Takzvaný USAR (Urban Search and Rescue) tým vyrazil do Turecka v pondělí 6. února večer a nasazen byl nepřetržitě od úterý. Ministr vnitra Vít Rakušan poděkoval týmu a pochválil zvlášť i logistickou část akce.
„Ta práce byla smutná, ta práce byla deprimující, ale byla odměněna i štěstím, na které každý záchranář čeká,“ prohlásil. „Pro mě je to velký okamžik a jsem rád, že byla Česká republika schopná Turecku tak rychle poskytnout tak účinnou pomoc,“ dodal.
Účastníky mise označil Rakušan za hrdiny. „Udělali České republice skvělé jméno v podmínkách, které byly pro běžného civilistu nepředstavitelné,“ řekl ministr.
Česko původně vyslalo do Turecka tým 68 záchranářů, jehož členy byli vedle hasičů i lékaři, stavební inženýři či kynologové. O víkendu se k němu připojili další dva hasiči, kteří přiletěli armádním letounem CASA spolu s nákladem humanitární pomoci a vybavením pro hasiče. Součástí humanitární pomoci bylo především oblečení. Členy týmu po příletu přivítaly rodiny s dětmi a místní komunita turců žijící v ČR, přímo od nich dostali růže jako poděkování za pomoc Turecku.
Dojemné přivítání turecké menšiny přímo na letišti. Děkujeme ♥️ https://t.co/HyXjFZUjjh
Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček na letišti řekl, že v tureckém městě Adiyaman odvedli záchranáři skvělou práci, kterou oceňují i místní. „Když si vezmeme celkový výkon všech 18 týmů v Adiyamanu, tak český tým odvedl 26 procent výkonů.
Z pohledu Turecka téměř deset procent výkonů všech zahraničních týmů,“ řekl. Poděkoval i Městské policii Praha, kinologické společnosti Sirius a lékařům z nemocnice Brno, kteří se na projektu podíleli.
Vedoucí českého týmu Jiří Němčík ocenil podporu, která se k záchranářům dostávala. „Všichni si byli vědomi v té obrovsky těžké situaci, co je naším cílem, nikdo neměl tendenci ani na chvíli polevit,“ řekl.
Čeští hasiči začali hledat zavalené v Adiyamanu, pracují nonstop |
Turecký velvyslanec v Praze Egemen Bagis poděkoval Česku a českým občanům za skutečné přátelství a solidaritu. „Na jednu stranu jsme rádi, že můžeme přivítat členy záchranného týmu, ale na druhou stranu jsme zarmouceni ztrátou desetitisíců životů,“ řekl Bagis.
Podle kynologa záchranného týmu Matěje Bartošíka místní reagovali nad očekávání. „Ta spolupráce byla perfektní, myslím si, že velmi kladně místní hodnotili to, že jsme jim přijeli na pomoc ze vzdálenosti přes 2000 kilometrů a že jsme si přivezli vše, abychom byli soběstační,“ řekl Bartošík. Podle něj jim místní armáda poskytla zázemí a zásobovala tým potravinami.
Další záchranáře ještě po Praze čekal let do Ostravy. Když moravskoslezská část USAR týmu dorazila večer na mošnovské letiště, propukl v hale obrovský výskot. Své hrdiny totiž přijeli přivítat i rodinní příslušníci. Manželky, děti i rodiče. Někteří jen obtížně skrývali slzy štěstí.
„Tatínek je už doma, budeme si hrát,“ volal tříletý Hynek Chromý. Jeho otec Michal byl na zahraniční misi poprvé. „Vyjížděl jsem na jižní Moravu k tornádu a loni i k požáru Hřenska, ale tohle bylo ještě úplně někde jinde. Neuvěřitelně rozsáhlá přírodní katastrofa,“ popsal Michal Chromý. Jeho otec Aleš dělal třicet let hasiče a tušil, co syna čeká. „Jsme na něj hodně pyšni. Báli jsme se moc a budoucí snaše jsme ty zprávy trochu filtrovali. Ale už je doma,“ těšilo otce.
V Turecku stále nalézají živé. Ženy a děti strávily v sutinách 228 hodin |
O kousek dále se s rodinou, manželkou a dvěma chlapci, objímal Kamil Bezruč z Hlučína. „Něco podobného jsem nikdy neviděl. některé ulice úplně zmizely, z domů zůstaly placky. To opravdu nečekáte,“ líčil a dodal, že mise byla psychicky i fyzicky velmi náročná.
Synové, šestiletý Jáchym a tříletý Vašík, tatínka nechtěli ani pustit. „Zítra slavíme narozeniny,“ hlásili.
Klára Bezručová přiznala, že si užila dost strachu, byť byli často ve spojení. „To ano, ale když se neozval přesně v domluvenou dobu, tak to bylo hodně nepříjemné,“ vzpomínala a přidala nejhorší okamžik: „ Když nedlouho po jejich příjezdu tam byly další otřesy, tak jsem hodně čekala, ať se ozve. Ale teď už jsme zase pohromadě,“ zakončila a všichni vykročili na cestu domů
Češi do Turecka posílají další pomoc
Čeští záchranáři v tureckém městě Adiyaman vyprostili ze sutin po zemětřesení 78 mrtvých a tři přeživší. V oblasti bylo zaznamenáno určité napětí, český tým ale problémy nepocítil. Ve středu zůstávalo na místě podle systému operací týmů USAR (Urban Search and Rescue) šest mezinárodních skupin.
Letadlo společnosti Smartwings a dva letouny české armády dopravily v pátek do Turecka deky ze skladů Správy státních hmotných rezerv (SSHR), spotřební zdravotnický materiál nakoupený z programu Medevac či 500 traumasetů od Českého červeného kříže. Podle vnitra vnitra zásilka obsahovala například obvazy, šití, rukavice, škrtidla, kanyly a chirurgické nástroje.
Zemětřesení v Turecku a Sýrii |
Počet záchranných týmů v oblasti Adiyamanu se postupně snížil z pondělních 21 na středečních šest mezinárodních skupin, z nichž dvě byly z USA. „Podle statistik evidovaných v systému operací týmů USAR stojí čeští hasiči za vyproštěním více než čtvrtiny všech obětí ve městě,“ uvedl již dříve Kozák.
OBRAZEM: Čeští hasiči ukončili misi v Turecku. Našli 78 obětí, zachránili tři živé |
Zemětřesení, které 6. února postihlo jihovýchod Turecka a severozápad sousední Sýrie, si vyžádalo podle posledních údajů téměř 44 tisíc obětí. Z toho víc než 38 tisíc mrtvých je v Turecku. Zraněno bylo přes sto tisíc lidí.
Podle tureckých médií pod troskami i deset dní po prvním silném otřesu o síle 7,8 stupně zůstávali přeživší. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca oznámil, že po 261 hodinách od zemětřesení se podařilo vytáhnout živé dva muže z trosek nemocnice ve městě Antakya. Z jiné budovy ve stejném městě se podařilo zachránit 260 hodin od otřesu dvanáctiletého chlapce.
Na jihu Turecka se záchranářům podařilo vyprostit po 278 hodinách od zemětřesení živého 45letého muže, informovala o tom v pátek agentura Anadolu.
