Migranti se hladovkou snaží dosáhnout toho, že jim úřady hromadně legalizují jejich pobyt v Belgii. Jíst přestali 23. května. Rozhodnutí předcházely čtyři měsíce neúspěšného dialogu s imigračními úředníky.
Někteří ze 450 protestujících tvrdí, že v Belgii žijí a pracují už několik let a přispívají tím i k ekonomickému chodu země. Většina z nich je však původem z Alžírska či Maroka a nemají tak nárok na azyl. Belgie totiž tyto země považuje za bezpečné.
„Informace, které jsme získali, jsou znepokojivé a několik z těch, kdo drží hladovku, jsou mezi životem a smrtí,“ uvedl zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Olivier De Schutter.
Migranti spolu ze zpravodajem OSN pro lidská práva migrantů Felipem Gonzálezem napsali otevřený dopis belgickému ministrovi pro migraci Sammymu Mahdimu, v němž žádají o urychlené řešení situace. Podle Gonzáleze by belgická vláda měla jasně vyloučit možnost jejich deportace vzhledem k jejich zdravotnímu stavu.
„Pokud by někdo z hladovkářů zemřel, socialističtí členové vlády podají demisi,“ uvedl v úterý podle stanice RTBF vicepremiér Pierre-Yves Dermagne.
Ministr Mahdi odmítl přijmout jakékoliv opatření pro skupinu jako celek a vyzval všechny migranty k podání individuálních žádostí o legalizaci pobytu, uvedla agentura AP. Ministr také připomněl, že vláda u univerzit a kostela v Bruselu, kde migranti přebývají, otevřela speciální kancelář pro vyřizování povolení k pobytu. Přišlo do něj však jen minimum zájemců.
Belgická vláda „by měla zvážit vydání povolení k dočasnému pobytu, které by každému člověku, který podá žádost o legalizaci pobytu, umožňovala vykonávat ekonomickou činnost,“ uvedl González.
Téměř tři sta stávkujících po odmítnutí hromadné legalizace pobytu přestalo přijímat tekutiny, uvedla zdravotnická organizace Médecins du monde (MDM). Lidem ve velmi špatném zdravotním stavu hrozí náhlá srdeční zástava, část z nich začala ztrácet zrak, mají závratě a omdlévají. Podle MDM je většina hladovkářů také v depresi a hrozí, že se pokusí o sebevraždu.
Belgická vláda v neděli večer na místo povolala lékaře Červeného kříže, aby zdravotní stav migrantů posoudili. Zástupci asociací jim však bránili v přístupu k většině stávkujících a nikdo z nich se nenechal hospitalizovat. V neděli večer na místo vyjelo patnáct sanitek.
Podle zpravodajů OSN žije v jedenáctimilionové Belgii na 150 tisíc lidí bez povolení k pobytu. Část migrantů si nechce podat oficiální žádost z obav, že by jim pak hrozila deportace, uvedli zpravodajové.
