Studují prezenčně na vysoké škole, zároveň ale velkou část svého času věnují práci, která mnohdy s jejich studijním oborem ani nesouvisí. To je situace, v níž se v současné době nachází většina českých vysokoškoláků.
„V průměru 80 % studentů v zemích Eurostudent má placenou práci. Přibližně 60 % studentů kombinuje práci a studium tím, že pracuje i v době přednášek. Pouze 18 % studentů pracuje pouze v době, kdy nemá žádné školní povinnosti,“ uvádí poslední výzkum.
| Země | Podíl pracujících studentů v % |
|---|---|
| Česká republika | 92 |
| Island | 89 |
| Norsko | 87 |
| Slovinsko | 86 |
| Nizozemsko | 85 |
| Finsko | 84 |
Současný stav podle analytika PAQ Research Karla Garguláka vypovídá o tom, že jsou náklady na studium vysoké. „Studenti si proto, aby jejich rodinné rozpočty ustály studium na vysoké škole, musí přivydělávat. V posledních týdnech a měsících se navíc zvýšily i náklady na bydlení, roste inflace. To vše hraje roli,“ uvedl Gargulák.
„Celé studium musím pracovat. Od začátku jsem měla problém s tím, abych od rodičů dostala vůbec nějaké peníze. Ze začátku to pro mě byla vyloženě otázka uživení se. Dneska už je to ale i tom, abych žila důstojněji než předtím,“ vysvětluje Michaela, která studuje navazující magisterský program na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (PedF UK).
Zvyšují se studentské nároky na brigádu, dvě stě na hodinu často nestačí |
I v méně trýznivých situacích, kdy rodiče studentům určitou finanční pomoc poskytují, je ovšem běžné mít práci. „Rodiče mě sice podporují, ale nechci na nich být závislý. Peníze od nich mi postačí na kolej, jídlo a na benzín do auta. Na další věci už mám peníze z práce. To je taky důvod proč jsem si nějakou práci našel,“ připouští Martin, student Fakulty biomedicínského inženýrství z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
To potvrzuje i Natálie, která studuje na Fakultě informatiky a statistiky na pražské Vysoké škole ekonomická (VŠE). „Rodiče mě podporují, ale peníze od nich využiju na bydlení či na jídlo. Za svoje peníze si pak můžu koupit například oblečení,“ říká. „Já pracuji proto, abych měla peníze navíc, na svoje koníčky, na cestování nebo na jídlo,“ dodává souhlasně Kateřina, studentka Mezinárodních a teritoriálních studií z Masarykovy univerzitě v Brně (MUNI).
Studia nejsou levná. Spočítali jsme, kolik stojí měsíčně vysokoškolák |
Marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Součková potvrzuje, že je pracovní nasazení studentů běžné. „Bývá výjimkou, že magistr žádnou praxi nemá. Třeba u nás ve firmě máme hodně lidí, kteří ukončili bakalářské studium, nastoupili na fulltime a magisterské nebo inženýrské studium už si dodělávají při zaměstnávání. Dříve se tomu říkalo dálkové studium, dnes je to kombinované,“ dodává.
V práci na úkor studia
Dopad situace na studium je však podle Garguláka nevyhnutelný. „Politika se primárně musí zaměřit na to, aby vůbec existoval systém státní podpory, půjček a dalších garantovaných věcí, které umožní studovat tak, aby se studenti mohli primárně věnovat studiu a podmínky to naplňovaly co nejlépe. Tím bychom předešli i odchodům z VŠ,“ dodal Gargulák.
„Určitě to mé studium ovlivňuje, jako student se musím věnovat škole a zároveň práci, což občas není snadné skloubit,“ potvrzuje analytikova slova Jakub studující magisterský program na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické na Technické univerzitě v Liberci (TUL). Podle něj je vzdělávací systém nastavený špatně.
Podle výzkumu Eurostudent se evropští studenti bez práce věnují prezenčnímu studiu průběžně kolem čtyřiceti hodin týdně. Když však zvážíme, kolik času stráví čeští vysokoškoláci v práci, je pro ně tento průměr nedosažitelný. Běžně pracují kolem 25 hodin týdně. Podle výzkumu jsou negativně ovlivnění všichni studenti, kteří pracují více jak 20 hodin týdně.
„Mám úvazek na 40 hodin týdně, reálně ale dám 45 až 50 hodin. Chci se uživit a mít zkušenosti do CV, na 100 % to ale ovlivňuje moje studium, nemám na něj čas,“ uvedl Marek z Fakulty strojního inženýrství na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP).
Studentská brigáda: kdy je nutné platit pojištění a jak ušetřit na dani |
„Oficiálně podle smlouvy pracuji týdně 22 hodin, nicméně reálně je to o dost víc, protože jsem učitelka na základní škole,“ dodává Michaela z PedF UK.
Studenti vysokým pracovním nasazením však často reagují na poptávku pracovního trhu, na němž jsou dnes zkušenosti z praxe, nebo minimálně jakékoliv pracovní návyky, ceněné.
„Pokud má uchazeč jakoukoliv praxi a pracovní návyky, tak je to vždy dobře. Budoucí zaměstnavatel přihlíží k tomu, jestli má uchazeč praxi v oboru. Vysokoškolákům doporučujeme, aby se poohlíželi po praxi, která souvisí s tím, co studují. Je jasné, že pokud příjem potřebují proto, aby si vydělali na kolej nebo na bydlení, vezmou jakoukoliv práci, klidně i v gastru,“ uvědomuje si Součková.
Vysoké pracovní nasazení je podle Garguláka také příčinou nedokončeného vysokoškolského studia. „Nedošlo k žádné výrazné reformě samotných studijních programů ve vztahu k samotným profesím a snahou se více orientovat na trh práce. Studenti, i když pracují v oboru, neshledávají smysluplným školu dokončit. Týká se to hodně technologických oborů, IT a tak dále,“ vysvětlil.
Ještě si platit školné?
Národní ekonomická rada vlády (NERV) přišla nedávno s návrhem zavést školné na českých vysokých školách. Apeluje sice, aby školné bylo tzv. odložené, mnozí odborníci však pochybují, že by se tím vyřešila stávající situace, v níž studenti pracují, a školu mnohdy nedokončí.
„Školné by mělo donést další prostředky pro vysoké školy v tom duchu, že se nějakým způsobem zlepší vzdělávání. Je to jeden z argumentů, ale mělo by dojít i ke zlepšení procesů výuky,“ uvedl Gargulák. V odložené půjčce ale nevidí pozitiva.
„Náklady jsou pro studenty poměrně vysoké, rodiny je nejsou schopné podporovat, a v ten moment ještě další zatížení do startu, když mají mladí problém si najít bydlení, založit rodinu... Neexistuje žádná podpora, a teď je ještě zatížit odloženou půjčkou,“ argumentuje analytik.
Vytočily mě doběla úvahy o školném na VŠ, řekl kandidát na Hrad Zima |
„Myslím, že hodně lidí by to v tu chvíli vzdalo, a možná by se ulevilo tomu přetlaku, který na vysokých školách panuje,“ přiznává Michaela. Dodala, že na školu by nastoupila i tak, ale v tu chvíli už by měla velký problém vyžít. „Kvůli většině studentů, které znám, a platí si všechny své výdaje sami, bych ale řekla, že by se školné zavádět nemělo.“
Návrh nepodporuje ani ministr školství Vladimír Balaš, který se coby profesor na vysokoškolské půdě dlouhá léta pohyboval. „Nejsem toho příznivcem. Byl by to relevantní argument pro příjmově nižší rodiny, že by to mohlo být sociálně selektivní, studenti by se nemuseli chtít snažit o studium na VŠ,“ okomentoval.
Upozorňuje také na skutečnost, že on sám se ve vysokém školství pohybuje přes třicet let a po celou dobu je návrh ve hře, přesto stále nebyl realizován. „Možná nejen z politických nebo populistických důvodů. Nemyslím si, že by to českému školství pomohlo,“ míní.
