„Co za vámi zůstalo? Padáky a mrtvoly,“ prohlásil šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Narážel tím na dřívější působení Kalouska na ministerstvu obrany.
Sám šéf ANO a ministr financí Babiš při této výměně názorů v sále Sněmovny nebyl. Faltýnek také řekl, že veřejnost už Kalouskova slova nebere vážně a dobře ví, kdo je Kalousek a o co se v České republice zasloužil.
Kalouskův kolega, poslanec za TOP 09 Martin Plíšek navrhl, aby firmy, které alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, nesměly dostávat dotace a investiční pobídky. Jeho návrh je zatím poslední v řadě, který se objevil při projednávání zákona, který má přitvrdit pravidla pro politiky.
Již dříve ústavně-právní výbor Sněmovny podpořil jiný Plíškův návrh, podle něhož se firmy, kde má člen vlády alespoň čtvrtinový podíl, nemohou účastnit veřejných zakázek.
Sklenák: Jde o to, aby ministr nemusel stále hlásit střet zájmů
Oč však hned několika politickým stranám ve Sněmovně jde? Zejména vládní ČSSD a lidovci, ale také opoziční TOP 09 a ODS usilují o to, aby si politik, který chce být členem vlády, musel vybrat - buď vlastní média či jinak podniká a pak nemůže být ministrem, nebo se stane ministrem a pak se podnikání, včetně vlastnictví médií, vzdá.
„Jde o to, aby ministr na každém druhém jednání vlády nemusel hlásit střet zájmů,“ řekl šéf klubu ČSSD Roman Sklenák.
Je to další pokus, jak mě vyautovat, řekl k novele o střetu zájmů Babiš |
Původní idea návrhu ČSSD, jak upravit zákon o střetu zájmů byla ta, že člen vlády nesmí být ovládající osobou obchodní korporace a nesmí ani vlastnit média. V opačném případě by do šedesáti dnů měl tento svůj vztah narovnat, jinak by přišel o zisk z nich.
„Zákaz práva na zisk může vzbuzovat otázky,“ připustil už ale poslanec sociální demokracie Jan Chvojka, který podobně jako Plíšek z opoziční TOP 09 přišel s návrhy, které by mohly ministru financí Babišovi, pokud by chtěl být i po příštích volbách ve vládě, přidělat problémy. Pokud by se vlastnictví firem jako člen vlády nevzdal, nemohl by v nich vykonávat vlastnická práva a tyto firmy by se nemohly ucházet o veřejné peníze, tedy o dotace od státu.
Původně plánovala ČSSD ještě tvrdší přístup, konkrétně že by ministr ovládající firmu, tedy který má více než 40 procent ve firmě, přišel o zisk ve firmě. Ale od toho Chvojka už ustoupil. „Já jsem ten návrh promýšlel. Byl možná zbytečně intenzivní a mohl vzbuzovat otázky po ústavnosti návrhu. Je důležitější, aby zákon prošel,“ řekl Chvojka.
„Omezovat vlastnictví mi přijde absurdní. Návrhy kolegů Plíška a Chvojky mohou být v rozporu s ústavou,“ ujal se místo Babiše boje o zákon šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. „Nic nebrání hnutí ANO, aby se v případě přijetí zákona obrátilo na Ústavní soud,“ opáčil mu Plíšek.
„Já si počkám na finální verzi a potom se poradím, jestli to není protiústavní, jestli mi to neupírá právo něco vlastnit a jít do politiky,“ řekl novinářům ve Sněmovně Babiš (více zde). Jeho kolega Radek Vondráček při rozpravě před poslanci prohlásil, že voliči dobře věděli, co Babiš vlastní, když spolu s hnutím ANO kandidoval a ve volbách hnutí získalo přes devět set tisíc hlasů.
Babiš je po Petru Kellnerovi druhým nejbohatším občanem České republiky, vlastní agrochemický holding Agrofert a před parlamentními volbami koupil také mediální dům Mafra, jehož součástí je i server iDNES.cz a deníky Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Metro, či televize Óčko. Ministr financí a šéf ANO také vlastní Rádio Impuls.
Faltýnek se ptal poslanců: A proč jste neřešili Řebíčka?
„Proč jste to neřešili, když byli ve vládě pan Bárta, pan Řebíček, pan Schwarzenberg, pan Kuba, pan Drobil,“ řekl ve Sněmovně šéf poslanců ANO Faltýnek. Položil otázku, proč se neřeší, že majetky vlastní také poslanci, senátoři, primátoři, když se řeší ministři. A dodal, že obecně v případě každého člověka, který podniká, teoreticky hrozí, že bude chtít zneužít funkci ve prospěch své firmy.
„Jak to víte, že jsou všechny strany ve Sněmovně proti panu Babišovi?“ reagoval na vystoupení poslanců ANO šéf klubu Úsvitu Marek Černoch. Na definitivní hlasování o zákonu dojde ve Sněmovně zřejmě až na podzim, ve středu pouze poslanci ve druhém čtení mohli podávali své pozměňovací návrhy k zákonu.
