Výstava Sluneční králové ukáže nejvýznamnější objevy českých egyptologů

Výstava nejvýznamnějších objevů českých egyptologů bude otevřena návštěvníkům v Národním muzeu půl roku od 30. srpna 2020 do 7. února 2021. K vidění budou památky staré 4,5 tisíce let, které egyptologové objevili v Abúsíru na královském pohřebišti z dob stavitelů pyramid. Výstavu v rozhovoru pro MF Dnes přiblížil egyptolog a prorektor Univerzity Karlovy Miroslav Bárta.

„Návštěvníci uvidí největší staroegyptské poklady z doby 3. až 1. tisíciletí před Kristem, například unikátní královské sochy panovníka Raneferefa,“ říká egyptolog a prorektor Univerzity Karlovy Miroslav Bárta.

Výstava se jmenuje Sluneční králové. Proč se tak těmto panovníkům říká?
Byli to panovníci 5. dynastie, vládci, kteří si stavěli své pohřební komplexy v Abúsíru v době 25. až 24. století před Kristem. Byli to přímí následníci slavných panovníků v Gíze. Jejich pyramidy jsou mnohem menší, ale jejich pyramidové komplexy a chrámy podstatně zdobnější a architektonicky a symbolicky mnohem propracovanější. Patřil k nim zakladatel dynastie Veserkaf, který je ale pohřbený v Sakkáře, a dále panovníci Sahure, Neferirkare, Raneferef a Niuserre. 

V jejich době se Egypt ocitl na vrcholu svého vývoje, ať už jde o umění, literaturu, architekturu nebo náboženství. A právě náboženství je v tomto kontextu velice důležité. Tito panovníci 5. dynastie, kam patří ještě několik jejich následovníků pohřbených v Sakkáře, uctívali slunečního boha Rea a stavěli pro něj takzvané sluneční chrámy. Ty se nacházejí v bezprostředním sousedství Abúsíru. Staří Egypťané nebyli monoteisté, ale dá se říct, že v době 5. dynastie bylo toto sluneční božstvo oficiálním a staroegyptskými panovníky nejvíce uctívaným.

Abúsír nedaleko Káhiry, sousedící se slavnou Gízou, je hlavní českou archeologickou koncesí v Egyptě už 60 let. Toto starověké královské pohřebiště někdejšího hlavního města Memfidy a součást pyramidových polí se zdá být nevyčerpatelným zdrojem nových objevů. Jaké památky, které jste v poušti za ta léta odkryli, uvidíme v Praze?
Budou to ty největší poklady z doby 3. až 1. tisíciletí před Kristem včetně naprosto unikátních královských soch panovníka Raneferefa, jednoho ze čtyř vládců pohřbených v Abúsíru, nebo velkého souboru nekrálovských soch princezny Šeretnebtej a písaře Nefera. Jeho socha je jen jednou ze tří na světě svého druhu a kvality. Šeretnebtej byla dcerou krále Niuserrea a provdala se za jednoho z vysokých hodnostářů vlivné rodiny, jejíž součástí byl i Nefer. 

Na výstavě budou k vidění i kamenné nádoby, keramika, texty, ale také reliéfy z královských komplexů panovníků z Abúsíru, které před sto lety zkoumala německá expedice vedená Ludwigem Borchardtem a které připutují z Německa. Každý artefakt je skvělý sám o sobě.

Je jisté, že se výstava opravdu otevře? Narážím na covidovou situaci, která už mnoho významných akcí zlikvidovala.
Zatím to pořád platí a nedovedu si představit, co by se muselo stát, aby výstava nebyla. V první polovině srpna by do Egypta měla odletět výprava složená ze zástupců Národního muzea a egyptologického ústavu, kteří s egyptskými kolegy budou u balení artefaktů a přípravy k převozu. Výstava už je v Národním muzeu nahrubo postavená a čeká se jen na dovoz předmětů. 

Samozřejmě nikdo neví, čeho budeme zase svědky, protože epidemiologové ze dne na den mění své názory, jakmile se jim nějaké číslo nelíbí, což má dalekosáhlé nekoncepční dopady. Myslím si, že pokud svět zase nebude vzhůru nohama a výstava se za pět týdnů za účasti nejvyšších představitelů naší vlády a egyptského státu otevře, bude to něco, co ve střední Evropě dlouho nebylo a co zaslouženě vzbudí celoevropský ohlas a zájem.

První snahy o výstavu byly před 30 lety

• Do sametové revoluce chyběl měsíc, když se v Káhiře poprvé dojednalo, že starověké památky, které objevili naši egyptologové, Egypťané zapůjčí na velkou výstavu do Prahy. Přišel však listopad 1989, nebyly na to peníze a bylo téměř nemožné sehnat na dovoz památek nedozírné hodnoty státní garance.
• Druhý pokus následoval v 90. letech po jednáních prezidentů Mubaraka a Václava Klause. Přišla egyptská revoluce a památky opět zůstaly na svém místě.
• Třetí pokus letošní covidová epidemie snad pouze zkomplikovala a­ červnovou vernisáž prestižní výstavy přesunula na konec srpna.

Jak se takový převoz připravuje? Je pravda, že Egypťané si podmínili, že předměty zabalí jedna konkrétní německá firma?
Je to firma Hasenkamp. Balení obecně je umění, ať už jde o stoletého Kokoschku, nebo sochy staré tisíce let. Je to odborná činnost, která se studuje a spočívá ve znalosti materiálů, jednak obalových, jednak těch, z jakých předměty jsou, v umění zabalit je tak, aby sebemenší část nedošla úhony. 

Přirozeně je to jiné u reliéfů a jiné u obrazů, dřevěné nebo kamenné sochy či u papyru. Není možné udělat sebemenší chybu, protože by vedla k poškození díla, které neexistuje dvakrát. Když nabourám auto, koupím si jiné, stejné. Když se něco stane jakémukoli předmětu, který do Prahy bude cestovat, je to nenahraditelná ztráta.

Za jakou cenu nám Egypťané své památky zapůjčují?
Všechny jsme od egyptské vlády dostali de facto „darem“ a česká vláda garantuje jejich pojistné takzvanou vládní garancí, protože mají takovou hodnotu, že pojistit je je velmi obtížné. Egyptská strana byla velice vstřícná, jak co se týče finančních podmínek nebo počtu zapůjčených exponátů, tak neuvěřitelné flexibility, protože výstava se letos rodila v objektivně nejednoduchých podmínkách. Přistoupili i na to, aby místo tří čtyř měsíců trvala přes pět měsíců.

V Egyptě pracuje mnoho zahraničních expedic. Dovolili už někdy Egypťané, kteří zakazují vyvážet své památky, těmto státům objevy vyvézt a vystavit v zemi, odkud vědci pocházejí?
Ano. Konala se například velká výstava o rakouských výzkumech v­ Tell Dabě a ve světě byly několikrát výstavy i o výzkumu Gízy, Tanisu nebo Údolí králů. Ale my jsme v situaci, kdy máme opravdu nadstandardní možnosti, protože egyptská vláda si velice váží toho, že náš ústav v zemi pracuje už od 60. let a spolupráce je kontinuální, jde přes několik generací. Společně s Egypťany se snažíme, abychom odkaz jedné z nejstarších civilizací na světě zachovali a popularizovali, protože je to paměť planety. Kdybychom o ni přišli, přijde o část své minulosti celé lidstvo. A kdo nezná svou minulost, není schopen vidět svou budoucnost.

Je to země biblických příběhů, proto máme o Egypt takový zájem, říká expert

Jak se vůbec exponáty na takovouto výstavu vybírají?
Výběr předmětů trval asi pět let, tak dlouho se tato výstava chystá. Vybírají se artefakty, které mohou cestovat, a z nich takové, které jsou pro diváka nejzajímavější a ilustrují minulost Egypta v době, kterou v Abúsíru zkoumáme. Je to nejen nejslavnější období stavitelů pyramid z 3. tisíciletí před Kristem, ale i Nová říše a Pozdní doba reprezentovaná našimi výzkumy šachtových hrobů, tedy 2. a 1. tisíciletí před Kristem.

Hlavní částí výstavy jsou objevy českých vědců, doplní je ale také artefakty z německé egyptologické sbírky, protože pohřebiště v Abúsíru před sto lety zkoumala i německá expedice. Měly však přicestovat i některé památky, které mají Američané. Jak to vypadá?
Američané v Abúsíru nepracovali, ale jejich Metropolitní muzeum má nádherné předměty z doby stavitelů pyramid z Gízy i Abúsíru, třeba Sahureovu sochu. Získali je v době, kdy v 19. a v první polovině 20. století ještě existoval trh s egyptskými starožitnostmi. Tyto krásné předměty ale bohužel nedorazí kvůli špatné epidemiologické situaci ve Spojených státech. 

Výstava Sluneční králové

• Výstava představí historii královského pohřebiště Abúsír založeného v době stavitelů pyramid jako nekropole králů a významných hodnostářů při tehdejším hlavním městě Mennoferu. Je součástí pyramidového pole, na severu sousedí s Gízou, na jihu se Sakkárou. Největší část expozice budou tvořit objevy českých egyptologů, které na tomto místě vedou výzkum už 60 let.
• Vernisáž je 30. srpna, pro veřejnost bude výstava otevřená od 31. srpna do 7. února 2021.
• Výstavu připravuje Národní muzeum v Praze ve své historické budově na Václavském náměstí.
• S výstavou se zájemci mohou seznámit už nyní: Národní muzeum vydalo publikaci „Sluneční králové – Průvodce k výstavě“. Pořídit ji lze na e-shopu muzea. Vyjdou také dva vědecké katalogy, první představí historii Abúsíru a jeho objevování, druhý bude katalog.
• V Národním muzeu je také možné se podívat, jak se tato prestižní výstava připravuje. Vědci tu zájemce provádějí denně v čase 10.30 až 14.30 hodin, vstup je v ceně vstupenky.