Sluneční králové, jak se jim říká podle boha Rea, jehož uctívali především, se postupně stěhují do Prahy a s nimi vlastně celý Abúsír, místo, odkud vládli a kde čeští vědci vedou archeologický výzkum. Výstava, kterou koronavirus posunul o dva měsíce, začíná posledního srpna a potrvá do 7. února.
„Covid vše zkomplikoval, ale my jsme se nevzdali. Teď jsme v nejnapínavějším období, protože brzy se – doufejme, transport vznese z letiště v Káhiře, přistane v Německu a odtud se starověké předměty vydají za ozbrojeného doprovodu do Prahy,“ říká ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Říkám si, jak by se asi starověcí umělci, kteří vytesávali sochy, reliéfy a jiné předměty pro krále a vysoké hodnostáře, aby byly navždy součástí jejich věčných příbytků, tvářili na to, jak po 4,5 tisíci letech jejich díla netrpělivě očekáváme ve tři tisíce kilometrů vzdálené Praze. Jak se vám to povedlo zorganizovat, když Egypťané své památky neradi půjčují do zahraničí?
Soubor předmětů zapůjčených z Egypta, které čeští egyptologové objevili, ještě nikdy v zahraničí nebyl. Egypťané si ho velice cení a půjčují nám ho s velkou vstřícností. Myslím, že tím i vyjadřují úctu a poděkování našim egyptologům za to, co v Egyptě udělali a dělají.
Jejich dlouhodobá práce a také vážnost a letité osobní přátelské vztahy profesorů Miroslava Vernera, Miroslava Bárty a dalších s lidmi z egyptského ministerstva pro památky a z Nejvyšší rady pro památky umožnily výstavu zorganizovat. Ale egyptské památkové právo je složité, takže téměř patnáctistránkovou smlouvu s mnoha přílohami, podmínky pojištění nebo třeba transportu jsme vyjednávali dlouho.
Co znamená dlouho?
O výstavě se hovoří víc než deset let, poprvé od návštěvy prezidenta Václava Klause v Egyptě. Pak přišlo arabské jaro a ekonomická krize a na nějakou dobu plány na její uspořádání usnuly. Před čtyřmi lety jsme o ní s egyptologem Miroslavem Bártou začali znovu nejdřív snít a potom i technicky připravovat.
Začalo hektické vyjednávání a práce, protože nešlo jen o dohody s Egypťany, ti jsou vstřícní, ale výstava se musí vymyslet, musí se napsat scénáře, najít architekt, který ji zajímavým způsobem pojme, vyrábí se multimediální obsah a podobně.
Nejen já, ale i všichni egyptologové potvrzují, že tato výstava je jak významem Abúsíru, tak předměty, které přivezeme, designem i vyzněním srovnatelná s dalšími egyptologickými výstavami, které se kdy konaly ve velkých světových muzeích. Bylo náročné dát ji dohromady a do toho přišel koronavirus.
Finišovali jste s přípravami, když se svět zastavil. Ale zvládli jste to.
Do poslední chvíle jsme se snažili výstavu otevřít k 30. červnu, Egypťané pomáhali a téměř všechny komplikace jsme během koronaviru překonali. Dokonce jsme měli s ministerstvem obrany a Armádou ČR domluvené, že kdyby letecká doprava byla úplně ochromená, předměty přiveze armádní letoun.
Je to země biblických příběhů, proto máme o Egypt takový zájem, říká expert |
To, co nás nakonec zastavilo, a výstavu jsme odložili, ale nebyl transport předmětů. S nimi totiž musí přiletět egyptští kurátoři, kteří je nainstalují, naaranžují. My bychom je dokázali dostat k nám, ale už ne zpět, protože do Egypta už v té době nic nelétalo. Takže když se v Česku začala opatření uvolňovat, Egypt se dostal na vysokou kumulaci nemoci a úplně se uzavřel. Byl zakázán vstup cizincům a my v tu chvíli nebyli schopni dostat tam naše odborníky ani lidi z německé spediční firmy, která transport zajišťuje.
Nový termín vernisáže se blíží a Egypt je stále červená zóna. Obejde se v souvislosti s epidemiologickou situací transport bez potíží?
Minulý týden odletěl tým vědců z Národního muzea a egyptologického ústavu vedený egyptologem Mohamedem Megahedem do Káhiry. Dohlíží na balení předmětů, jejich dokumentaci a přípravu k transportu. Egypťané je budou doprovázet a my nyní řešíme nejen jejich vstup na české území z hlediska covidu, ale jsme v kontaktu i s německými úřady, protože potřebujeme, aby jim umožnily bezproblémový a nezdržený průjezd Německem.
Kromě posunu termínu se vám za nové situace povedlo s Egypťany vyjednat, že výstava může být delší. Jde o to, aby ji vidělo víc lidí?
Myslíme si, že bude úspěšná a možnost ji navštívit by mělo mít co nejvíce lidí. Stále jsme v koronavirové situaci na celém světě, a i když se turistický ruch začíná stabilizovat, ještě se neobnovil v plné míře. Národní muzeum je velký cíl, tak snad se během výstavy bude mezinárodní turistický ruch dál otvírat a začnou k nám přijíždět nejen lidé z Evropy jako nyní. Těžko lze předvídat, covid ještě nepominul a pohybujeme se stále v tekutých píscích.
Chystáte zahraniční kampaň?
Výstava má mezinárodní přesah a spolu s CzechTourismem a Českými centry připravujeme v první fázi kampaň v okolních zemích a Evropě, chceme o ní však dát vědět i například v Koreji či Japonsku. V této divné době bude asi první mezinárodní výstavou široko daleko a z toho můžeme udělat šanci pro Prahu a Českou republiku.
Můžeme totiž turisty lákat nejen na krásy Prahy, ale i na to, že zde ukazujeme něco unikátního a světového. Výstava návštěvníka zavede do Abúsíru 5. dynastie, do období nejstarších králů, a může Praze pomoci přilákat kvalitní turisty.
Ředitel Národního muzea Historik Michal Lukeš vystudoval historii na Filozofické fakultě UK v Praze, zaměřuje se na moderní české a slovenské dějiny. V Národním muzeu v Praze začal působit už v roce 1993 ve svých studentských letech, tehdy jako dokumentátor, od roku 2002 je jeho generálním ředitelem. Zasloužil se o rekonstrukci historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí. Po několikaleté opravě byla znovu veřejnosti otevřena ke stoletému výročí vzniku republiky. Loni získal dvě vysoká vyznamenání – prezident Miloš Zeman mu udělil státní vyznamenání České republiky – medaili Za zásluhy I. třídy – a slovenský prezident Andrej Kiska mu udělil nejvyšší slovenské vyznamenání pro cizince – Řád bílého dvojkříže II. stupně. |
Místo těch, co míří hlavně do barů?
Praha byla před covidovou epidemií narvaná k prasknutí, ale řada turistů do muzea nebo jiného kulturního stánku nepřišla, jezdili za levným pivem a podobně, což asi není úplně to, co chceme. Chceme lidi, kteří se chovají kulturně a mají zájem o historické památky a muzea.
Agentura CzechTourism má kampaň Světové Česko a výstava do toho pasuje, protože není jen o Abúsíru a Egyptě, ale právě o světových Češích, kteří v Abúsíru svými výzkumy a umem dělají Česko světovým, jejich práce je opravdu světové úrovně. Čeští egyptologové jsou našimi světovými velvyslanci.
Kolik artefaktů z doby Slunečních králů představíte?
Z Egypta jich přivezeme téměř stovku, ale to není vše. Výstavu doplní naše předměty z Náprstkova muzea. Máme v něm artefakty z Abúsíru, které jsme získali v době, kdy se nálezy dělily mezi Egypt a expedice. A protože před námi působila v Abúsíru Německá orientální společnost, půjčujeme si desítky předmětů z německých muzeí. Celkem jich vystavíme kolem dvou set.
Kdybyste měl popsat výstavu, jaký vypráví příběh?
Vypráví jich několik. Je to příběh Staré říše a Abúsíru z doby, kdy vládli sluneční králové, kteří stavěli pyramidy, ale i příběh českých egyptologů. Ukážeme unikátní soubor předmětů z Abúsíru, ale jiné, které tam naši egyptologové objevili a které jsou velice důležité, převézt nelze – chrámy, hrobky, nástěnné malby či nápisy. Proto se multimediálními prostředky snažíme vytvořit atmosféru a přenést návštěvníka do Abúsíru před 4,5 tisíci lety.
Což je zajímavé i proto, že než do Abúsíru přišli čeští vědci, byla to z archeologického hlediska již opomíjená lokalita. Mělo se za to, že už tam nelze nic objevit. Přitom odtud naši egyptologové neustále ohlašují objevy zásadní pro poznání, jak starověký Egypt fungoval.
Laik vnímá Egypt hlavně přes highlighty, jako je třeba Tutanchamon, ale my se výstavou vracíme opravdu ke kořenům egyptské civilizace. Pátá dynastie se slunečními králi započala její veliký rozmach.
Budeme vysvětlovat, jak unikátní lokalitu a dobu vystavujeme a že je podstatně důležitější než Tutanchamon. Ukážeme vzácné památky i fungování této civilizace, její životní styl a pozdější sklon k nepotismu a byrokracii, kdy utráceli víc, než vydělali. Byla to doba, kdy se kolem vládců objevila už spousta příživníků a tato etapa Staré říše začala zanikat.
Na jaké multimediální prvky se návštěvník může těšit?
Připravili jsme spoustu animací, k návštěvníkům bude promlouvat a provádět je výstavou princezna Šeretnebtej. Modely pyramid jsou průchozí s 3D projekcemi uvnitř. Předměty budou v hrobkách rozmístěné přesně tak, jak je archeologové našli.
Vejdete do pyramidy a bude možné exponáty hýbat, samozřejmě ve virtuální realitě. I to byl totiž problém, který jsme řešili – teď se kvůli covidu nemohou z hygienických důvodů používat brýle, tak jsme s ajťáky vymysleli jinou technologii, aby se předměty daly posouvat.
Na jaký artefakt se těšíte vy sám?
Já se moc těším na celou výstavu. Samozřejmě jsou tam unikátní sochy a jiné předměty, ale já se těším, až si stoupnu doprostřed výstavy, doprostřed toho Abúsíru, kde už všechny předměty budou naaranžované, a budeme moci otevřít návštěvníkům.
Doby, kdy si mohli archeologové něco odvézt domů, dávno minuly, řekl egyptolog Verner |
My se doteď bojíme, aby se zase něco nestalo kvůli covidu. Teď tu máme semafory a nevíme, co bude za týden. Mně spadne ze srdce první malý kamínek, až budu vědět, že letadlo se vzneslo z Egypta, druhý trochu větší, že přistálo v Německu, a ten největší balvan, až projedou auta do vnitřku historické budovy muzea a začneme předměty dávat do bezpečnostních depozitářů a pak aranžovat v prostorách výstavy.
Jakou částku Egypťané požadují za zapůjčení svých památek?
Předměty zapůjčí zdarma, neúčtují si poplatky, jak to dělávají. Ale chtějí padesátiprocentní podíl ze vstupného.
Jaký je rozpočet na výstavu a na kolik jsou artefakty pojištěné?
Náš rozpočet je necelých 50 milionů korun, od ministerstva kultury jsme dostali speciální dotaci. Finanční zajištění a výstava jako taková byla ošetřena usnesením vlády. Je komerčně pojištěná na miliardu a k tomu jako stát garantujeme nezabavitelnost předmětů a jejich návrat na egyptské území.
Jakou očekáváte návštěvnost?
Před covidem jsme si říkali, že bychom rádi čtvrt milionu návštěvníků. I teď doufám, že to bude hodně, ale záleží, jak se rozjede turistický ruch. Pokud se epidemiologická situace zhorší, návštěvnost to může ovlivnit. Ale nemysleme na to. Jsem optimista a doufám, že druhá vlna nepřijde.
Co bylo na přípravě nejtěžší?
Spíš mám takovou kuriozitu. My jsme smlouvy s Egypťany museli kvůli posunu výstavy podepsat dvakrát, nestačily dodatky. V polovině března jsme s mým náměstkem Michalem Stehlíkem a egyptologem Mirkem Bártou letěli do Káhiry podepsat původní smlouvu, a pokud bychom to udělali o tři nebo čtyři dny později, tak tam možná ještě sedíme.
Letěli jsme totiž z Vídně a za námi se letiště zavřelo. Zpět jsme se narychlo vraceli ještě nějakým letem do Frankfurtu a do Prahy jsme se dostali den dva před vyhlášením nouzového stavu. U nás už epidemie byla, ale v Egyptě ještě měli docela klid. To nás dohnalo za měsíc a půl, kdy se Egypt zamkl. V červnu jsme si všechny administrativní procesy a podpis nové smlouvy zopakovali.
