Co vás vedlo k vydání a sepsání vlastní knihy? Co se v ní dočteme?
Nebyl to původně ani můj nápad. Oslovili mě už několikrát, abych sepsal svůj životní příběh. Pořád jsem říkal, že ne, že knihu mají dělal starý lidi. Lidi, co už mají dost věcí k vyprávění. Musím říct, že jsem čekal opravdu dlouho. Už je mi padesát sedm let a přišel čas, abych odvyprávěl celý svůj životní příběh. Kniha je vlastně trochu i autobiografie. Píši v ní o dětství i o rodičích.
Kniha se jmenuje Svlečený…
Svlečený jakože nahý. Bez cenzury tam mluvím o všem. Jak se máma a táta seznámili, odkud pocházejí… Popisuji i vše zásadní, co se mi stalo v průběhu života, nejen tady v České republice, ale i na Kubě. Protože spousta lidí si myslí, že můj život byl lehký a růžový jako peříčko. Ale není to tak. Měl jsem opravdu dost překážek na cestě. Ty překážky byly ale pro mě důležité a vlastně mě posilovaly. Vždycky tu byl způsob a síla, jak překonat to, co se mi stalo. Překonal jsem to a pokračoval dál.
Co je nejdramatičtější částí knihy?
V knize popisuji tři zásadní problémy. Ten první příběh je o něčem, co se stalo v mém dětství, když mi bylo asi pět let a bylo to katastrofické. Druhý příběh vypráví o chvílích, kdy jsem přišel o svého bratra, což jsem bral tehdy tak, že je to moje vina. A pak… Musíte si tu knihu přečíst. Nakonec je tam i smrt mého táty. Táta a já jsme nikdy nemohli řešit věci, co jsme měli řešit. Zůstalo to ve vzduchu.
Dočteme se i o vašich hvězdných přátelích? Pojí vás například letité přátelství s Ivanou Trumpovou.
Tady byl trošinku problém a mrzelo mě to. Mám spoustu fotek a příběhy z party a akcí, co jsem jsem zažil s lidmi, se kterými se stýká, jako je například Sharon Stone nebo Elton John. Všechny ty lidi znám přes Ivanu Trumpovou. Ale bylo mi řečeno, že tam nemůžu dát ty fotky, pokud nejsou autorizovány přímo osobně těmi lidmi. Nechtěl jsem obtěžovat všechny jenom kvůli mé knize, jestli tam můžu nebo nemůžu dát tu nebo tu fotku. Pro mě a pro můj život to byl skutečný sen.
Já o takových věcech kdysi jen snil a pak mi přišly do cesty. Jako první jsem poznal Dagmar Havlovou, po té jsem poznal Ivanu Trumpovou, ta mě představila Sharon Stone, Sharon mě představila Eltonovi Johnovi a takhle to všechno začalo. Je to jako řetězec. Jsou to hollywoodské hvězdy, celebrity a osobnosti, ale zároveň jsou to lidé jako každý z nás. Mám tu čest a štěstí, že jsem s nimi kamarád, ale zároveň jsou to dokonce i moji klienti.
Laffita promluvil o šikaně kvůli sexuální orientaci i rozhodnutí nemít děti |
Kolik zvířat máte momentálně u svého domu?
Zvířata? Už málo. Už mám jenom klokany, slepice a koně. (smích)
Chodí Osmany Laffita ráno krmit slepice jako selka s ošatkou a hází zrní?
Ne, to nedělám. Jen když je to nutné. Mám na to lidi.
Kdo u vás doma vaří?
Guy, můj manžel. On miluje kuchyni. Já vařím jednou za rok, a to kubánské jídlo. On je na tu českou kuchyni.
A co takhle bramborový salát? Dopřejete si ho vůbec?
Ten já umím lepší než vy tady! (smích)
Co vaše životospráva? Určitou roli hrají jistě i kubánské kořeny, ale co děláte pro to, abyste vypadal svěže?
Myslím, že je to hodně věcí dohromady. Teď to bude jako reklama na moji kosmetiku, protože vypadám dobře hlavně díky tomu, že používám svou kosmetiku. Ale je to také životní styl. Musíte hodně spát, spaní je důležité. Musíte jíst zdravě, hodně pít vodu, alkohol naopak ne. A to se pak opravdu odrazí na vzhledu vaší pleti. Pokud máte pozitivní, spokojený život, je to na vás vidět. Je znát, když pak člověk celý září.
Manžel dítě nechce. Já jeho rozhodnutí respektuji, říká Osmany Laffita |
Bojíte se toho, že si z knihy vybere ty největší pikantnosti bulvár a bude z toho dělat senzaci?
Ne, nebojím se. Vím, že to bylo moje rozhodnutí o tom otevřeně napsat. Někdo může říct: „A co mi je do toho, kdo byl jeho máma nebo táta“, ale ne. Myslím, že mě tu mají rádi. Žiji tady už dlouho. V České republice vlastně déle, než co jsem žil na Kubě. Takže jsem váš. A myslím si, že je nutné, aby lidi opravdu viděli, co je za Osmanym, jakou má historii, odkud pochází, kde a jak se narodil, jak byl vychovaný a tak dále. Jsou tam, pravda, věci, o kterých jsem nikdy dřív nedokázal mluvit, ale už jsem se do toho pustil, tak je to tady.
Teď pro ty nejzvědavější – je v té knize i něco o sexu?
Ne. Možná to tak nevypadá, ale jsem taková konzerva, jak se říká. Myslím, že není nutné se rozepisovat do detailů o sexu. O sexu nepíšu. Jde tam o moje vztahy. Mluvím tam o nich a o tom, jak je možné vztah udržovat nebo co je v něm důležité a nutné, aby vztah vydržel. Jsme s manželem už dvacet osm let. A myslím, že spolu budeme asi až do smrti. (smích)
