Covid Třetí rok s virem
Letošní rok byl již třetí, který poznamenala epidemie covid-19. Na rozdíl od předchozího do něj česká společnost vstupovala bez větších omezení. Důvodem bylo to, že postupně začal klesat počet nově nakažených i hospitalizovaných ve vážném stavu. Na druhou stranu se méně testovalo. Mnohé od testů odrazoval i fakt, že odběrová místa zanikala a preventivní testy už nebyly zdarma.
Ministerstvo zdravotnictví si i na letošek připravilo očkovací kampaň, kde vyzývá k tomu, aby se lidé nechali očkovat i posilující dávkou. Ve spotu si například zahrál i herec Petr Čtvrtníček, který covid na konci září 2020 prodělal.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvS postupně klesajícími počty nakažených se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že již zruší projekt takzvané Chytré karantény. Místo toho vznikl Národní systém pro zvládání zdravotních hrozeb. Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic v polovině listopadu v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že například známá aplikace Tečka bude sloužit jako očkovací průkaz. V ostrém provozu by tak měla fungovat do konce příštího roku.
Pandemie covidu-19 vypukla v prosinci 2019 na území Číny ve městě Wu-chan. Nemoc se následně začala rychle šířit i mimo pevninskou Čínu. Na českém území byly první tři případy onemocnění potvrzeny v neděli 1. března 2020 ve 16 hodin odpoledne.
Válka Putin zahájil invazi na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února před pátou hodinou ranní, začala takzvanou „speciální vojenskou operaci“. Již od října loňského roku média upozorňovala na sílící napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rovněž poukazovala na fakt, že ruská strana shromažďuje vojáky na ukrajinských hranicích.
Na začátku prosince 2021 americký deník The Washington Post s odvoláním na zpravodajské služby oznámil, že Rusko shromáždilo 175 tisíc vojáků a chystá se napadnout Ukrajinu. Ruská strana tehdy jakoukoliv invazi odmítala. Ještě v lednu a únoru tvrdila, že se jedná pouze o dezinformaci a provokaci Západu.
Dne 21. února ruský prezident Vladimír Putin zveřejnil projev, ve kterém oznámil uznání nezávislosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky a současně zpochybnil „skutečnou státnost“ Ukrajiny. Následující den Rada federace schválila použití vojenské síly v zahraničí, načež ruské jednotky vstoupily na obě donbaská území.
25. února všeobecná mobilizace
V brzkých ranních hodinách 24. února Putin zveřejnil prohlášení, ve kterém oznámil speciální vojenskou operaci s cílem „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“. Rusko zdůvodňovalo svou speciální operaci tím, že musí ochránit zemi před rozšiřováním NATO. Rovněž uvedlo, že chce ochránit ruskojazyčné obyvatele na východní Ukrajině. Podle Ruska totiž čelili šikaně a genocidě. Putin také ve svém projevu označil Ukrajince za nacisty.
Na invazi téměř ihned reagovaly státy z celého světa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli vpádu Ruska vyhlásil válečný stav a 25. února pak všeobecnou mobilizaci.
Kyjev zveřejnil jména podezřelých z masakru v Buči, na seznamu je deset lidí |
První ruské útoky směřovaly na ukrajinskou vojenskou infrastrukturu, vojenská letiště či další strategické cíle. Tehdy ruská armáda postupně pronikala do vnitrozemí Ukrajiny a postupně obklíčila některá města, včetně Kyjeva. V některých oblastech se po vyhnání Rusů našly masové hroby civilistů. Země upozorňují na válečné zločiny.
Ruskou invazi odsoudila většina zemí na světě. Rezoluce Valného shromáždění OSN vyzvala Moskvu k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků z území Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 141 zemí, proti bylo pět států: Rusko, Bělorusko, KLDR, Sýrie a Eritrea. 35 zemí včetně Číny, se zdrželo a 12 zemí se hlasování nezúčastnilo.
Mezinárodní sankce
Rusko požaduje zajištění zákonných práv národnostních menšin na Ukrajině, neutralitu Ukrajiny, uznání nezávislosti separatistických republik a nerozmisťování některých útočných zbraní v zemi.
Invaze vedla k protiválečným protestům v řadě států světa, posílení cenzury v ruských mediích, uvalení rozsáhlých mezinárodních sankcí proti Rusku či omezení účasti Ruska na řadě sportovních a dalších mezinárodních akcích. V Rusku invaze stála na počátku největší měnové a hospodářské krize od roku 1998 doprovázené prudkým propadem hodnoty rublu a největším poklesem HDP za poslední roky.
Ukrajinské město Orichiv po ruském ostřelování. (27. srpna 2022)
Uprchlíci Miliony válečných uprchlíků
Kvůli invazi Ruska opouští Ukrajinu miliony válečných uprchlíků. Dopad to má i na Českou republiku. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) v České republice Martin Rozumek potvrdil, že bez problému Česko zvládne desítky tisíc osob, možná i větší počty. OPU také spustilo platformu Pomáhej Ukrajině! a zveřejňuje informace i v ukrajinštině.
Ministerstvo zemědělství oznámilo 28. února, že spustí speciální webové stránky pro uprchlíky z Ukrajiny, kde naleznou informace o volných místech v zemědělství, potravinářství i lesnictví, propojí firmy, které hledají zaměstnance a nabídne pomoc s administrativou. Do pomoci se zapojily i neziskové organizace či lidé, kteří nabízeli pro uprchlíky ubytování.
Kapacity jsou vyčerpány. Česko straší další uprchlická vlna, nemá ubytování |
K 22. listopadu evidoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky 4,8 milionu, kteří našli dočasnou ochranu v některé ze zemí EU. K 1. prosinci pak v Česku dočasnou ochranu mělo podle ministerstva vnitra přes 464 uprchlíků z Ukrajiny.
Dozimetr Kauza kolem dopravního podniku
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovali v polovině června na několika místech v Praze, mezi jinými i v kanceláři tehdejšího náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (STAN), který je mezi obviněnými. Hlubuček pak opustil všechny stranické funkce, včetně pozice na kandidátce STAN pro volby do pražského zastupitelstva, pozastaveno mu bylo i členství v hnutí.
V kauze Dozimetr policisté tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v pražském dopravním podniku (DPP) tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky.
Kvůli kauze skončil ministr školství
Jedním z hlavních aktérů je podnikatel a lobbista Michal Redl, který byl jedním ze zadržených a obviněných. Podle policejních dokumentů byl Redl hlavou celé skupiny. V kauze Dozimetr je obviněna více než desítka lidí.
Kvůli kontaktům s Redlem rezignovali nebo oznámili odstoupení postupně například ministr školství Petr Gazdík (STAN), který skončil i jako místopředseda hnutí STAN, generální ředitel České pošty Roman Knap nebo šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek. Europoslanec Stanislav Polčák kvůli známosti Redlem v hnutí pozastavil členství.
Gazdík končí jako ministr školství, nechce svými styky rozkolísat vládu |
Napojení hnutí STAN na Redla se řešilo již v roce 2017, kdy vazby na Redla připustili podle Radiožurnálu, který o kontaktech informoval, tehdejší šéf hnutí Petr Gazdík, zlínský primátor Miroslav Adámek, jeho náměstek Ondřej Běták a europoslanec Stanislav Polčák. Právě Polčák Redlovi v září 2016 přeposlal e-mail, ve kterém ho jeho kolegové z pražské organizace STAN žádali o doporučení k nominacím na důležitá místa v pražských firmách a na magistrátu.
Redlova nesvéprávnost
„Michal Redl byl, stejně jako jiní podporovatelé hnutí z řad expertů, prostřednictvím svého syna pouze požádán o konzultaci, zda nezná odborníky v oblasti energetiky či vodárenství. Ani Michal Redl, ani jeho syn Petr Redl v žádném případě neurčují politiku STAN,“ sdělil tehdy ČTK mluvčí STAN Karel Kreml.
Pozornost v souvislosti s kauzou kolem DPP vyvolalo i to, že Michal Redl měl řadu let omezenou svéprávnost a kvůli potvrzení o psychickém onemocnění se v minulosti vyhnul trestu v případu podvodů organizovaných Radovanem Krejčířem. O omezení svéprávnosti Michala Redla rozhodoval plzeňský okresní soud opakovaně od roku 2008.
Michal Redl (17. června 2022)
Hospodářské noviny v červnu uvedly, že podle rozsudku z letošního 13. května je Redlovo onemocnění trvalého rázu a nelze jej vyléčit. Měsíčně může samostatně nakládat s částkou do 100 tisíc korun. Koncem června se Okresní státní zastupitelství Plzeň-město odvolalo proti rozhodnutí plzeňského okresního soudu prodloužit Redlovi omezení svéprávnosti. Z vazby byl Redl propuštěn na kauci 15. září.
Omezení svéprávnosti podnikatele Michala Redla bude znovu řešit Okresní soud v Plzni. Nový návrh na zahájení řízení podal člen jeho rodiny.
Požár Národní park České Švýcarsko
Požár Národního parku České Švýcarsko vypukl v sobotu 23. července, kdy v Česku panovaly vysoké teploty. Oheň se tehdy šířil neuvěřitelnou rychlostí a zasáhl více než 1 600 ha plochy národního parku. Hasiči museli evakuovat turisty, včetně obyvatel obcí Mezná či Vysoká Lípa. Požár byl tak velký, že jeho kouř se šířil až na Vysočinu, Liberecko či do německých Drážďan.
Požár v Českém Švýcarsku
Sledovat další díly na iDNES.tvTehdy na místě zasahovalo osm vrtulníků, a to i z Německa, kde v tu dobu rovněž řádil požár. Do Česka dorazily i dva italské letouny Canadair CL-415 s velkokapacitními nádržemi na 6 tisíc litrů. Vodu nabíraly z jezera Milada u Ústí nad Labem. Letouny se pak na krátký čas musely vrátit do Itálie k požáru na Apeninském poloostrově. Byla domluvena nová letecká pomoc ze Švédska, ze kterého přiletěly dva stroje Air Tractor AT-802.
Novým šéfem NP České Švýcarsko je Petr Kříž, jmenoval ho Jurečka |
Při požáru došlo také na několik zranění. Jeden z hasičů byl vážně zraněn po pádu ze skály a transportován vrtulníkem do nemocnice. Další se potýkali s bodnutím od divokých včel a vos.
Šlo o nejrozsáhlejší lesní požár v novodobé historii Česka a Saska. Požár byl na českém území uhašen v pátek 12. srpna 2022 a na německé straně o týden později v pátek 19. srpna 2022.
Předsednictví Česko předsedá Radě EU
Od 1. července 2022 Radě Evropské unie předsedá Česká republika, která tak po šesti měsících nahradila Francii. Pro Českou republiku to je již druhé předsednictví, prvně byla předsednickou zemí v první polovině roku 2009.
V rámci českého předsednictví se v Praze 6. října 2022 konal historicky první summit Evropského politického společenství, tedy platformy, která zahrnuje všechny evropské země kromě Ruska a Běloruska. Autorem konceptu je francouzský prezident Emmanuel Macron, organizátory byli český premiér Petr Fiala a předseda Evropské rady Charles Michel.
Premiér Petr Fiala vítá francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na neformálním summitu EU v Praze. (7. října 2022)
Summit se konal na Pražském hradě, účastnilo se ho 44 státních delegací. Hosty summitu byla například již bývalá britská premiérka Liz Trussová, francouzský prezident Emmanuel Macron, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, německý kancléř Olaf Scholz nebo ukrajinský premiér Denys Šmihal. Českou republiku na summitu zastupoval premiér Petr Fiala, před státníky krátce vystoupil i prezident Miloš Zeman.
Druhý den pak na summit navázala schůzka Evropské rady, tedy zástupců 27 členských států Evropské unie.
Krize Energetická chudoba
Pro většinu Čechů je současná krize horší než ta, která byla před rokem, vyplývá to z průzkumu, který provedla společnost Partners. Hlavní příčinou jsou drahé energie, svou roli hrají i vysoké ceny potravin. Obecně ale Češi věří, že zimu zvládnou, ačkoli to bude těžké. Nejkrušnější časy čekají samoživitele. Letošní zima se ale neobejde bez úsporných opatření, varovali představitelé vlády i experti.
Například předsedkyně Sněmovny Markéta Adamová Pekarová na začátku září pronesla, že lidé mohou pomoci nedostatek energií řešit například tím, že si vezmou další svetr. Za to však schytala kritiku.
Máme připraveno zastropování cen energií i pro velké firmy, řekl Fiala |
Elektřina i teplo zdražily. Vláda se také proto rozhodla zastropovat ceny. Zastropované ceny energií přinesou odběratelům jistotu i finanční úlevu v podobě šesti korun za kWh elektřiny a tří korun za kWh za plyn.
Kandidáti Boj o Hrad
K prezidentské volbě připustilo ministerstvo vnitra devět z 21 kandidátů. O Hrad zabojují Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Denisa Rohanová, Josef Středula a Tomáš Zima. Měli podporu nejméně 50 tisíc občanů, 20 poslanců či 10 senátorů. Neprošel například Karel Janeček. Někteří se odvolali k Nejvyššímu správnímu soudu.
Do voleb nakonec správní soud pustil Karla Diviše. Naopak vyřadil Denisu Rohanovou, a to kvůli stížnosti senátorů. Soud rovněž odmítl stížnost podnikatele Karla Janečka, který se tak voleb účastnit nebude.
Volba prezidenta České republiky je naplánována na 13. a 14. ledna 2023 a její případné druhé kolo na 27. a 28. ledna. Současnému prezidentu Miloši Zemanovi skončí druhé funkční období 8. března 2023.
