PRVNÍ SETKÁNÍ
Michal: To jsme se náhodou potkali v restauraci, kam jsme oba chodili na oběd. Seděla tam sama, zeptal jsem se, jestli má u stolu volno, ona řekla, že jo, a tak jsme se seznámili. Bylo to hodně zajímavé. Já jsem se jí představil a ona se ptala, co dělám. To už byl rok 1984, to jsem měl za sebou Nonstop, několik alb. No co bych dělal. Zpívám. A ty mě neznáš? A ona, že sorry, že tu moc není, že hraje v Austrálii tenis. Tak se ptám, jak se jmenuje, a ona, že Skuherská. Tak jí říkám, že ji taky neznám.
Marcela: V restauraci v Praze. Byla jsem na obědě, sedli jsme si k sobě a vím, že jsme se navzájem neznali.
PRVNÍ RANDE
Michal: To proběhlo později, protože Marcela mezitím odjela do Brazílie. Na skleničku jsme šli, až když se vrátila. A už jsme zůstali spolu. Bylo to první a poslední rande.
Marcela: Možná to byla diskotéka na Václaváku. Vím, že to bylo září 1984.
ŽÁRLIVOST
Michal: Teď už asi ne. Když jsme byli mladší, určitě jsme žárlili. Dnes jsme vůči sobě tolerantní a hlavně si věříme. Na život se už díváme realisticky.
Marcela: Za ty roky jsem už nad věcí. Dřív jsem žárlila víc já. On měl víc možností.
ZLOZVYK
Michal: Marcela říká, že jeden zlozvyk mám. Že když mi něco vypráví, prý ji nevnímám, protože se pak za hodinu ptám, jak to je. A zlozvyky Marcely? Asi žádné nemá.
Marcela: Napadá mě jen můj zlozvyk. Občas peru věci, aniž bych se podívala do kapes. Tuhle jsem vyprala dvě flashky a tisícovku.
LÁSKA POD LUPOU: Michal David / Fotograf: Lenka Hatašová / Styling: Martin Gruntorád / Reporter, Caramello, Dům módy
SVATBA
Michal: Měli jsme ji 5. listopadu 1987. Svatbu, respektive svatební hostinu jsme měli v Národním divadle, jinak jsme se brali na Vyšehradě. A pamatuji si, jak Marcela před odjezdem na všechny křičela, ať nezapomenou hlavně Michala.
Marcela: Svatba byla na Vyšehradě. Jen si pamatuju, jak jsem volala, ať nezapomenou na Michala.
NEODOLATELNÝ DETAIL
Michal: Má hezké oči.
Marcela: Charisma.
NEJVĚTŠÍ KOMPROMIS
Michal: Myslím, že je děláme pořád. Jinak by nám to takhle dlouho nevydrželo.
Marcela: Asi to, že jsem skončila s tenisem.
NEJTĚŽŠÍ OKAMŽIK
Michal: Těch okamžiků bylo víc. Určitě jsme měli i nějaké krize jako každé manželství. Pak pro nás byla těžká ztráta Mišky (dcera Michaela zemřela v deseti letech na leukémii - pozn.red.), těžké chvíle taky byly, když jsem měl pěveckou pauzu a peněz moc nebylo.
Marcela: Když nám umřela Míša.
BLAŽENOST
Michal: Jsem blažený z vnuka, z práce, ale všechno je relativní, víme, že to jednou může skončit, a proto si užívám každého dne.
Marcela: Jsem šťastná, spokojená. Blaženost je to, že se nehádáme.
VZKAZ LÁSCE
Michal: Vzkázal bych jí, aby se mnou ještě dlouho vydržela a nikdy se nerozdělili.
Marcela: Ví, že ho miluju.
