Cenu Thálie obdržela za bravurně zvládnutou roli krále komiků Vlasty Buriana ve hře Burian, což považuje za pikantní, protože spíš než do komedií bývá obsazována do dramatických rolí – podobně jako její celoživotní kamarádka Lucie Štěpánková, s níž se před lety vydaly z rodného Valašska dobývat divadelní svět.
Když jsem nedávno dělal s Lucií Štěpánkovou rozhovor, vzpomínala na to, jak jste vy dvě jako holky doma ve Vsetíně psaly pohádky a pak je hrály po školách. Byl to ten iniciační moment, kdy jste se rozhodla pro profesionální divadlo?
Touhu pohybovat se v uměleckém světě jsem měla v sobě už ve velmi útlém věku. S Luckou jsme nejen psaly pohádky, ale taky jsme spolu chodily do baletu. Tam jsem poprvé okusila, jaké to je, připravovat vystoupení, zažívat tu trému a užít si úspěch, pokud přijde. A protože v hledišti většinou seděli rodiče, kteří nám zatleskali vždycky, tak ty první úspěchy i přicházely.
Že budu hrát Buriana, to jsem se dozvěděla z esemesky od kolegyně. Nejdřív jsem se rozesmála a pak jsem se strašně lekla a psala režisérovi, co mi to probůh udělal!?
