Cameron, který je vůdcem kampaně za setrvání Velké Británie v Evropské unii, se dosud držel poměrně zpátky. Svým pondělním projevem však podle britských médií přitvrzuje rétoriku. „Buď budeme my ovlivňovat Evropu, nebo bude ona ovlivňovat nás. Pokud se začne v Evropě dít něco špatného, neměli bychom si namlouvat, že budeme vůči následkům těchto událostí imunní,“ myslí si Cameron.
Britská volbaGIBRALTAR: Věští vydírání Španělskem i ekonomické strasti SCÉNÁŘE: Co se stane po brexitu? START: Kampaň před referendem začala FOTBAL: Odchod z EU by kopanou změnil KRÁLOVNA: Přeje si panovnice odchod z EU? ZEMAN: Británie z EU neodejde CZEXIT?: Média věští lavinu referend ROZHOVOR: V referendu se hraje i o Camerona EXPERTKA: Na Brexitu by prodělali všichni |
Velká část projevu se podle serveru The Guardian nesla v historickém duchu. „Kdykoliv se postavíme k Evropě zády, budeme toho později litovat,“ připomíná britský premiér. Vzpomíná také na oddaný a osamocený boj Winstona Churchilla proti nacistickému Německu, kdy „Británie byla valem, který stál v cestě temné době tyranie a útlaku“. Podle Camerona je však důležité dodat, že Churchill jednal sám z donucení. „Když válka skončila, Churchill se pokusil Evropu opět spojit,“ vysvětluje.
Britové by podle Camerona neměli zapomínat na krvavou daň, kterou zaplatili britští vojáci v boji za mír a pořádek v Evropě, uvádí The Independent. „Můžeme si být jisti, že mír a stabilita našeho kontinentu je jistou věcí? Stojí to za risk?“ ptá se Cameron a dodává, že vystoupení z Evropské unie by kontinent i celý svět zanechalo méně stabilním místem pro život.
„Je to jen 20 let od války na Balkáně a genocidy ve Srebrenici. V posledních letech jsme viděli, jak do Gruzie a na Ukrajinu vjíždí tanky,“ připomíná britský premiér. Evropská unie podle něj mnohokrát dokázala vyjednat mír mezi státy, které si podle Camerona šly do té doby po krku, píše server The Times.
Podle britských politologů je vyostření kampaně ze strany Camerona pochopitelné. Podle všeho chce obrátit pozornost veřejnosti od ekonomických otázek brexitu k pohledu politickému a celospolečenskému. O bezpečnostních rizicích takzvaného brexitu se o víkendu zmínili i dva bývalí šéfové britských tajných služeb John Sawers a Jonathan Evans. Podle nich by Británie mimo EU byla zranitelnější vůči teroristickým útokům.
Ekonomická kontroverze stoupenců brexitu
Do kampaně se v posledních dnech silně zapojili také vlivní podnikatelé, kteří reagovali na tvrzení konzervativce Michaela Govea, že Británie i po vystoupení z EU bude mít přístup na evropský jednotný trh za stejných podmínek, jako doposud.
Jürgen Maier, výkonný ředitel společnosti Siemens UK, která v Británii zaměstnává na 13 tisíc pracovníků, však Goveova slova považuje za neuvěřitelná. „Vůbec nechápe, jak jednotný trh funguje a jaké jsou jeho výhody,“ myslí si. Podobný názor má i předseda vlivné holdingové společnosti BT Group Michael Rake. Podle něj je přístup na jednotný evropský trh „kritický pro ekonomickou stabilitu země, investice a trh práce“.
Do Govea se pustil také britský ministr financí George Osborne. „Právě jsme se od kampaně za odchod z EU dozvěděli, že Británie by opustila jednotný trh, tedy největší obchodní zónu na světě. To by bylo katastrofické pro trh práce, pro příjmy lidí i pro jejich živobytí. Někteří lidé si možná myslí, že to za vystoupení z EU stojí, já to však absolutně odmítám,“ sdělil Osborne.
Varování OECD a těsné průzkumy
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na sklonku dubna vyzvala Británii k setrvání v Evropské unii. Varovala, že odchod z EU by výrazně zasáhl britskou ekonomiku a snížil příjmy britských zaměstnanců. Generální tajemník OECD José Ángel Gurría uvedl, že průměrný britský pracující by v důsledku takzvaného brexitu přišel do roku 2020 o částku odpovídající jednomu měsíčnímu platu.
Referendum, které se uskuteční 23. června, slíbil uspořádat britský premiér David Cameron v rámci kampaně před posledními parlamentními volbami, jež jeho konzervativci loni v květnu nakonec přesvědčivě vyhráli (více zde).
Juncker k brexituOdchod Británie z Evropské unie by měl závažné dopady na další spolupráci mezi unijními státy. V rozhovoru s německými novináři před tím varoval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. "O těchto důsledcích však nechci spekulovat, protože jsem přesvědčen, že Britové se rozhodnou rozumně," dodal. Podle Junckera se podařilo najít spravedlivou dohodu při jednáních o podmínkách, které vyžadoval britský premiér David Cameron pro svou podporu dalšího britského členství v EU. "Všem Evropanům velmi záleží na tom, aby Británie zůstala v rodině," řekl šéf EK. Zdroj: ČTK |
Cameron, který se v únoru dohodl s ostatními šéfy států a vlád EU na nové podobě vzájemných vztahů mezi Londýnem a Bruselem, nyní vede kampaň za setrvání v unii (více o úpravě vztahů Británie a EU zde).
Významným představitelem tábora odpůrců setrvání v EU je oblíbený někdejší londýnský starosta a člen Cameronovy strany Boris Johnson. Ten ve svém pondělním projevu uvedl, že britská vláda neuspěla při vyjednávání s Evropskou unií a nevymohla si žádné reálné změny týkající se postavení země v rámci osmadvacítky, proto by nyní v kampani před referendem logicky měla podpořit vystoupení Británie z EU.
Cameronovi se podle Johnsona nepodařilo také vyřešit některé klíčové otázky týkající se možnosti regulovat imigraci, což byl cíl, který si premiér původně sám vytyčil. „Pro důvěru veřejnosti je velice zhoubné, když každý rok vedení země tvrdí, že omezí imigraci na desítky tisíc lidí, a pak to nesplní. Nemáme vůbec žádný způsob, jak kontrolovat počty příchozích,“ uvedl Johnson.
Bývalý starosta také obvinil Brusel, že jeho snahy o další centralizaci, regulaci a vytvoření „státu jménem Evropa“ přináší „erozi demokracie“. Katastrofické scénáře, které nastiňují odpůrci odchodu Británie z EU, se podle něj nesplní, prý jen podrývají britské sebevědomí.
Podle posledních průzkumů zůstává poměr mezi britskými příznivci a odpůrci setrvání v EU velmi těsný. Na počátku května ukázal průzkum pro deník The Sun, že 46 procent Britů by hlasovalo pro odchod z unie, zatímco opačný názor mělo 43 procent. Průzkum pro deník The Observer naopak ukázal těsný náskok stoupenců setrvání v unii před zastánci odchodu poměrem 42 ku 41 procentům.
