Jak probíhalo jednání v Senátu? Jaké argumenty vás nejvíce překvapily?
Už dlouho dopředu bylo zřejmé, že je tu velmi silná skupina proti úmluvě – ale i pro úmluvu – se kterými nikdo nehne. Takže se vlastně zvedl boj o deset až patnáct senátorů, kteří v tom neměli jasný postoj. Nakonec se podařilo převážnou většinu nerozhodnutých alespoň přesvědčit, aby nehlasovali, a snížili tím hlasovací kvórum, ale nestačilo to. Ukázalo se však, že složení Senátu je zkrátka více konzervativní a úmluva v něm v tomto složení prostě nemá šanci. Argumenty bych také rozdělil do dvou skupin. Jedna z nich byla až na pomezí dezinformací, kdy senátoři tvrdili, že jde o útok na tradiční rodinu. Druhá skupina argumentace byla takový ne úplně přesně pojmenovaný strach z příliš velkých změn ve společnosti.
Musíme se naučit více se orientovat v prostředí, ve kterém se dezinformace stanou nástrojem těch, co nechtějí hrát fér.