Vědci experiment vyhodnocovali rok. Nakonec došli k závěru, že noční tmě víc škodí továrny, průmyslové zóny, nákupní domy, neonové reklamy, ale také světlo vycházející z domácností.
Konkrétně v Liberci nejvíc září vlakové nádraží a obchodní zóny. Například v oblasti nad obchodním centrem Nisa na periferii města se vypnutí veřejného osvětlení neprojevilo prakticky vůbec.
"Ze zjištěných údajů nelze jednoznačně stanovit, že veřejné osvětlení je dominantním zdrojem rušivého světla. Vliv veřejného osvětlení na začátku noci, kdy jsou v provozu všechny rušivé zdroje světla, je v Liberci pouze kolem třiceti procent," tvrdí vědci ve vyhodnocení experimentu.
V dalších částech Libereckého kraje je ovšem vliv veřejného osvětlení významnější.
Na vesnicích je podíl mnohem větší
"Čím menší vesnička, tím je vliv veřejného osvětlení větší. Dostaneme-li se do nějaké průmyslové aglomerace nebo až do Liberce, tak vliv klesá s nárůstem jiných zdrojů rušivého světla typu reklam, průmyslových podniků, oken domácností či obchodních center," říká Tomáš Novák z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.
V malých obcích je vliv veřejného osvětlení na záři do noční oblohy v hluboké noci až 90procentní. V případě Jablonce nad Nisou jde přibližně o 70 procent a u Liberce ještě mnohem méně.
Centrum Liberce v okolí dopravního terminálu a nákupního centra My za plného nočního osvětlení a poté, co vědci loni v září nechali lampy vypnout.
"Vliv veřejného osvětlení lze omezovat snížením provozu. Rozhodně bych ale nedoporučoval vypínání lamp ob stožár, ale regulaci," podotýká Novák.
S tím souhlasí i Tomáš Maixner ze Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení: "Vypínání lamp na každém druhém stožáru je životu nebezpečné - stejně tak jako svícení pouze na rizikových místech. Oči řidiče se nestačí přizpůsobovat měnícím se světelným podmínkám a může přehlédnout chodce. To už je lepší nesvítit vůbec."
Mraky světlo odrážejí zpět
Rušivé světlo často nepřesně nazývané jako světelné znečištění závisí také na meteorologických podmínkách.
"Při nízké oblačnosti se od oblohy odráží až čtyřicet procent světla, což může být nepříjemné třeba pro lesy. Ale není to žádné drama. Příroda je na noční světlo zvyklá, například když je Měsíc v úplňku," podotkl Karel Sokanský z ostravské univerzity.
Odborníci varují, že noční záře ve městech škodí lidem i zvířatům. Například spánek v temnotě je mnohem zdravější. Pokud lidi v noci ruší světelný smog, mohou trpět stresem, bolestmi hlavy či poruchami nálad.
