Šmucler připomněl, že u britských stomatologů se ujal výraz „české zuby“, čímž je míněn chrup plný kazů a amalgámů, kterým se vyznačují přistěhovalci z východní Evropy. Současně uvedl, že zubní kaz je nemoc chudých.
Bezzubí lidé podle stomatologů umírají asi o dva roky dříve než ostatní populace. „Málo se ví, že chronické záněty v ústech zvyšují riziko infarktu myokardu a podílejí se na dalších chronických zánětech v těle,“ uvedla zubařka Štěpánka Bálková.
Prezident komory Roman Šmucler přitom zmínil, že v Česku si lidé stěžují na nedostatek zubařů. Přitom jich tu je prý dost. Podle Šmuclera má Česko dvojnásobek zubařů na obyvatele než Rakousko. „Zubních lékařů je tady hrozně moc,“ pronesl. Podle něj je v Česku je asi devět tisíc zubařů.
„Když byl ještě ministrem zdravotnictví Adam Vojtěch, dostal asi padesát dopisů, v nichž si lidé stěžovali, že nemohou najít zubaře. Když jsem dopisy prošel, zjistil jsem, že ti lidé u zubaře v posledních třech měsících byli, ale nelíbila se jim třeba vzdálenost, kterou za ním dojíždí a podobné věci,“ řekl Šmucler. Komora se s pojišťovnami chce domluvit na portálu, kam by se lidé bez zubaře hlásili. Pojišťovny by poté ověřily, jestli to tak skutečně je.
Kolik kartáčků užijete za rok?
Roman Šmucler také narazil na cenu amalgámu. „Nejdražší je absolvent. Když zubař dělá svoji první plombu, tak by měla být nejdražší. Třeba já jsem jeden z nejlacinějších doktorů v republice, protože to dělám rychle a docela to umím,“ zdůraznil Šmucler. Podle něj cena totiž závisí na tom, jak dlouho zubař plombu dělá. „Možná se děje, že řada zkušených kolegů si účtuje vyšší cenu, než je zákonem daná regulace,“ upozornil.
Obce zoufale shánějí zubaře. Nabízejí jim stovky tisíc korun či volné byty |
„Jedna minuta toho ošetření stojí podle nákladů té ordinace 20 až 40 korun. V Česku se říká, že je drahý materiál, ale není. Ten stojí asi deset procent dané náhrady. Drahý je čas, když děláte bílou plombu. Když si s vámi někdo dlouho povídá, tak je to ještě dražší,“ doplnil Šmucler. Také dodal, že cena vychází i z velikosti a místa ordinace.
Láska k čistotě musí zvítězit
Letošním hlavním motivem kampaně stomatologické komory je snaha zlepšit špatný stav hygieny zubů. „Pacienti se vyhýbali zubnímu kartáčku, ale dožadovali se lékaře,“ prohlašuje kampaň.
Podle stomatologické komory ještě nedávno průměrný Čech potřeboval necelý jeden zubní kartáček na rok. V posledních letech se průměrná spotřeba vyšplhala na 1,78 kartáčku. Komora však upozorňuje, že ve vyspělých zemích je spotřeba zhruba jeden kartáček za dva měsíce.
Současně komora zprovozňuje nový portál spojený s celoročními aktivitami s názvem Republika bez kazu. Snahou je trvalá spoluprací mezi Komorou, školami a dobrovolníky dokázat, aby zubní kaz postupně vymizel z české populace. „Pravda o důležitosti čištění zubů a láska k čistotnosti musí už konečně zvítězit nad pověrami a lajdáctvím,“ domnívá se Šmucler.
Komora také v dubnu provedla průzkum mezi zubaři. Z něj vyplynulo, že pětina lidí si vlivem epidemie čistila zuby méně. „80 procent respondentů uvádí, že nepozorují rozdíl ve stavu dutiny ústní u pacientů. 18 procent respondentů uvádí, že pacienti pečují o svůj chrup méně než v období před pandemií. Celkově dochází na preventivní péči méně pacientů, jak je zřejmé z předchozích odpovědí, reálný stav péče o chrup může být tedy výrazně horší,“ stojí v průzkumu ČSK.
Průzkum mezi zubaři, který provedla ČSK. | foto: ČSK
