Konkrétně jde o znalecký posudek, který si norská Komise pro sociálně-právní ochranu dětí zadala v srpnu 2011. Další si pak nechal vypracovat odvolací soud, který ve věci rozhodoval v únoru 2013. Vyplývá to z podkladů k soudním rozhodnutím, do kterých iDNES.cz mohl nahlédnout.
Případ českých dětí v NorskuKAUZA: Přehled v otázkách a odpovědích |
Oba posudky vypracovali psychologové Ida Brandtzaegová a Stig Torsteinson, kteří spolupracují s norským úřadem na ochranu dětí Barnevernem.
Psychologové posuzovali stav dvou synů Evy Michalákové poté, co je norské úřady matce odebraly a svěřily je do pěstounské péče. V ní už jsou navzdory námitkám matky čtvrtým rokem (více o kauze dvou českých chlapců čtěte zde).
První posudek vypracovávali psychologové čtyři měsíce a dospěli k názoru, že nemohou doporučit návrat dětí k rodičům. Podle psychologů byly děti vystaveny emočnímu a fyzickému selhání péče ze strany rodičů. O rodičích pak znalci Barnevernu konstatovali, že nejsou dostatečně citově angažováni ve vztahu k dětem.
Ve druhém posudku podle soudu psychologové uvedli, že matka učinila jediný pokrok, a to že se dívá na minulost svého manžela „jinýma očima než dříve“. Znalci také tvrdí, že „matka na děti reaguje tak, že ty jsou zmatené a bojí se“. Píší také, že pokud bude soud vycházet z předpokladu, že „paní Michaláková se nepodílela na sexuálním zneužívání“, dá se uvažovat o jejím kontaktu s dětmi, který by však měl být omezený jen na jedno či dvě setkání ročně.
Odvolací soud na základě posudku poté určil, že se Eva Michaláková může s každým z chlapců vidět dvakrát ročně na dvě hodiny. Řekl rovněž, že považuje za nereálné, že by žena mohla děti získat zpět do své péče.
Posudky vypracované až po odebrání dětí
„Posudky mají zcela jistě pro norské soudy velkou váhu a soud z nich vycházel při svém rozhodnutí, že děti mají setrvat v péči pěstounů,“ řekla iDNES.cz advokátka Dora Boková, která zastupuje Evu Michalákovou a podávala za ni stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Boková však upozorňuje na slabiny zpráv.
Zapojte další úřady, říkají právníciČeští právníci Evy Michalákové se obracejí na premiéra Bohuslava Sobotku, aby Česko do přímých jednáních s Norskem zapojilo kromě Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí také sociálku z míst, ve kterých bydlí příbuzní chlapců. „Příští týden se obrátíme na premiéra Sobotku s návrhem, aby zvážil, zda by do jednání s norskou stranou nebylo vhodné zapojit také místně příslušné odbory pro sociálně právní ochranu dětí (OSPOD) v Hodoníně a ve Veselí nad Moravou,“ uvedli Pavel Hasenkopf a Dora Boková. Přímé jednání nabídlo Norsko úřadu v nótě, kterou obdržel premiér od norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové ve středu 21. ledna (více o nótě čtěte zde). |
„Znalci děti poprvé viděli tři měsíce po odebrání, kdy za sebou už měly obrovské trauma. A to v posudcích není vůbec zohledněno. Stejně jako to, v jakém stavu byla matka, když s ní psychologové dělali rozhovory,“ upozorňuje Boková. „Podle mého jsou posudky špatně, měli být ustanoveni noví znalci a vypracovány jiné postupy,“ podotkla advokátka. Tuto variantu ostatně Michalákové norští právníci navrhli, ale norské úřady ji zamítly.
Podle Bokové v norské kauze figurují dva zmiňované posudky psychologů, policie také měla k dispozici lékařské zprávy z vyšetření chlapců, které neprokázaly, že by byli týraní nebo zneužívaní. Soudy měly k dispozici také zprávu zdravotní sestry, ke které chlapci docházeli a která je znala od malička. „Tato zpráva je velmi pozitivní a vyznívá ve prospěch Evy Michalákové,“ podotkla Dora Boková.
Kritika ředitele českého úřadu
Právníci Evy Michalákové Boková a Pavel Hasenkopf se v pátek ohradili proti výrokům některých českých představitelů. „Jsme hluboce znepokojeni výroky, které v posledních dnech zazněly na adresu Evy Michalákové, z úst ředitele Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí Zdeňka Kapitána a některých vládních představitelů, jmenovitě ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera,“ uvedli ve společné tiskové zprávě.
„Vyjádření velvyslanectví vzbudilo velký humbuk. Mně ten kontext zas tak tragický nepřipadá,“ uvedl Kapitán v rozhovoru pro iDNES.cz v reakci na prohlášení norské ambasády (více o něm čtěte zde). O návrhu zkrátit kontakty matky s dětmi na 15 minut zase řekl toto: „Já v tom třeba nutně nevidím, že je to negativní. Pro mě je pozitivní, že se chlapci mohou stýkat spolu. Že pokud k tomu fyzickému kontaktu s mámou dojde, tak mu nebude bráněno.“ (rozhovor s Kapitánem čtěte zde a rozhovor s ministryní Marksovou-Tominovou najdete zde)
Kapitána kritizuje i Český helsinský výbor. Podle jeho předsedkyně Táni Fischerové je jeho přístup zarážející. „Pan Kapitán schvaluje postup norských úřadů, ačkoli z titulu své funkce nutně musí znát rozvinutou praxi odebírání dětí a musí mu být tudíž známo, že takovýchto případů je velké množství. Ani takováto fakta jej však nevedou k otázce, jak systém funguje a je-li v pořádku. Je otázka, zda má potom setrvávat v takovéto funkci,“ napsala v tiskové zprávě výboru Fischerová.
Český helsinský výbor také uvedl, že podá stížnosti k příslušným mezinárodním organizacím na ochranu práv dětí. „Praxe, která se objevila v Norsku, (ale existují obdobné případy i Velké Británii a možná v dalších zemích), je základním porušováním práv dětí na vlastní rodinu a práv rodičů na vlastní dítě. V pozadí všeho se skrývá byznys soukromých organizací s posvěcením státu, který tuto praxi nepřímo schvaluje a podporuje,“ napsala Fischerová.
