V současnosti může podle mandátu působit v Afghánistánu až 390 českých vojáků. Pro další dva roky chce ministerstvo jejich počet snížit na maximálně 205 lidí. Důvodem je připravovaná redukce spojeneckých sil v čele s Američany a s tím i některých základen v zemi.
V misi sice vždy působí ve skutečnosti méně vojáků, než je mandát, i tak jde ale o výraznou změnu.
Afghánistán je nešťastná země, válčiště sousedů, říká český velvyslanec |
Obrana už před časem avizovala, že stáhne nejpočetnější českou jednotku v Afghánistánu - strážní rotu, která chrání koaliční základnu Bagrám. Jednotku nyní tvoří asi 170 vojáků. K návratu dojde ještě letos. Do metropole Kábulu se naopak vrací polní chirurgický tým a posílen má být také výcvik afghánských speciálních sil.
Podobně chce obrana také mírně snížit počet vojáků v Iráku - ze 110 na 80. V zemi v současnosti působí výcvikové jednotky chemiků a Vojenské policie. Podle ministra Metnara (za ANO) se bezpečnostní situace v obou zemích neustále vyvíjí a to může české zapojení ovlivnit. „Pro operace v obou zemích vyčleňujeme dostupné síly a prostředky, které jsou aktuálně požadovány,“ řekl Metnar poslancům výboru.
Podle Metnara zůstanou v příštích dvou letech hlavní místa nasazení stejná. Afghánistán, Mali, Irák a Pobaltí. Zatímco letos může armáda do těchto oblastí vyslat až 1096 vojáků, pro příští rok obrana navrhuje 851 vojáků a pro rok 2022 pak 946 vojáků. Předpokládané náklady činí pro příští rok 1,73 miliardy korun a v roce 2022 přibližně 1,8 miliardy.
Speciální síly půjdou znovu do boje. Tentokrát proti islamistům v Africe |
Mimo tento mandát ministerstvo navrhuje vyslání 60 příslušníků Speciálních sil do Mali do boje proti terorismu. Operovat by měli případně také v Nigeru a Čadu. Tím se mají poslanci zabývat už v nejbližších týdnech.
Návrh mandátu na působení českých vojáků zahraniční pro další dva roky chce obrana vládě předložit v dubnu. Pak musí mandát schválit také poslanci a senátoři.
Zhruba 290 českých vojáků by mělo nadále působit v Pobaltí - Litvě a Lotyšsku - v rámci předsunuté přítomnosti NATO pro odrazení Ruska. V roce 2022 by se do Pobaltí měli také vrátit čeští letci s gripeny, kteří by měli podobně jako při posledním nasazení loni na podzim chránit vzdušný prostor pobaltských republik.
Naopak ukončit plánuje ministerstvo obrany českou účast v protipirátské misi Atalanta pod vedením Evropské unie. Na velitelství námořní operace proti pirátům v Adenském zálivu a přilehlých oblastech působí tři čeští důstojníci.
Navýšit chce ministerstvo příští rok počet vojáků, které Česká republika pravidelně vyčleňuje pro Síly rychlé reakce NATO. Letos je to 1 200 vojáků, příští rok by jich mohlo být až 1 400.
