O nových zjištěních informovala televize Prima.
„Tento doktor, ten Erik Broyn, on odmítl a nepřipustil psychologický posudek, který na mne napsal český lékař profesor Šturma, a tím byl tedy jeden z těch, kteří rozhodli o odebrání rodičovských práv k mým synům,“ řekla Primě Eva Michaláková.
Její advokátka Dora Boková je přesvědčená, že psychiatr rozhodování o odebrání dětí Michalákové ovlivnil.
„Určitě ho nějakým způsobem ovlivnil, protože byl členem dvoučlenné komise, která rozhodovala o tom, zda posudek profesora Šturmy bude použit v řízení o vrácení dětí do péče Evy Michalákové. Tento posudek hodnotil její kvality a výchovné schopnosti,“ řekla iDNES.cz Boková, která Michalákovou zastupuje u Evropského soudu pro lidská práva.
Novým zjištěním v kauze se bude věnovat také pořad iDNES.cz Rozstřel v pondělí 26. listopadu, kde právnička Michalákové vystoupí a další informace sdělí i sama Eva Michaláková.
Soud psychiatra pracujícího pro norskou sociální službu poslal v dubnu 2018 na téměř dva roky do vězení za stahování dětské pornografie. Muž si stáhl téměř 200 tisíc fotografií a více než 12 tisíc videí zobrazujících sexuální zneužívání dětí.
Norsko proto znovu prověřuje některé případy, ve kterých úřad Barnevern odebral rodičům jejich děti (informovali jsme zde) a na kterých tento psychiatr pracoval. „Těžko říct jaký, ale nějaký vliv to mít mohlo,“ dodala Boková.
Podle Bokové bude teď Michaláková řešit záležitost přímo s advokátkou v Norsku, která ji zastupovala před soudem.
Psychiatra Barnevernu odsoudili za dětské porno, úřady prověří jeho práci |
„Tady v Norsku máme systém, že každý posudek, který má v takové kauze jít k soudu, zhodnotí nejdřív komise, která se jmenuje BSK. Jedním ze dvou jejích členů, kteří se k případu vyjadřovali, byl pan Broyn, který byl odsouzen za stahování dětské pornografie,“ komentovala kauzu pro FTV Prima norská právnička Evy Michalákové Janne Fjelnsethová.
Michaláková bude usilovat o obnovení řízení. „S petičním výborem se samozřejmě opět chceme obrátit na českou vládu, zda by oni nemohli podniknout nějaké diplomatické kroky s ohledem na tuhle skutečnost, která teď vyšla najevo,“ uvedla Boková.
Norské soudy odmítly řešit odebrání kojence, rodina se obrátí na Štrasburk |
V polovině roku 2017 se Michaláková obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Nová zjištění ohledně norského psychiatra závěry soudu by ale nemusela být podstatná. „Rozhodování Evropského soudu by to ovlivnit nemělo. Podklady jsou již dodané a soud rozhoduje na jejich základě. Nové informace pomohou maximálně k novému řízení a otevření kauzy,“ uvedla za europoslance Tomáše Zdechovského jeho mluvčí Jitka Fialová pro iDNES.cz.
„Sami se ptáme, proč rozhodnutí soudu ve Štrasburku trvá tak dlouho. Je pravděpodobné, že ho zdržuje Norsko,“ doplnila Fialová.
Barnevern žádala Prima o vyjádření 19. listopadu. „Potvrzujeme, že jsme váš e-mail přijali. Bude přeposlán příslušnému oddělení a otázky odpovězeny tak brzy, jak to bude možné,“ stálo v odpovědi. Během dvou pracovních dnů však televizi nikdo neodpověděl.
Na rozhodnutí se stále čeká
„S ohledem na důležitost řízení pro tento případ nemám potřebu se k jakýmkoliv podrobnostem v současné chvíli vyjadřovat,“ uvedl ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Dodal, že jeho detailnější vyjádření v této citlivé fázi soudu by bylo neprofesionální.
D. a D. Michalákovi se narodili v Norsku v letech 2005 a 2008. Oba chlapci i jejich rodiče mají české občanství. Kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání je norská sociální služba rodičům Michalákovým v roce 2011 odebrala (více informací o celé kauze zde). Od té doby vyrůstají chlapci u pěstounů.
Barnevern dělá z rodičů podlidi, říká norský aktivista za práva dětí |
Michaláková se v Norsku odvolávala k nejvyššímu soudu proti verdiktu o zbavení rodičovských práv k oběma synům, ale neúspěšně (více v článku Michaláková neuspěla v Norsku, bude dále bojovat).
O případ ženy, která už několik let bojovala o své děti v Norsku, se zajímal premiér, prezident i široká veřejnost. Loni v létě se Michaláková obrátila se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva. Na rozhodnutí, zda soud stížnost přijme, však stále čeká.
