Kvůli neschválení Istanbulské úmluvy bude Česko patřit mezi menšinu zemí, které ji sice podepsaly, ale neratifikovaly. O souhlasu s úmluvou, která vyvolává spory mezi liberální a konzervativní částí společnosti, měla rozhodovat také Sněmovna, s ohledem na postoj Senátu už dokument zřejmě projednávat nebude.
Senátoři proti Istanbulské úmluvě. Mezi oběťmi násilí zvýhodňuje ženy, míní |
K dosažení souhlasného postoje horní parlamentní komory s úmluvou nepomohl ani odpolední apel prezidenta Petra Pavla, ani závěrečné emotivní vystoupení předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS). Úmluvu podle záznamu hlasování podpořili především členové senátorských klubů Starostů a SEN21 s Piráty spolu s 11 členy klubu ODS a TOP 09 a jednotlivci z dalších frakcí. Proti byli většinově lidovečtí senátoři, členové klubu ANO a SOCDEM s 15 členy klubu ODS a TOP 09 a všemi třemi nezařazenými senátory.
Istanbulská úmluva
|
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) označil rozhodnutí Senátu za „mezinárodní ostudu“. Z Istanbulské úmluvy se podle ministra udělal strašák „tradičních“ českých rodin a i přes velké úsilí podporovatelů úmluvy se už kormidlo nepodařilo otočit. „Fakt mě to štve a mrzí, protože dáváme ženám a dívkám velmi špatný signál, že nepovažujeme za potřebné chránit oběti domácího násilí,“ dodal.
Za velmi smutný den pro lidská práva v ČR označila rozhodnutí senátorů ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová. Ta je zároveň mluvčí koalice organizací, které se dlouhodobě věnují lidským právům, násilí na ženách a domácímu násilí a které se spojily pod názvem Hlas proti násilí. „Politici a političky, kteří hlasovali proti úmluvě, naplno ukázali, že přehlíží osudy obětí, kterým se kvůli nedostatkům v našem systému pomoci nedostává včasné a adekvátní podpory. Dali najevo, že stát se v oblasti genderově podmíněného násilí zlepšovat nehodlá,“ uvedla Stelzerová v zaslaném prohlášení. Dodala, že výsledky hlasování odhalily tristní stav v oblasti rovnosti žen a mužů v Česku.
Odpůrci úmluvy se obávali dopadů úmluvy na společnost a zastírání jejích skutečných cílů. Mezi ně zařadili odklon od standardního pojetí muže a ženy, vnucování genderové ideologie nebo snahu nevládních organizací vynutit si na státu finanční příspěvky pro naplňování úmluvy. Poukazovali na to, že přijetím úmluvy se nesnížil počet násilných případů v zemích, které ji ratifikovaly.
Podporovatelé úmluvy argumentovali většinou přehlížením domácího násilí a násilí na ženách, špatnou praxí soudů, které prý v polovině případů znásilnění trestají pachatele jen podmínkou, nebo sekundární viktimizací čili druhotným zraňování oběti. Kritiky obviňovali z dezinterpretace úmluvy a používání nesmyslných argumentů. Připomínali, že přijetím úmluvy by se Česko zařadilo k pokrokovým zemím.
Česko úmluvu podepsalo v roce 2016, její ratifikaci ale odkládala. Současná vláda s pokračováním procesu ratifikace souhlasila koncem loňského června. Úmluva v ČR vyvolávala silné emoce. Důrazně ji odmítali konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle zastánců naopak pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné.
Vyšší důchod pro bývalé disidenty
Senátoři ve středu na začátku své jednadvacáté schůze mimo jiné potvrdili, že bývalí disidenti dostanou průměrný důchod zřejmě už letos. Změna se týká lidí s osvědčením účastníka odboje a odporu proti komunismu. Česká správa sociálního zabezpečení jim má nižší než průměrnou penzi dorovnat automaticky. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Senátní výbor doporučil Hulmáka jako ústavního soudce. O nominaci rozhodne za týden |
Důchod by se mohl zvednout na průměrnou částku několika stovkám lidí. Odpůrci a odpůrkyně minulých dvou totalitních režimů, komunistického a fašistického, by měli pobírat podle podkladů 20 635 korun měsíčně. Náklady na penze by se zvýšily nejvýše o 30 milionů korun ročně, řekl senátorům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Opatření se má týkat i těch, kteří dostávají část penze z ciziny.
Kdy dostanou disidenti průměrný důchod
|
Na neřešení problému nízkých disidentských penzí upozornil loni na podzim signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Od 17. listopadu držel více než týden hladovku před úřadem vlády.
Přidal se k němu někdejší disident John Bok. Protest ukončili poté, co kabinet rozhodl o přípravě návrhu změn zákonů k zajištění důstojných důchodů a odvolal své loňské usnesení, jímž se hlásil k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii.
Senát dále projednal povinnosti uhradit takzvané povinné ručení se pravděpodobně rozšíří na více druhů vozidel než dosud. Vztahovat se bude například na některé elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry či motorová golfová vozítka.
S rozšířením počítá zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který ve středu Senát v souladu s doporučením svých výborů schválil. Norma s ohledem na digitalizaci zruší povinnost mít takzvanou zelenou kartu o zaplacení pojistného při cestách v Česku.
Zákon zvyšuje také minimální limity pojistného plnění v případě újmy na zdraví, smrti nebo majetkové škody. Ve všech případech se limit zvyšuje z nynějších 35 milionů korun na 50 milionů korun. V případě újmy na zdraví nebo smrti se limit vztahuje na každého postiženého, u majetkové škody je limit pro jednu škodní událost bez ohledu na počet poškozených.
Istanbulská úmluva narazí u ODS i lidovců. Ideologický dokument, řekl Benda |
Hulmák schválen
Středeční jednání o ratifikaci Istanbulské úmluvy byla přerušena plánovaným bodem programu za účasti prezidenta republiky Petra Pavla. Ústavně-právní výbor ve středu doporučil schválení kandidatury advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. V tajných volbách Hulmák obdržel podporu šesti z osmi hlasujících členů výboru.
„Dovolte mi poděkovat za vstřícnost zařazení tohoto bodu na program vašeho dlouhého dne. Na sklonku minulého roku jsem vám předal návrh na jmenování docenta Hulmáka,“ řekl prezident. Ten připomněl i soudní rozhodnutí o valorizaci důchodů. „Je důležité, aby rozhodnutí bylo respektováno. Kritika nesmí sklouznout ke zpochybňování soudců a soudů,“ dodal prezident.
Senátní výbor doporučil Hulmáka jako ústavního soudce. O nominaci rozhodne za týden |
„Dnes vás žádám o vyslovení souhlasu ke jmenování osmého ústavního soudce,“ řekl v Senátu prezident Pavel. „Je rozhodcem bez jediných výtek. V rámci své právní praxe se zabýval i legislativní činností, třeba nového, občanského zákoníku,“ vysvětlil prezident praxi a zkušenosti Hulmáka.
„Je mi ctí, že zde dnes mohu stát jako kandidát ústavního soudce. Děkuji za mé navržení panu prezidentovi,“ poděkoval v projevu Hulmák. Dále dodal, že v rámci výborů a schůzek se snažil poslancům, ale i senátorům představit. „Asi je zřejmé, že nejsem výmyslem umělé inteligence. O lidských právech má rozhodovat člověk,“ dodal. Na jeho slova reagoval senátor Pavel Fischer, který se tázal na podíl Hulmáka ve firmě Havel and partners akademie a dalších dvou firmách. „Tážu se pana Hulmáka, jestli se hodlá vzdát těchto podílů,“ řekl.
Fischera zajímají detaily zainteresování Hulmáka ve firmách a vyzval ho, aby tuto skutečnost uvedl na pravou míru. „Pokud jde o mé působení v advokátní kanceláři Havel a partners, uvnitř této kanceláře jsem nikdy nepůsobil. Byl jsem zde jen jako poradce pro otázky nového soukromého práva. Já a další dva. Nikdy jsem nezastupoval klienty této kanceláře,“ vysvětlil Hulmák a dodal, že dokonce několikrát proti této právní kanceláři v rámci své praxe působil.
Svůj obchodní podíl v akademii Havel a partners transparentně převede a své působení i v této vzdělávací sféře ukončí. „Vztahy budou ukončeny, jako veškeré mé obchodní aktivity, pokud budu schválen,“ dodal.
Senát o advokátově nominaci rozhodoval v tajné volbě. 51 hlasů ze 73 bylo pro jmenování docenta Hulmáka. „Děkuji vám, vaši důvěru nezklamu,“ řekl Hulmák bezprostředně po hlasování.