Šestnáctiletá Michaela často sedávala sama u rybníka pod lesem v malé vesnici na Klatovsku. Chodila ve špinavém oblečení, s nikým místním se nebavila, když šla pěšky ze školy, od nikoho nechtěla svézt domů. Až jednou přišla k sousedům u rybníka, zazvonila a začala vyprávět děsivý příběh o tom, že má hlad, spí v dřevěném přístavku vedle domu jen na špinavých matracích, bez vody a topení mezi psy a dalšími zvířaty, kam ji vyhnali macecha s otčímem.
Podle otčíma si celý příběh vymysleli sousedé a policie ve spisu neuvádí kompletní informace.
