Proč Norsko nevrátilo děti Češce? Barnevernu to nedoporučili znalci

  19:44aktualizováno  19:44
Norské úřady mají v rukách znalecké posudky, v nichž psychologové nedoporučují vrátit děti do výchovy Evy Michalákové. Ta v Norsku o své dva syny svěřené pěstounům bojuje už čtvrtým rokem. Právě znalecké posudky jsou odpovědí na otázku, proč Michaláková syny podle Norů vychovávat nesmí, ačkoliv policie nenašla žádné důkazy, že by dětem jakkoliv ublížila.

Archivní snímek, na kterém jsou děti Evy Michalákové se svým dědečkem Jiřím Pavelkou. | foto: Archiv Evy Michalákové

Konkrétně jde o znalecký posudek, který si norská Komise pro sociálně-právní ochranu dětí zadala v srpnu 2011. Další si pak nechal vypracovat odvolací soud, který ve věci rozhodoval v únoru 2013. Vyplývá to z podkladů k soudním rozhodnutím, do kterých iDNES.cz mohl nahlédnout.

Případ českých dětí v Norsku

Oba posudky vypracovali psychologové Ida Brandtzaegová a Stig Torsteinson, kteří spolupracují  s norským úřadem na ochranu dětí Barnevernem.

Psychologové posuzovali stav dvou synů Evy Michalákové poté, co je norské úřady matce odebraly a svěřily je do pěstounské péče. V ní už jsou navzdory námitkám matky čtvrtým rokem (více o kauze dvou českých chlapců čtěte zde).

První posudek vypracovávali psychologové čtyři měsíce a dospěli k názoru, že nemohou doporučit návrat dětí k rodičům. Podle psychologů byly děti vystaveny emočnímu a fyzickému selhání péče ze strany rodičů. O rodičích pak znalci Barnevernu konstatovali, že nejsou dostatečně citově angažováni ve vztahu k dětem. 

Ve druhém posudku podle soudu psychologové uvedli, že matka učinila jediný pokrok, a to že se dívá na minulost svého manžela „jinýma očima než dříve“. Znalci také tvrdí, že „matka na děti reaguje tak, že ty jsou zmatené a bojí se“. Píší také, že pokud bude soud vycházet z předpokladu, že „paní Michaláková se nepodílela na sexuálním zneužívání“, dá se uvažovat o jejím kontaktu s dětmi, který by však měl být omezený jen na jedno či dvě setkání ročně.

Odvolací soud na základě posudku poté určil, že se Eva Michaláková může s každým z chlapců vidět dvakrát ročně na dvě hodiny. Řekl rovněž, že považuje za nereálné, že by žena mohla děti získat zpět do své péče.

Posudky vypracované až po odebrání dětí

„Posudky mají zcela jistě pro norské soudy velkou váhu a soud z nich vycházel při svém rozhodnutí, že děti mají setrvat v péči pěstounů,“ řekla iDNES.cz advokátka Dora Boková, která zastupuje Evu Michalákovou a podávala za ni stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Boková však upozorňuje na slabiny zpráv.

Zapojte další úřady, říkají právníci

Čeští právníci Evy Michalákové se obracejí na premiéra Bohuslava Sobotku, aby Česko do přímých jednáních s Norskem zapojilo kromě Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí také sociálku z míst, ve kterých bydlí příbuzní chlapců.

„Příští týden se obrátíme na premiéra Sobotku s návrhem, aby zvážil, zda by do jednání s norskou stranou nebylo vhodné zapojit také místně příslušné odbory pro sociálně právní ochranu dětí (OSPOD) v Hodoníně a ve Veselí nad Moravou,“ uvedli Pavel Hasenkopf a Dora Boková.

Přímé jednání nabídlo Norsko úřadu v nótě, kterou obdržel premiér od norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové ve středu 21. ledna (více o nótě čtěte zde).

„Znalci děti poprvé viděli tři měsíce po odebrání, kdy za sebou už měly obrovské trauma. A to v posudcích není vůbec zohledněno. Stejně jako to, v jakém stavu byla matka, když s ní psychologové dělali rozhovory,“ upozorňuje Boková. „Podle mého jsou posudky špatně, měli být ustanoveni noví znalci a vypracovány jiné postupy,“ podotkla advokátka. Tuto variantu ostatně Michalákové norští právníci navrhli, ale norské úřady ji zamítly.

Podle Bokové v norské kauze figurují dva zmiňované posudky psychologů, policie také měla k dispozici lékařské zprávy z vyšetření chlapců, které neprokázaly, že by byli týraní nebo zneužívaní. Soudy měly k dispozici také zprávu zdravotní sestry, ke které chlapci docházeli a která je znala od malička. „Tato zpráva je velmi pozitivní a vyznívá ve prospěch Evy Michalákové,“ podotkla Dora Boková.

Kritika ředitele českého úřadu

Právníci Evy Michalákové Boková a Pavel Hasenkopf se v pátek ohradili proti výrokům některých českých představitelů. „Jsme hluboce znepokojeni výroky, které v posledních dnech zazněly na adresu Evy Michalákové, z úst ředitele Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí Zdeňka Kapitána a některých vládních představitelů, jmenovitě ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera,“ uvedli ve společné tiskové zprávě.

„Vyjádření velvyslanectví vzbudilo velký humbuk. Mně ten kontext zas tak tragický nepřipadá,“ uvedl Kapitán v rozhovoru pro iDNES.cz v reakci na prohlášení norské ambasády (více o něm čtěte zde). O návrhu zkrátit kontakty matky s dětmi na 15 minut zase řekl toto: „Já v tom třeba nutně nevidím, že je to negativní. Pro mě je pozitivní, že se chlapci mohou stýkat spolu. Že pokud k tomu fyzickému kontaktu s mámou dojde, tak mu nebude bráněno.“ (rozhovor s Kapitánem čtěte zde a rozhovor s ministryní Marksovou-Tominovou najdete zde)

Kapitána kritizuje i Český helsinský výbor. Podle jeho předsedkyně Táni Fischerové je jeho přístup zarážející. „Pan Kapitán schvaluje postup norských úřadů, ačkoli z titulu své funkce nutně musí znát rozvinutou praxi odebírání dětí a musí mu být tudíž známo, že takovýchto případů je velké množství. Ani takováto fakta jej však nevedou k otázce, jak systém funguje a je-li v pořádku. Je otázka, zda má potom setrvávat v takovéto funkci,“ napsala v tiskové zprávě výboru Fischerová.

Český helsinský výbor také uvedl, že podá stížnosti k příslušným mezinárodním organizacím na ochranu práv dětí. „Praxe, která se objevila v Norsku, (ale existují obdobné případy i Velké Británii a možná v dalších zemích), je základním porušováním práv dětí na vlastní rodinu a práv rodičů na vlastní dítě. V pozadí všeho se skrývá byznys soukromých organizací s posvěcením státu, který tuto praxi nepřímo schvaluje a podporuje,“ napsala Fischerová.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Imigranti chtějí ve školách místo angličtiny turečtinu, Němci se bouří

Výuka islámské věrouky v německém Offenburgu.

Učme na základních školách místo angličtiny turečtinu, polštinu či ruštinu. S tímto návrhem přišla Rada pro integraci v...

Další z rubriky

Eurokomisařka Jourová: Zákony by se měly dodržovat i na sociálních sítích

Eurokomisařka Věra Jourová v Rozstřelu (16. února 2018)

České eurokomisařky Věry Jourové se obávají i ti největší internetoví giganti. Zastupuje trh EU, na němž má jen u...

V Petrohradě se zřítila část univerzity, podle úřadů nikdo nezemřel

Záchranáři prohledávají budovu univerzity v Petrohradu.

Při sobotním zřícení části univerzitní budovy v Petrohradu nikdo nezahynul. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na...

I Finové za války masakrovali Židy. Na Ukrajině jich povraždili šest tisíc

Finská vojenská jednotka pochoduje dobytým městem Viipuri (26. září 1941)

Finsko zveřejnilo novou historickou studii, podle které se více než tisícovka jeho vojáků za druhé světové války...

Najdete na iDNES.cz