Umělá inteligence je žena. Alespoň ta od českého startupu WeBoard. Jmenuje se Aila, což je složenina z anglických slov Artificial Intelligence Learning Assistant. Velké firmy, jako jsou Česká Spořitelna, McDonald’s nebo Datart, ji používají k tréninku zaměstnanců.
Na co firmy v ČR využívají AI
|
„To nemyslíte vážně,“ mračí se Aila. „To kompletně ničí naše plány. Víte, že v červenci jedeme do Itálie a je to naše první dovolená, co máme dítě,“ kroutí hlavou.
Tak vypadá trénink pro zaměstnance automobilky, který musí svému zákazníkovi oznámit, že auto, na které čeká, v nejbližší době prostě nebude. Je to reálná situace: kvůli nedostatku polovodičů se dodání často prodlužuje.
„Mám specifická řešení,“ říká zaměstnanec směrem k Aile. „Co mi tedy můžete nabídnout?“ ptá se umělá inteligence. V té chvíli změní výraz tváře. Je přesně vidět moment, kdy „pochopila“, co jí říká.
Aila dovede být přísná, občas se trochu mračí, pro firmy je ale přínosná především v tom, že dokáže zaměstnance efektivně naučit, jak řešit různé pracovní situace, které by v budoucnu mohly nastat.
„Získají tedy zkušenost ještě dříve, než se s ní setkají v praxi,“ říká Martin Možnar, jeden ze zakladatelů WeBoard. Konverzační umělá inteligence v podobě avatara nahradila papírové příručky a nudné počítačové prezentace.
Pomáhá školit nejen nové zaměstnance, ale také ty stávající, kteří se potřebují připravit na konkrétní požadavky. Odpadá tak nutnost mít školící místnosti, jeden virtuální školitel také dokáže obsloužit všechny najednou.
„Ahoj, mé jméno je Aila a jsem tvá virtuální trenérka. Dnes společně projdeme téma prodeje mobilních tarifů,“ začíná konverzaci trenérka se zaměstnanci jednoho z telefonních operátorů. Následuje sada otázek, na které respondent odpovídá a virtuální trenérka reaguje. Pokud odpoví špatně, opraví je a vyzve k opakování odpovědi. Chyby takřka nedělá, „halucinace“ neboli špatné či nelogické odpovědi vývojáři podle Možnara snížili na minimum díky vlastní proprietární technologii.
Hovorem s Ailou zlepšují zaměstnanci a prakticky kdokoliv své komunikační dovednosti, schopnost argumentovat i ovládat emoce.
V AI vidí zakladatel startupu budoucnost. Jeho tým pracuje také na umělé inteligenci, která na základě vložených školicích dokumentů či manuálů dokáže pomáhat lidem, aby se zorientovali v organizaci či uměli ovládat program, který potřebují pro svou práci.
„Perfektním příkladem je Photoshop, jenž je dneska tak obsáhlý, že lidé tráví hodně času hledáním, jak se co v tomto programu dělá. Naše umělá inteligence jim s tím pomůže a řekne okamžitě přesný postup,“ přibližuje další kroky Radim Tvrdoň, spoluzakladatel WeBoard.
Hackeři díky umělé inteligenci sílí. V Česku proto roste bezpečnostní akademie |
Hackeři a dezinformátoři mají žně
S rozmachem AI nepřicházejí jen pozitiva. Podle odborníků pomáhá také zločincům, například s překladem nebo texty podvodných e-mailů. S rostoucím počtem pokusů dostat se lidem do počítačů nebo mobilů roste také poptávka po ajťácích a systémech zaměřených na online bezpečnost.
V letošním roce zaznamenal Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) rekordní počet takzvaných DDoS útoků, kterými hackeři zahltili servery různých tuzemských institucí. Útokům se nevyhnula policie, Vězeňská služba ani ministerstvo vnitra či spravedlnosti.
AI pomáhá také při šíření dezinformací pomocí deepfake videí či vygenerovaných fotografií. S těmi měla v minulosti problémy, neuměla například napodobit lidské ruce a často vytvářela deformované končetiny s příliš mnoha prsty. Objevovaly se také problémy s očima, kdy každé oko koukalo jinam.
„S pomocí nástrojů typu Midjourney V5 je kvalita AI fotografií na takové úrovni, že ji od originálu prakticky nikdo nerozezná. V rukou dezinformátorů je to velmi užitečná zbraň,“ říká Jan Řezáč, konzultant webů, který se zaměřuje na využití AI v praxi.
S tím souhlasí také Tereza Kráčmarová ze spolku Fakescapes, který propaguje mediální gramotnost mezi dětmi a učí je rozpoznávat „fejky“ na internetu pomocí hry. „V budoucnu tedy můžeme očekávat zlepšení těchto technologií, kdy již lidské oko padělek nerozpozná. Ocitneme se v boji AI proti AI. Jedna bude padělky tvořit, druhá rozpoznávat,“ říká Kráčmárová.
První škola ruší bakalářské práce, kvůli AI nejdou uhlídat. Další zvažují změny |
25. prosince 2023 |
Konec bakalářek jak je známe?
Právě kvůli obavám ze zneužití AI se letos rozhodli k radikálnímu kroku také na první česká univerzitě. Podnikohospodářská fakulta VŠE zruší běžné bakalářské práce a nahradí je praktickými absolventskými projekty. V budoucnu by se mohly přidat i další školy.
Vedení Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze došlo k závěru, že písemné bakalářské práce již nejsou užitečné coby součást završení bakalářského studia. Důvodů je podle děkana fakulty Jiřího Hnilici několik, jedním z nich je ale skutečnost, že studenti si již začínají osvojovat práci s generativní umělou inteligencí.
Děkan Hnilica říká, že změny v bakalářských oborech nesouvisí jen s nástupem umělé inteligence. „Je to spíš poslední kapka, která nás rozhýbala, abychom změnu udělali. Jde nám o to, aby práce vznikaly ve spolupráci s partnery naší školy,“ vysvětlil Hnilica již dříve pro iDNES.cz.
Podle něj jde hlavně o to, aby se studenti učili prakticky a ne jen psaním akademických textů. „Chceme posilovat uplatnitelnost absolventů bakalářského studia. Prohloubíme spolupráci se současnými partnery, studenti často pracují ve firmách a není důvod, aby bakalářský projekt nemohl vznikat tam,“ doplnil svou vizi děkan.
V Evropě budou platit nová pravidla
Jak to bude s umělou inteligencí dále, může naznačit také prosincové předběžné rozhodnutí Evropské unie. Ta se rozhodla, že si posvítí na všechny, co vyvíjejí umělou inteligenci a stanoví jim jasné meze. Takzvaný AI Act má regulovat působení a vývoj umělé inteligence v rámci EU. Evropa bude prvním z kontinentů, který taková pravidla zavede.
Navrhovaná pravidla by stanovila způsoby vývoje a distribuce budoucích modelů strojového učení v rámci Evropské unie, což by ovlivnilo jejich použití ve vzdělávání, zaměstnání, zdravotnictví a dalších oblastech. Vývoj umělé inteligence by byl rozdělen do čtyř kategorií podle sociálního rizika, které každá z těchto kategorií potenciálně představuje – minimální, omezené, vysoké a zakázané.
Pravidla stanoví například omezení při využívání AI pro biometrickou identifikaci ze strany bezpečnostních složek nebo zákaz používání takzvaného sociálního skóre či sociálního kreditu, což je hodnocení lidí na základě jejich chování a aktivit na sociálních sítích.
