Podle evropského azylového práva musí členské státy zajistit lidem v nouzi spravedlivé vyřízení žádosti o azyl.
Státy EU mají také povinnost dodržovat určité humanitární a sociální normy týkající se ubytování a poskytování životních potřeb migrantům, kteří v zemi usilují o azyl. Právo má žadatelům garantovat „adekvátní podmínky, které jim zajistí životní minimum a ochrání jejich fyzické a duševní zdraví“.
Jednotliví členové Unie mají však o „adekvátních podmínkách“ velmi rozdílné představy. Na jednotlivých státech kromě výše příspěvků například záleží, jestli žadatelé o azyl dostanou hotovost nebo poukazy, které mohou použít jen v určitých obchodech.
Přehledné porovnání dávek v zemích, kde se během uprchlické krize pokoušelo usadit nejvíc přistěhovalců, vydal server Deutsche Welle. Je ovšem důležité mít na paměti, že životní náklady se v jednotlivých státech často liší.
1. Německo
Podle německého zákona mohou dávky pro žadatele o azyl dosahovat až 354 eur (asi 9 100 Kč) měsíčně. Je to přibližně o sedmdesát eur méně, než co dostávají příjemci běžných sociálních dávek.
Jedinci, kteří našli místo v ubytovnách řízených státem, však nedosáhnou na více než 135 eur měsíčně (necelých 3,5 tisíce), a to buď v hotovosti, nebo v poukazech. Poté, co migranti obdrží status uprchlíka, mají nárok na pravidelné sociální dávky.
2. Itálie
Běženci, kteří o azyl požádali v Itálii, mají zajištěné ubytování až do vyřízení svých žádostí. Zároveň dostanou jídlo, hygienické potřeby a oblečení. Kritici však často upozorňují na špatnou kvalitu italských přijímacích středisek.
Dva měsíce po vyplnění žádosti mohou přistěhovalci začít pracovat. Nezaměstnaní jedinci v přijímacích centrech dostávají 75 eur měsíčně, tedy dvě a půl eura na den (cca 65 korun). Ti, co se přijímací střediska rozhodnou opustit, na tyto dávky už nárok nemají.
3. Švédsko
Žadatelé o azyl ve Švédsku, kteří jsou schopni se sami zaopatřit, si ubytování musí najít a zaplatit sami.
Jak je to v ČeskuKapesné pro žadatele o mezinárodní ochranu, kteří pobývají v přijímacím středisku, je 30 Kč na den. Tam dostanou i zdarma najíst. V pobytových střediscích si migranti naopak musí vařit sami, dostávají tedy měsíční částku ve výši životního minima, což je aktuálně 3 410 Kč. Když žadatel bydlí v pobytovém středisku a má u sebe vlastní finanční prostředky, které převyšují částku životního minima, musí si ubytování (130 Kč za den) hradit z vlastních zdrojů, v přijímacím středisku navíc i stravu (112 Kč za den). Žadatelé, kteří se ubytují mimo pobytové středisko, si z vlastních prostředků hradí veškeré náklady spojené s pobytem kromě zdravotních služeb. |
Pokud na to prostředky nemají, mohou zadarmo bydlet ve státní ubytovně. Tam dostávají jídlo a měsíční dávky ve výši přibližně 70 eur (cca 1 800 Kč). Ti, kteří přišli s dětmi, mají navíc nárok na dalších 55 eur na dítě (1420 Kč)
Migranti, kteří si sehnali soukromé bydlení, dostávají zhruba 225 eur měsíčně (cca 5 800 Kč), ze kterých si platí hygienické potřeby, oblečení, lékařské ošetření, léky a volnočasové aktivity.
Jakmile žadatelé získají status uprchlíka a povolení k práci, musí si najít vlastní ubytování. Pro srovnání - dospělý Švéd na sociálních dávkách dostává 394 eur měsíčně (necelých 10 200 Kč).
4. Francie
Žadatelé o azyl ve Francii mají nárok na měsíční dávky ve výši 204 eur (asi 5 200 Kč). Každý další člen rodiny čekající na azyl ve Francii obdrží navíc 102 eura (přes 2 600 Kč).
Na příspěvky nemají nárok osoby mladší osmnácti let, kteří přišli bez rodičů. Dávky se každoročně upravují, aby odrážely inflaci. Migranti, kteří odmítnou ubytování poskytované státem, ztrácejí na tyto dávky nárok.
5. Velká Británie
Přistěhovalci žádající o azyl ve Spojeném království si nemohou vybrat, kde v zemi budou žít. Ubytování jim přidělí úřady a na dávkách získají po přepočtu 170 eur měsíčně (4 390 Kč) na jídlo, hygienické potřeby a oblečení. Těhotné ženy a matky s dětmi do tří let dostávají navíc třináct eur měsíčně. Žadatelé o azyl nesmějí v Británii pracovat, ale mají zdarma přístup k péči Národní zdravotní služby a ke vzdělání na státních školách.
6. Španělsko
Během prvních šesti měsíců jsou žadatelé o azyl ve Španělsku ubytováni ve sdílených střediskách. Tam kromě jídla dostávají měsíční dávky zhruba ve výši 50 eur (necelých 1 300 Kč). Dalších 19 eur (490 Kč) získají migranti za každé dítě. Výdaje za veřejnou dopravu, lékařské ošetření, jazykové kurzy či překladatele jim po předložení faktury úřady proplácejí.
Na druhý půlrok se musí žadatelé přesunout do soukromého ubytování, Španělsko za ně však stále platí nájem. Navíc žadatelé dostávají měsíční dávky mezi třemi a pěti sty eury (cca 7 700 - 13 000 Kč), přesná částka se odvíjí od rodinného stavu. V poslední půlroční fázi mají žadatelé povoleno pracovat a na sociální dávky mají nárok jen ve stavu nouze.
7. Rakousko
Žadatelé o azyl si v Rakousku mohou vybrat státem řízené ubytovny, kde dostanou jídlo a měsíční dávku v hodnotě 40 eur (tisíc korun). Pokud se rozhodnou pro ubytování, kde si musí sami nakupovat a vařit, příspěvky se pohybují mezi 150 - 200 eury (3 800 - 5 100 Kč). Některé rakouské státy omezily příspěvky na děti horní hranicí sto eur na dítě.
Dále obdrží žadatelé sto padesát eur ročně (cca 3 800 Kč) na nákup oblečení a děti 200 eur na nákup školních potřeb, většinou ve formě poukazů do určitých obchodů. Jedinci, kteří dají přednost soukromému obydlí, kde si jídlo, oblečení a další potřeby zajišťují sami, získávají mezi 320 a 365 eury (cca 8 200 - 9 400 Kč) Příspěvky na nájem v nich nejsou započítány.
8. Řecko
Životní potřeby a zdravotnické péče pro žadatele o azyl v Řecku zajišťuje Národní centrum pro sociální solidaritu a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Žadatelé ubytovaní ve státních zařízeních dostávají měsíční dávky v hodnotě 90 eur (cca 2 300 Kč), občas v podobě poukazů. Rodina o maximálně šesti členech, která žije v soukromém ubytování, má nárok až na 550 eur měsíčně (asi 14 200 Kč).
