Ta třída vypadá hodně nezvykle. Za stolečky sedí učitelé a na velkém plátně běží jeden díl oblíbeného televizního večerníčku o hodném Krakonošovi a zlém Trautenberkovi.
"Postavy v nás posilují určité postoje: negativní postavou je šlechtic a sudetský Němec..." vysvětluje přednášející Jiří Hruška poté, co televizní Krakonoš za přispění malé sojky "udavačky" nepřekvapivě zvítězí a Trautenberka zostudí.
"Já si myslím, že v té pohádce každý najde, co chce," namítá nesouhlasně jedna z přihlížejících učitelek.
"Trautenberk je tlustý a vypasený - stejně se karikovali boháči už v padesátých letech. Svým způsobem jde o normalizační dílo podobné, jako bylo Třicet případů majora Zemana," říká zase Petr Šimíček, středoškolský učitel dějepisu z Ostravy.
Někoho přesvědčí, ale Krakonošových i Trautenberkových fandů je i na konci debaty evidentně stále hodně.
Na první pohled to vypadá, že diskutující se neshodli a přednáška nevedla k ničemu. Ale ve skutečnosti právě taková debata ukazuje, jak se dají netradičně pomocí dobových děl přibližovat naše nedávné dějiny.
Učitelé stejně jako studenti pak musí o tématu samostatně přemýšlet, případně diskutovat a v debatách pak nalézat vlastní pohled a názor.
Ostatně právě kvůli tomu, aby se naučili nové metody výuky a získali další inspiraci, se učitelé dějepisu na dvoudenní kurz do Ostravy sjeli z celé republiky. Tedy na "letní školu", kterou pořádá Ústav pro studium totalitních režimů společně s občanským sdružením Pant.
A zájem je skutečně mimořádný. "Původní kapacitu jsme museli navýšit na padesát míst, ale i tak se na všechny nedostalo," říká jeden z organizátorů Petr Pánek ze sdružení Pant.
Riziko potlačování svobody
Učitelé tak hledají inspiraci, neboť výuka moderních českých a evropských dějin je stále ještě na mnoha školách problematická: často je na toto téma málo času, chybí metodika a podklady. Sdružení Pant proto už před časem založilo speciální stránky, které jsou učitelům přístupné zdarma.
"Chceme, aby se mladí lidé učili o své minulosti, aby lépe pochopili současnost a budoucnost a aby tím bylo posíleno jejich sebevědomí. Rizika potlačování osobních svobod jsou vždy aktuální," říká Pánek.
"Překvapilo mne, že přijeli lidé až ze západu Čech, kteří to mají stovky kilometrů daleko," říká s potěšením.
Strach z kontroverzních témat
"Už je trochu cítit, že je tlak na to, učit moderní dějiny lépe," říká Ivan Machek, jeden z učitelů, který přijel do Ostravy až z Karlovarska. "Ale stále samozřejmě záleží na kantorovi, jak přizpůsobí vzdělávací plán," říká Machek, který učí na gymnáziu v Ostrově nad Ohří.
Podle jeho názoru jsou moderní metody výuky třeba i za pomoci otevírání kontroverzních témat velmi přínosné. "Tento způsob sám podporuji," říká. A vysvětluje, že si na besedy zve pamětníky, aby s nimi jeho studenti sami mohli debatovat. "Měli jsme u nás například Milana Paumera, takže jsme pak vedli velkou diskusi o Mašínech," popisuje.
Jenže někteří učitelé se právě kontroverzních témat obávají, a proto se jim stále vyhýbají. "Když se podíváme do publika, jsou zde známé tváře, tedy učitelé, kteří se o tu problematiku sami dobrovolně zajímají. Možná chybí právě ti, kteří by takový seminář potřebovali," přemýšlí Jaroslav Pinkas z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Jeho instituce totiž začala s tradicí letních škol pro učitele dějepisu, jenže ty se dosud konaly jen v Praze. "Chtěli jsme se otevřít i jinému regionu," vysvětluje.
Učitelé, kteří letos přijeli do Ostravy, se mohli seznámit s metodami, jak učit především o období pozdní normalizace a pádu komunismu, tedy o událostech docela nedávných. V rámci letní školy je čekaly inspirativní programy o využití filmu ve výuce, besedy, ale třeba i debata o dětské literatuře z doby normalizace.
