Podle několika průzkumů veřejného mínění je většina české společnosti s reakcí vlády na situaci na Ukrajině spokojená. S prudkým nárůstem cen pohonných hmot a zdražováním energií se však na sociálních sítích začaly množit komentáře kritizující vládu Petra Fialy, že Ukrajině se pomáhá, ale pro české občany v tomto ohledu nic nedělá.
Jeden za všechny. „Jako vláda České republiky by pro Vás měla být Česká republika vždy na 1. místě. Nejdříve se postarejte o vlastní občany a pak se starejte o ostatní,“ napsala premiérovi na Twitteru ve čtvrtek Sarah Houfková. Kritické komentáře a příspěvky mají všechny podobné vyznění.
„Myslím si, že teď otázka ‚ale co čeští občané‘ je velmi populistické a nebezpečné vyjádření. Solidarita je součástí našich hodnot a solidární chování s sebou samozřejmě nese i nějaké náklady,“ reagovala socioložka Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Marie Jelínková.
„Politici by měli dle mého říkat, že je v pořádku, že to bude něco stát, když bojujeme za jednu z našich klíčových evropských hodnot. Nebude to zadarmo. Když někdo přijde s tím sobeckým znejisťováním ‚a co my‘, tak může vůli pomáhat zásadním způsobem narušit,“ míní Jelínková.
Vláda na tahu: může ovlivnit veřejnou podporu
Jestli se nyní velmi pozitivní mínění české společnosti o podpoře Ukrajiny, potažmo ukrajinských uprchlíků, časem zhorší, bude podle oslovených odborníků záležet na více okolnostech - krocích vlády, postoji opozice, počtu příchozích uprchlíků, jak bude vypadat začleňováni do české společnosti i jak se bude válka dále vyvíjet.
Česká asistenční centra pro uprchlíky z Ukrajiny |
„Hrozí, že se lidé začnou bát poklesu mezd, konkurence na pracovním trhu a ekonomického dopadu. Zvlášť pokud se to spojí s ekonomickou krizí okolo energií,“ předpověděl minulý týden ve středu v rozhovoru pro iDNES.cz sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Research.
„Pokud bude situace na Ukrajině dál eskalovat, bude bezvýhradná podpora trvat déle,“ domnívá se sociolog a ředitel výzkumného ústavu STEM Martin Buchtík. „Bude důležité, jaké konkrétní kroky nyní vláda udělá či neudělá pro domácnosti s nízkými a středními příjmy v souvislosti s energetickou krizí. Podle toho může ztratit podporu rychleji, nebo naopak předejít problémům,“ dodal.
Ukrajinky chtějí pracovat, hrozí jim pád do šedé zóny, říká Jurečkova expertka |
Stejně tak důležitý podle něj bude i postoj opozičních stran, zejména hnutí ANO, které skončilo v parlamentních volbách těsně druhé. „Pokud bude opozice říkat, že pro nás uprchlíci z Ukrajiny představují nějaké riziko, pravděpodobně dynamicky posunou názor veřejnosti,“ míní Buchtík.
Vaše hodnoty neovlivňuje, kolik platíte za plyn
Psycholog Dalibor Špok očekává, že bude vývoj situace stejný jako během pandemie covidu-19. „Dočkáme se úplně stejných nechutností jako během pandemie covidu, stejných primitivních názorů a někteří jedinci se budou chtít zviditelnit,“ myslí si psycholog.
„Už se začínáme setkávat s projevy toho, že se lidé po reakci na emoce šoku a strachu pomalu vracejí ke svému hodnotovému žebříčku a dlouhodobému přesvědčení. Není to tak, že by bohatší lidé pomáhali více než chudší, je to o našich nastavených hodnotách a ty neovlivňuje to, jestli dlužíme za plyn,“ tvrdí Špok.
Pokud však někdo dlouhodobě věřil Rusku a odmítal uprchlíky, je podle psychologa velice pravděpodobné, že se ke svým dlouhodobým postojům časem vrátí, i když jsou nyní v rozporu s jeho emocemi.
I sociolog Buchtík očekává, že se budou lidé postupně přiklánět k názorům těch, kterým dlouhodobě věří. „Tato situace je do značné míry výjimečná, protože všechna naše pozornost je upřena na Putinovu agresi. To se samozřejmě změní,“ předpokládá.
Češi se překonávají, peníze pro Ukrajinu už předčily dary po tornádu |
„Přítomnost migrantů byla v minulosti v Česku spíše tolerovaná než vítaná. Česká praxe byla vysoce restriktivní i vůči imigrantům ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu, tedy také válkou postižených zemí,“ připomněl odborník na migraci Robert Stojanov působící na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Kvůli situaci na Ukrajině se ale česká azylová a migrační politika změnila, stejně jako nahlížení veřejnosti na uprchlíky.
Podle socioložky Jelínkové je situace jiná, jelikož má česká společnost na Ukrajince i dost osobních vazeb, národy jsou si vzájemně blízké. Stojanov zase podotkl, že ke změně vnímání migrace přispěly ukrajinské ženy a děti, které tvoří drtivou většinu příchozích z Ukrajiny. Ministr vnitra Vít Rakušan v pondělí řekl, že více než polovina ukrajinských uprchlíků v Česku jsou děti a čtyři pětiny dospělých jsou ženy.
