Neděle 26. ledna 2020, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 26. ledna 2020 Zora

Je to země biblických příběhů, proto máme o Egypt takový zájem, říká expert

Seriál   10:33aktualizováno  10:33
Egyptolog Jaromír Krejčí se kromě jiné problematiky specializuje na architekturu starověkého Egypta a její vývoj. „Egyptologický výzkum nikdy nekončí. Vždy je možné se k objevům vracet v kontextu nových poznatků a interpretací,“ říká.

Egyptolog Jaromír Krejčí před pyramidou panovníka 5. dynastie Sahurea v Abúsíru. | foto: Petr Košárek, archiv ČEgÚ FF UK

Staroegyptskou architekturou se kdysi nechala inspirovat celá Evropa. Co se povedlo u nás?
Nejzdařilejším a zároveň i inovativním převodem staroegyptských prvků do moderní architektury je podle mě Bílkova vila v Praze a realizace na Pražském hradě, jejichž autorem byl Josip Plečnik, který na třetím hradním nádvoří nechal vztyčit slavný obelisk a v jižních zahradách postavit pyramidu. Architekt František Bílek se při navrhování průčelí vily nechal inspirovat konkrétní staroegyptskou stavbou, sloupovým dvorem panovníka Amenhotepa III. v chrámu v Luxoru, ta podobnost je zjevná. 

A je mnoho dalších příkladů, stačí se dívat kolem sebe. Jsou to prvky staroegyptských sloupů v průčelí staveb, výzdoba v barokních kostelích, všichni známe sfingy, jsou třeba u vstupu do pražského Rudolfina, nebo obelisky v zámeckých zahradách. Jejich podobu měly i milníky u cest nebo různé památníky, třeba obelisk v Denisových sadech v Brně.

Fotogalerie

Co se naopak nepovedlo?
Nepěkným příkladem je pyramida na pražském Výstavišti. Je to jen slupka a vyprázdnění původního obsahu, podobně jako kasino Luxor v Las Vegas. Vlastně i slavné skleněné Peiovy pyramidy nad vstupem do Louvru, i když jde o excelentní a mnou oblíbený příklad moderní architektury, jsou dokladem podobného přístupu nerespektujícího původní staroegyptské principy.

Stavíme obelisky, pyramidy nebo sloupy, protože se nám líbí, nebo to má hlubší smysl?
Je to všechno dohromady. Naše kultura na starověký Egypt navazuje, je to země biblických příběhů, proto o ni máme takový zájem. Pro některé z nás je Egypt zemí plnou tajemství a záhad.

Co nám velkolepost egyptských památek o Egypťanech a jejich uvažování říká?
Monumentalita sakrálních staveb hlavně nepřímo vypovídá o tom, jak důležité byly pro Egypťany jejich náboženské představy. Byly pro ně kotvou v drsném přírodním prostředí, v němž žili. Když ničivá záplava způsobila neúrodu a státu velké problémy, jejich složitý náboženský systém jim pomáhal se s touto situací vyrovnat, vysvětlit ji. Byl jakousi kostrou a architektura masem, které spolu vytváří stavbu, skrze niž reagovali na okolní prostředí a vyrovnávali se s ním. Velikost staveb souvisí i se snahou vládnoucí elity dát najevo svou moc a význam.

Jak vlastně přišli na to stavět pyramidy?
Nemáme na to jasnou odpověď, ta je ale určitě přítomna v nejstarší, Stupňovité pyramidě panovníka Džosera v Sakkáře, jen ji neumíme rozkódovat. Superstruktura této hrobky byla stavěna nejdříve jako mastaba, tedy hrobka se skloněnými stěnami. V dalších stavebních fázích byla rozšířena a posléze zvýšena. Během této zlomové fáze vlastně navršením čtyř mastab na sebe vznikla čtyřstupňová pyramida, která pak ještě byla zvýšena o další dva stupně. Je to období asi 2680 př. Kr. Žádné záznamy z této doby, které by k tomuto tématu přinášely nějaké informace, bohužel nemáme.

Jsou aspoň nějaké teorie?
V Textech pyramid jsou zaznamenané představy, které mohou tvar pyramid vysvětlovat. První mluví o prvotním pahorku na počátku světa, který se zdvihl z pravodstva chaosu a na němž se zrodilo slunce, bůh Atum. Začal se rozvíjet svět, Egyptu byl dán božský řád maat, zrodila se další božstva a započalo počítání času. Pyramida se tak někdy přirovnává k prvotnímu pahorku. 

Druhou představou je, že panovníkova duše vystupuje po jeho smrti po obrovském žebříku, k nikdy nezapadajícím hvězdám u severního pólu nebeské klenby mezi další bohy, panovník byl totiž jediným žijícím bohem na zemi. Takže se zabýváme myšlenkou, zda stupňovitý tvar pyramidy na tento žebřík neodkazuje.

Historie české egyptologie

Seriál MF DNES a iDNES.cz

1919 – první přednášky o starověkém Egyptě na Univerzitě Karlově
1958 – založení Československého egyptologického ústavu při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
1960–1974 – výzkum Ptahšepsesovy mastaby, první terénní práce českých egyptologů v Abúsíru
1961–1965 – záchranné práce UNESCO v Núbii, v oblasti dnešní Asuánské přehrady
1976 – ústav získal koncesi v Abúsíru, která se během let rozšířila natolik, že dnes jde o jedno z největších území, které Egypťané svěřili k výzkumům zahraničním vědcům. Čeští egyptologové zde zkoumají až pět tisíc let starou historii, dobu prvních faraonů.
2003 – první expedice do egyptské Západní pouště. Tento výzkum byl ukončen v roce 2010
2009 – první expedice do Súdánu, kde egyptologové pracují v oblasti pohoří Sabaloka na 6. nilském kataraktu a v oblasti Usli
2018 – vyšla kniha Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie

Zbyněk Žába a Jaroslav Černý před obrazem svého učitele Františka Lexy,...

Zbyněk Žába a Jaroslav Černý před obrazem svého učitele Františka Lexy

Výzkum jednoho z římských domů v oáze el-Hajez v Západní poušti.

Výzkum jednoho z římských domů v oáze el-Hajez v Západní poušti

V rámci římského osídlení byly nedaleko zkoumaného domu v Západní poušti...

V rámci římského osídlení byly v Západní poušti odkryty i starověké pece.

U příležitosti stého výročí české egyptologie připravil zpravodajský portál iDNES.cz ve spolupráci s deníkem MF DNES dvanáctidílný seriál věnovaný práci, nejvýznamnějším nálezům a objevům i zajímavým příběhům českých egyptologů, kteří ve svém oboru patří mezi nejuznávanější experty na světě. 

Jednotlivé díly seriálu budou vycházet každý měsíc po celý rok 2019. Čtenáře postupně provedou začátky práce egyptologů před mnoha desetiletími, představí jejich dosavadní nejvýznamnější objevy v zajímavých lokalitách Egypta, včetně kdysi opomíjené a dnes velmi ceněné oblasti Abúsír, přinesou zajímavé příběhy egyptologů a mimo jiné také poodhalí, jakým nebezpečím v terénu musí čelit.

Máme pyramidu stupňovitou, pravou, lomenou… Měl tvar konkrétní význam, nebo souvisí se stavebním vývojem?
Je to spíš otázka vývoje. Velkým revolucionářem v architektuře pyramid byl panovník Snofru, otec krále Chufua, stavitele největší pyramidy v Gíze. Snofru započal v Dahšúru stavbu první pravé pyramidy s plochými stěnami, dnes ji nazýváme Lomenou. Egyptští inženýři stavbu založili na nestabilním podloží, použili hodně vysoký úhel stěn a během stavby začaly problémy se statikou. Zastavit stavbu a přiznat, že panovník ji nebyl schopen dokončit, nešlo. 

Pyramidu tedy dostavěli za použití mnohem nižšího úhlu, takže vznikl její lomený tvar. Vedle ní pak byla postavena pravá pyramida, dnes Červená, která má úhel stěn jen o něco více než 43 stupňů, stejný jako Lomená pyramida v horní části. Mezitím ale Snofru stavěl i pyramidu v Meidúmu, původně stupňovitou, kterou změnil na pravou. Byl to nejen mocný panovník, ale i největší stavitel egyptských dějin, pokud jde o objem zdiva. Pohřbený byl patrně v Červené pyramidě.

Dá se vůbec o nějaké pyramidě říct, že je prozkoumaná?
Nejvíc je prozkoumaná asi Chufuova v Gíze, ale ani u ní není vše vyjasněné. Tušíme, že jsou v ní jakési dutiny, jedna z nich byla pomocí moderních metod detekovaná v roce 2017 nad Velkou galerií, nejde ale o převratný objev. Podle mě měly tyto „prostory“ konstrukční charakter, rozkládaly tíhu zdiva nad skutečnými vnitřními prostory. Potvrdit to s jistotou by ale znamenalo se k těmto „komorám“ prokopat. To naštěstí nejde a nikdy ani nepůjde.

Čeští vědci skládají unikátní obraz života pravěké společnosti na Nilu

Dominantou Abúsíru nedaleko Káhiry, kde čeští egyptologové pracují, jsou pyramidy panovníků Staré říše Neferirkarea, Niuserrea, Sahurea a nedokončená Raneferefova. Oproti těm v sousedním v Gíze jsou velmi poškozené. Proč?
Jsou menší, Egypťané si možná uvědomili, že stát už jejich stavbu v oněch obrovských rozměrech 4. dynastie není schopen „financovat“. Z asi ekonomických důvodů se tedy začalo šetřit i na technologiích a objemech použitého zdiva. Důvody ale možná můžeme hledat i ve změnách náboženských představ. 

U Raneferefovy pyramidy pozorujeme, jak se stavební postupy změnily. Už se nepoužívala technologie jednotlivých vodorovných vrstev vápencových bloků, ale jádro pyramid bylo stavěné jako stupně s vnějšími stěnami z poměrně kvalitního zdiva vyplněného špatně provázanými fragmenty kamene. Kvalitní bílý vápenec se používal až na obložení, které tvořilo vnější ploché stěny. Když bylo později rozebráno, rozrušování jádra pyramidy bylo rychlejší a větší než u gízských pyramid. 

Zároveň ale můžeme pozorovat vývoj dalších částí pyramidových komplexů, například zádušních chrámů, v druhé polovině Staré říše byly jejich půdorysy větší a složitější.

Jsou vnitřky abúsírských pyramid prozkoumané? Vstupy jsou zavalené a zdají se být nebezpečné.
Ano, jsou, ale jen částečně. Na počátku 20. století v Abúsíru pracoval německý archeolog Ludwig Borchardt, který je mohl prozkoumat jen částečně. Obrovské vápencové bloky visely ve vzduchu, pracovat v těchto prostorech bylo nebezpečné. Když zde v 50. letech pracovali italští badatelé Maragioglio a Rinaldi, podle pamětníků se při práci u pyramid domlouvali pomocí vzkazů psaných na papírky. Báli se rozvibrování vzduchu při mluvení, aby na ně poškozené zdivo nespadlo. 

Výzkum uvnitř těchto pyramid je ale důležitý a potvrzují to v současnosti egyptští kolegové, kteří pracují v Sahureově komplexu. Náš ústav v 80. a 90. letech zkoumal vnitřek Raneferefovy nedokončené pyramidy, která je rozsáhle poničená, proto byla také pro výzkum přístupnější.

Co jste letos svým objevem potvrdil?
V rámci práce expedice našeho ústavu jsem vedl výzkum v oblasti údolního chrámu panovníka Niuserrea. Před započetím prací nebylo na povrchu pouště patrné nic. Před deseti lety jsme tu díky geofyzikálnímu průzkumu odkryli krátký úsek mohutné vápencové zdi, kterou jsme tehdy mohli zkoumat jen krátce, tak jsme na stejné místo letos vrátili. Zatím nevíme, k čemu sloužila, možná to byla přístavní zeď, možná ohradní zeď celého pyramidového komplexu.

Jak stavba pyramid ovlivňovala hospodářství státu?
Nejen pyramidy, ale i pozdější obrovské chrámové komplexy pozdější doby byly v rámci náboženských představ naprosto zásadní pro fungování státu, protože sloužily k udržování posvátného řádu maat. Již jejich samotná stavba na sebe vázala značné prostředky, tedy spoustu dělníků, řemeslníků a materiálu, ale také jejich provoz pak hospodářství Egypta velmi zatěžoval. Chrámy dostávaly od panovníků velké plochy zemědělské půdy v nilském údolí, aby mohly získávat potřebné obětiny i stravu a vybavení pro jejich personál.

Jaké hlavní materiály používali a kde je těžili?
Na memfidské nekropoli se používal především vápenec. Dodnes je jeden z vápencových lomů pěkně vidět hned u Rachefovy pyramidy v Gíze. Nedaleko Menkaureovy pyramidy a jejího zádušního chrámu je zase patrné, že z vápencového podloží byly vytesány obrovité bloky, které měly 60–70 tun, a odtud byly „jen“ odkutáleny na místo použití. Z lokálního vápence se stavělo jádro zdiva pyramid a chrámů. Na obložení se používal kvalitnější bílý vápenec dovážený v době záplav z lomů v Tuře a Maasaře na východním břehu Nilu.

100 let české egyptologie

Speciál iDNES.cz

hlavička - 100 let české egyptologie

A královské materiály čedič nebo žula?
Pro tvrdé horniny se vysílaly výpravy organizované královskou administrativou. Hlavním zdrojem žuly byly lomy u Asuánu, kde je dochovaný i obelisk z doby Nové říše, který praskl během těžby a zůstal uvězněn v mateřské hornině. Kdyby byl dokončený, byl by to největší egyptský obelisk. Je zvláštní ho tam tak vidět – jako kdyby jablko zůstalo viset na stromě a nikdy nebylo utržené. 

Nejznámější čedičové lomy se nacházejí severně od Kárúnského jezera ve Fajjúmu. V Abúsíru a hlavně ve slunečních chrámech v sousedním Abú Gurábu byl důležitý také křemenec, který souvisel se slunečním kultem. Těžil se například u Héliopole. A v oblasti Luxoru a Karnaku byl nejdůležitějším stavebním materiálem pískovec, který se těžil dále na jih v lomech v Gebel el-Silsile, v arabském překladu „Řetězové hoře“.

Jak vlastně stavitelé dokázali s primitivními nástroji tak dokonale opracovat a vyhladit třeba sloup?
My dnes chceme mít všechno co nejrychleji. Ale Egypťané neřešili, do kdy to musí být hotové. Věděli, co je potřeba udělat, ať šlo o sloup nebo sochu, používali, co měli k dispozici, tedy ještě tvrdší druh kamene, než byl ten opracovávaný, písek jako abrazivo, dokonce i měděné pily, různá hladítka a postupy, které si předávaly generace řemeslníků. Na kvádr kamene si nakreslili pohledy, postupně ho otesávali, až získali správný tvar. Čas nehrál roli, důležité bylo to udělat, protože sochu nebo sloup dělali pro věčnost

Jak škodí památkám, když se odkryjí, turistický ruch?
Poměrně velkou část památek, které jsme zatím v Abúsíru prozkoumali, jsme po zdokumentování znovu zasypali. Je to nejlepší metoda, jak je ochránit. Ty, které zůstaly odkryté, musíme zabezpečit, aby se dochovaná výzdoba nezničila. V okolí Káhiry památkám škodí znečištěné ovzduší, kyselé deště, a protože je Abúsír v poušti, také větrná eroze. Lze to vidět při porovnání fotografické dokumentace hrobky vezíra Ptahšepsese z konce 60. let se stavem dnes. Snažíme se ničivý proces zastavit, ale je to složitý a nikdy nekončící boj.

Abúsír není přístupný, ale jinde může mít turistický provoz na stav památek negativní vliv. Proto je snaha omezovat počet lidí, kteří mohou během dne do vybraných hrobek vstoupit. A například výzdoba hrobek v Údolí králů je chráněna plexisklem nejen kvůli vlhkosti, kterou návštěvníci do hrobek vnášejí, ale i kvůli ochraně polychromované výzdoby před doteky lidí.

S našimi partnery v Egyptě máme velmi dobré vztahy, řekl prof. Verner v Rozstřelu (listopad 2019):

Poprvé v historii můžeme čelit kolapsu civilizace, říká egyptolog Bárta

Egyptolog Miroslav Bárta

VIDEO Seriál „Většina našich elit musí přepnout do jiného modu. Přál bych naší zemi víc skutečných lídrů, kteří...

KVÍZ: Co víte o českých objevech v Egyptě? Soutěžte a vyhrajte knihu

Novinářka Ivana Faryová je autorkou knihy Tajemství ukrytá v písku – 100 let...

Česká egyptologie, to je světový pojem. Letos oslavila sto let své existence. K tomuto výročí...

RECENZE: Už sto let odkrývají naši egyptologové taje skryté v písku

V roce 2019 uplyne sto let od vzniku české egyptologie. Soukromý učitel...

V sarkofágu kněze Neferínpua se našla myš. Mumifikovaná – nešlo tedy o náhodu. Jak a proč se tam...

Dávní stavitelé lodí neznali rovná prkna, ukázal objev českých egyptologů

Stan označuje místo uložení lodi a její velikost.

Je to jediný člun z doby před 4500 lety, který byl kdy objeven a kompletně zdokumentován moderními...

Čeští egyptologové zkoumají vzácnou hrobku, Američané jim dali přednost

Celkový pohled na Abúsír od jihovýchodu přes Abúsírský rybník. Jedná se o místo...

VIDEO Jednu z největších a nejkrásnějších hrobek Egypta 3. tisíciletí před Kristem se chystají zkoumat...

Čeští egyptologové odkryli neznámé části obrovské hrobky Staré říše

Pohled na okénko vedoucí do místnosti se sochou hodnostáře Tije a výzdobu zdi...

Podle mnohých je to nejkrásnější z objevených hrobek z doby egyptské Staré říše. Unikátní je díky...

Egyptologové objevili dosud neznámou královnu a hrobku mocného hodnostáře

Severní a východní stěna Chuyho předsíně. (2. dubna 2019)

VIDEO Setibhor je jméno, po němž vědecké expedice v Egyptě marně pátraly po celá desetiletí. Dosud...


  • Nejčtenější

Ve Wu-chanu lidé kolabují v ulicích. Nová nemocnice musí stát do šesti dnů

Lidé omdlévající na ulici, přeplněné nemocnice a těla zesnulých ležící na chodbách. Kvůli nebezpečnému koronaviru už v...

Zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera, bylo mu 72 let

V nedožitých 73 letech zemřel předseda Senátu a člen ODS Jaroslav Kubera. V letech 1994–2018 stál coby starosta a...

Kubera zkolaboval v kanceláři, zemřel po převozu na urgentní příjem

Předseda Senátu Jaroslav Kubera zemřel v pondělí dopoledne. Politikovi se podle zdroje MF DNES udělalo nevolno v...

Ve Vejprtech vzplál domov pro mentálně postižené. Osm lidí zemřelo

Při tragickém požáru v neděli ráno ve Vejprtech na Chomutovsku v domově pro lidi s mentálním postižením zemřelo osm...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček se po třinácti letech rozvádí

Manželství místopředsedy vlády, ministra vnitra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka končí. „Ano, mohu potvrdit, že jsme společně s...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Výroba vakcíny proti chřipce trvá až 15 let. Na poptávku nelze rychle reagovat

Je to výpadek, který postihne lékaře i lékárny prakticky každý rok. Za nedostatek očkovacích vakcín proti chřipce může...

Dýcháme nejčistší vzduch za poslední desítky let, problémem je ale ozon

I když jsou meteorologové zatím zdrženliví, přináší čerstvá Zpráva o kvalitě ovzduší za rok 2019 pozitivní zprávy....

Premium

Šíření fake news snadno a rychle. Arabové ve skutečnosti lázně neovládli

Reportérka MF DNES pod pseudonymem pronikla do zákulisí internetového rádia a do veřejného prostoru šířila „informace“...

Od bomby až k migrantům. Poplašnou zprávu řeší policie každý čtvrtý den

Je to už takový evergreen, že během zkouškového období na Vysoké škole ekonomické někdo ohlásí bombu. V případě, že se...

Najdete na iDNES.cz