Zhruba 45 procent obyvatel má poměrně jasný názor na umístění amerického radaru protiraketové obrany v Česku.
Přibližně polovina z nich je proti, polovina pro. Většina, 55 procent Čechů, pak problém radaru sice vnímá, ale vyhraněný postoj nemá a rozhoduje se podle konkrétní situace a v kontextu nových událostí. Vyplývá to z dnešní prezentace nového výzkumu agentury STEM.
"Není to tak, že existuje malá skupinka zastánců radaru a pak je drtivá, zformovaná většina proti," řekl dnes ředitel STEMu Jan Hartl. "Tvrzení, že dvě třetiny nebo 70 procent obyvatel jsou jasně proti, podle nás není úplně věrným odrazem reality."
Shodou okolností byly včera v České televizi zveřejněny výsledky jiného výzkumu, tentokrát od agentury Median, podle něhož je určitě proti zprovoznění radaru 44 procent Čechů, spíše proti 21 procent respondentů.
Pro radar se jednoznačně vyslovila čtyři procenta dotazovaných, spíše pro 14 procent lidí.
Postoj k radaru: Jde spíše o emoce než znalosti
Z dnes zveřejněného výzkumu STEM provedeného na velkém souboru více než 1000 osob minulý měsíc také vyplývá, že souhlas s radarem je především pocitová záležitost.
Pouhá čtvrtina respondentů uvedla, že svůj názor odvozují na základě znalosti bezpečnostní problematiky, tři čtvrtiny pak na obecném, emotivně založeném stanovisku.
"Primárně emocionální zakotvení problematiky je důvod, proč se výsledky výzkumů od různých firem tak liší," řekl k výzkumu Hartl, podle kterého velmi závisí na konkrétní formulaci otázky.
Proto je důležité zasadit otázky do odpovídajícího rámce. Na vliv otázek na výsledek výzkumů veřejného mínění už dříve poukazoval úřad vlády.
"Výsledky výzkumů veřejného mínění dostáváte podle toho, jakou kladete otázku," reagoval tehdy vládní zmocněnec pro radar Tomáš Klvaňa na poslední tři výzkumy různých společností, v nichž se výsledky lišily až o 25 procent.
Podpora NATO hraje důležitou roli
Z výzkumu také plyne, že vůli "smířit se s radarem" vyjadřuje 67 % dotazovaných, v případě, že se radar stane součástí obrany NATO a bude naším závazkem vůči Alianci. Naopak ani při podpoře NATO by se s radarem nesmířilo 33 % respondentů.
Zde může podle Hartla hrát roli nedávný summit NATO v Bukurešti, kde Aliance americkému systému vyjádřila podporu.
To podle Hartla ukazuje, že lidé jsou ochotni se s daným rozhodnutím smířit, pokud toto rozhodnutí provedou náležitá místa, například NATO, vláda, parlament.
Zároveň to však vede k paradoxu, že většina lidí by se s vývojem kolem radaru posléze smířila, ať už bude v Brdech postaven nebo ne.
