petr Pavel hovořil na stejném pódiu jako tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu.
Čínský velvyslanec o naší schůzce lhal, řekl Babiš v souvislosti s Huawei |
„Za pouhých pár let se Česká republika spolu s Litvou stala nejbližším partnerem Tchaj-wanu v Evropě, což představuje pozoruhodný obrat,“ míní Indové, podle nichž je tvrdší přístup vůči Číně snahou Čechů a dalších zemí ve střední a východní Evropě způsobem, jak „upevnit jinak nejisté partnerství se Spojenými státy“.
Ať už je prý totiž současná podpora Washingtonu, Severoatlantické alianci a válce na Ukrajině jakákoli, středoevropští představitelé podle indických novinářů chápou, že v dlouhodobém horizontu se USA soustředí především na soupeření s Čínou v Indopacifiku. A politici ze zbytku Evropy prý mezitím sledují, jak Peking k Praze a Vilniusu přistupuje.
A všímají si, že „navzdory počátečnímu rozhořčení se oficiální prohlášení Číny v poslední době zmírnila nebo vůbec neexistují“. Čína zřejmě stojí před dilematem, zda důrazněji protestovat, protože tím může ohrozit své zájmy v západní Evropě a ještě ke všemu by svým otevřeným vztekem mohla posílit agendu některých zástupců Evropské komise, kteří mluví o nutnosti zlepšit ekonomickou bezpečnost Unie.
Tchajwanský ministr zahraničí Wu míří do Prahy. Vystoupí na konferenci |
„Nakonec se dá říct, že důsledky faktu, že se Česká republika postavila Číně, byly dosud zanedbatelné. Přes veškerý počáteční halas a vztek Pekingu Čína vypadá spíš jako papírový tygr,“ poznamenává Hindustan Times, podle nějž jsou čím dál horší vztahy Prahy s Pekingem výsledkem unikátních okolností, do kterých kromě české domácí politiky patří také česká historická zkušenost z let v područí Sovětského svazu a současná bezpečnostní situace na hranicích NATO.
„V kontextu zjevných diplomatických ‚úspěchů‘ Pekingu na fórech BRICS a Pásu a stezky však česká zkušenost odhaluje také limity a křehkost globálního dosahu Číny,“ uzavírá indický web.
5. listopadu 2018 |
