Autoři publikaceGlobal Trends 2030 Publikaci Global Trends 2030: Alternative Worlds (najdete ji zde, samozřejmě v angličtině) vydala americká zpravodajská služba National Intelligence Council. Ta se zabývá středně- a dlouhodobými strategickými výhledy. Jejím úkolem je poskytovat podklady pro zásadní politická rozhodnutí bez ohledu na momentálně vládnoucí garnituru v USA. Celá publikace je velmi rozsáhlá, i s předmluvou má přes 150 stránek. |
Na veřejně dostupnou verzi zprávy upozornil na Českém rozhlasu Leonardo geolog a publicista Václav Cílek (záznam pořadu najdete zde).
Varování, že okolo roku 2030 může být voda ve světě větším předmětem sporů než nerostné bohatství a energie, by ještě nebylo nic nového. Čas od času se taková informace objeví z různých zdrojů a důvodem je mimo jiné populační růst v suchem ohrožených oblastech.
Zajímavý - mimo jiné i pro Českou republiku - je možný suchý pás, jehož vznik zpráva předvídá ve východní Evropě. Zasahuje Bulharsko, část Rumunska a západ Ukrajiny a přechází přes východní Polsko k Baltskému moři.
"Sucho z té oblasti čekal málokdo, na rozdíl od sucha z oblasti Středozemního moře a severní Afriky. S pravděpodobností nad 30 % Česká republika leží či bude ležet na okraji vysychavého pásma, v němž jsou potenciální dopady sucha považované za závažné až velmi závažné. To může znamenat více uprchlíků z Ukrajiny i dražší potraviny," řekl na Leonardu ke zprávě Cílek.
Mapa oblastí, kterým hrozí vyschnutí. Čím tmavší barva, tím vážněji je oblast ohrožená.
Problematice s uprchlíky a migračními vlnami se můžeme věnovat někdy příště. Jak je to s tím zemědělstvím a dražšími potravinami?
Proměny cen podle Cílka mohou zasáhnout zejména pšenici. "Vzhledem k tomu, že se napříč Evropou používá méně druhů osiva, se také snáze mohou šířit škůdci," vysvětlil to v pořadu stanice Leonardo.
A poněkud pochmurně dodal, že zatímco v roce 2030 bude svět potřebovat o pětatřicet procent více potravin, růst zemědělské produktivity je čím dál tím pomalejší. "Důvodem je eroze zemědělské půdy a klimatické změny. Eroze půdy - a to mi vyrazilo dech - způsobila, že od druhé světové války byla na světě opuštěna zemědělská půda o rozloze Indie," řekl.
Důležitosti půdy si je vědomo i české ministerstvo zemědělství. "Základním předpokladem soběstačnosti je především zachování produkčního potenciálu zemědělské půdy tak, aby jí byl jednak dostatek, jednak aby byla kvalitní a bylo na ní možné dosáhnout konkurenceschopných výnosů hospodářských plodin," nastínil pro iDNES.cz prioritu resortu mluvčí Jan Žáček.
České zemědělství může sucho na východě oživit
Vysychání krajiny se může dotknout i České republiky, přestože to podle mapy ohrožených oblastí nevypadá dramaticky.
Jak vysychání východní Evropy ovlivní ČRUkrajina vyváží především obilí a řepku a úrodný rok znamená velký export na světové trhy a ovlivnění cen. Česko je však u obou komodit přebytkové (u obilovin činí soběstačnost 150 %, u řepky 120 %). Obchodně významné není ani Rumunsko, je to ale velká země. Snížení její produkce by pro země EU včetně Česka byly příležitostí pro vlastní agrární produkci. Největší vliv má Polsko, které s ČR sousedí a navíc je jediným novým členem EU s vysokou úrovní zemědělské výroby, jejíž významnou část vyváží. Česko loni z Polska dovezlo hovězí, vepřové a drůbeží za 3,8 miliardy Kč, sýry za 2,1 mld. Kč a pečivo za dvě miliardy. Dovozu z Polska nedokážou čeští zemědělci cenově konkurovat a pokles polského vývozu by jim dal více prostoru. Zdroj: Agrární komora České republiky |
"Problémy se nevyhnou ani nám, obdobná situace se zřejmě vyvine i na jižní Moravě a je třeba se na ni připravit. Urychlit práce na šlechtění plodin odolných vůči suchu, urychleně připravit projekty úsporných závlah," řekl iDNES.cz prezident Agrární komory Jan Veleba.
Sucho na východ od českých hranic by podle něj také bylo "v každém případě příležitostí pro oživení produkce českého zemědělství", které nyní nedokáže konkurovat polskému. Polsko je totiž zemědělskou velmocí. Jen masa, sýrů, pečiva a tabákových výrobků z něj Česko loni dovezlo za 10 miliard.
Veleba dále upozorňuje, že evropští farmáři nemají přístup k biotechnologiím na bázi geneticky modifikovaných rostlin odolných proti suchu. "Tyto moderní pěstební technologie se běžně ve světě užívají, jsou vysoce efektivní a nelze je nahradit tradičními metodami a postupy. Evropa je někde v období temna a o těchto způsobech řešení není připuštěna ani seriózní diskuse. Ke škodě věci a konkurenceschopnosti evropských farmářů," lituje Veleba.
Půdy je v Česku dost
Máme se tedy do budoucna bát problémů se zásobováním potravinami? Data týkající se zemědělské půdy působí uklidňujícím dojmem: "Pro zajištění plné soběstačnosti základních komodit - maso, mléko, vejce, obilí, brambory, cukr, ovoce a zelenina - by stačilo 2,5 milionu hektarů půdy. Nyní se u nás obdělává o milion hektarů více," říká Veleba. Důležité podle něj je také dbát na další výrobní fondy - zemědělce a kapacity potravinářského průmyslu.
| Rostlinná výroba | Živočišná výroba | ||
| Pšenice | 161,5 % | Vepřové maso | 60,8 % |
| Řepka | 118,9 % | Drůbeží maso | 78,8 % |
| Cukrovka | 124,2 % | Hovězí maso | 121,7 % |
| Brambory | 85,5 % | Skopové a kozí maso | 90,2 % |
| Ovoce mírného pásma (jablka) | 77,9 % | Mléko | 124,3 % |
| Zelenina | 36,9 % | Vejce | 87,6 % |
Organizace Zelený kruh nedávno připomněla, že průmyslová zástavba v Česku ukusuje zhruba 59 hektarů zemědělské půdy týdně (zemědělská půda mizí dle ministerstva životního prostředí ještě rychleji, v roce 2009 ubývalo kolem 130 hektarů týdně) a že se rychlost zástavby stále zvyšuje - například v 90. letech se zastavělo něco přes pět tisíc hektarů, v letech 2000-2010 pětinásobek.
Přijdou farmáři o podporu?Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že nebude možné udržet soběstačnost v produktech, u nichž nelze ani s významnou podporou ze strany státu udržet konkurenceschopnost. "ČR musí v budoucnosti dobrovolně rezignovat na plošnou podporu všeho s nižším objemem peněz a naopak stanovit skutečně prioritně podporované komodity, kam lze napřít koncentrovanější finanční zdroje," řekl iDNES.cz mluvčí resortu Jan Žáček. Takový přístup ale u zemědělců pochopení nejspíš nenajde. "Politikou každého rozumného státu je svou soběstačnost podporovat," říká Jan Veleba. |
Ač trend zabírání zemědělské půdy namísto využití "brownfields" (opuštěných staveb a průmyslových areálů) není příliš utěšující, rezerva se podle Veleby zdá být dostatečná. "Ale rezervou se nedá ospravedlnit, jak se lidé k půdě chovají," dodává.
Určité naděje zemědělci vkládají do ministra Petra Bendla. "Do této doby nebyla zemědělská politika státu v podstatě žádná, české zemědělství bylo mimo rozlišovací schopnosti makroekonomů i politiků. Teď se konečně po dlouhých letech situace obrací," chválí ministra Veleba.
Bendlova nová strategie počítá s poklesem výměry pro pěstování obilovin a olejnin, posílit má produkce zeleniny a živočišná výroba, zejména chov prasat. Stavy hospodářských zvířat jsou na historickém minimu a Česko to "dohání" tak, že vyváží obilí do zemí, z nichž pak dováží maso. Posílení živočišné výroby by navíc podle zemědělců mělo ještě jeden příznivý efekt - dalo by lidem práci, protože je na lidské zdroje náročnější než rostlinná produkce.
Problém je, že se ministři zemědělství často mění (za posledních osm let jich bylo sedm). Strategie, kterou ministr Bendl připravil, se tak praktické realizace vůbec nemusí dočkat - cesta k jejímu schválení vládou je dlouhá a nejistá.
