O svého pětiletého syna se Jana stará sama od letošního roku. Aby měla dost peněz na živobytí i na splácení úvěru, pracuje ve třísměnném provozu. Na syna jí proto moc času nezbývá. „Když partner našel štěstí jinde, nezůstala mi lednička, pračka, ani nábytek v dětském pokoji,“ popisuje. Úvěr proto kvůli vybavení bytu musela ještě navýšit.
Péči o dítě se jí s prací daří skloubit díky pomoci její matky. „Nebýt jí, nevím, jak bychom žili,“ dodává. Na příspěvky kvůli výši svého platu nedosáhne. „Ono je moc krásné vidět na papíře 20 000 korun, ale když všechno zaplatím, tak mi zbudou tak 3 000. Ale nějak to zvládáme a vím, že jsou na tom lidé hůř,“ zakončuje.
V rodinách, kde o děti pečuje jen jeden rodič, v Česku vyrůstá 400 tisíc dětí. V drtivé většině případů je samoživitelem žena. Alimenty pak vůbec nebo nepravidelně nedostává téměř každá druhá.
Často se navíc samoživitelky potýkají s problémy i při získávání zaměstnání. Na nemožnost sladit péči o dítě s prací, například kvůli nedostupnosti zkrácených úvazků, narazili při hledání zaměstnání tři ze čtyř (77 procent) samoživitelů.
„Je to problém, který se týká celé České republiky. Jde to napříč vzděláním. Je to problém velkých měst i malých obcí,“ komentovala výsledky Jana Skalková z organizace Byznys pro společnost.
O průzkumuPrůzkum provedla aliance Byznys pro společnost a Nadace Kooperativy na přelomu září a října. Dotazoval se 364 rodičů samoživitelů, 97 procent z nich byly ženy. Více než polovina (56 procent) má v péči jedno dítě mladší 18 let, třetina (31 procent) dvě děti, desetina (9 procent) tři a více dětí. Osm procent současně „sendvičově“ pečuje o další osobu. |
Průzkum však také zjistil, že pětina samoživitelek nastoupila po konci mateřské na nižší pozici než před ní. Své původní místo dostalo zpátky 16 procent dotázaných, vyšší post se podařilo získat 14 procentům. Pětina si hledala jiné zaměstnání. Pět procent samotných rodičů začalo podnikat.
Téměř polovina (46 procent) samoživitelů se také v práci setkalo s předsudky, zda zvládnou práci i péči o dítě. „Když klientky přijdou na pohovor a řeknou, že mají děti a že nemají hlídání, začnou neseriózní otázky zaměstnavatele typu ‚A nebudete jim chybět doma?‘, kterými samoživitelku nažene do kouta,“ ilustrovala sociální pracovnice Diecézní charity Brno Martina Spoustová.
V centru proto s těmito matkami Spoustová například píše životopisy či trénuje pohovory. „Klientku bombarduji nepříjemnými otázkami, aby se automaticky nedala odbýt a bojovala za sebe a uměla se prodat,“ popsala.
Zůstávají, i když nejsou spokojené
Osobním překážkám, jako jsou dluhy, exekuce, nedostatečná kvalifikace, čelí pětina samoživitelů. „Když už tu práci seženou, akceptují nižší pracovní pozici, tím pádem i hůř placenou, než byla ta původní,“ dodává Skalková. Podle ní pak ženy v zaměstnání setrvávají, i když nejsou zcela spokojené. „Může za to vědomí, že když o tu práci přijdu, tak další hledám rok, dva roky,“ přibližuje.
Podobnou zkušenost popisuje i ředitel Asociace občanských poraden Stanislav Skalický. Podle něj se samoživitelé nejčastěji obracení na poradnu právě při hledání zaměstnání. „Nechtějí se spoléhat na to, že dostanou nějaké výživné, nechat se vyživovat. Nejde jen o peníze, ale i o pocit jistoty, sebenaplnění, sebeúcty,“ vyjmenovává.
Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je pro firmy ztrátou, pokud o schopné a loajální zaměstnance přicházejí. „Matky samoživitelky často vědí, jaké je to být na dně. Jsou vděčné za každou příležitost pracovat. V životě jsou často odkázány samy na sebe a jsou zvyklé zvládat všechno – domácnost, péči o děti i stárnoucí rodiče,“ uvedla.
Prázdniny samoživitelek: potíže v zaměstnání, polovina dětí nepozná tábor |
Podle Martiny Štěpánkové Štýbrové z oddělení rodinné politiky na ministerstvu může samoživitelům pomoci schválené navýšení rodičovského příspěvku či snaha zavést zálohované výživné, na kterém resort pracuje. „Do tří let bychom měli nějakým způsobem vymyslet, jak proměnit současný systém mateřské a rodičovské, aby lépe navazoval na předchozí příjmy,“ dodává.
Minulý měsíc byla také uzavřená „gentlemanská dohoda“ zákoníku práce, která ukotvuje takzvané sdílené pracovní místo – totiž že by jedno místo sdíleli dva lidé. „Třeba jeden týden bude člověk pracovat na 70 procent a pak si to vymění s tím druhým. Je to na základě jejich domluvy,“ vysvětluje.
Resort pracuje také na systému dostupného bydlení. „Dochází k nějakým dohodám, tak uvidíme, zda se do roku 2021 dočkáme zákona, který by nastavoval nějaký systém,“ zakončuje.
Nadace Agrofert Fond podporuje osamělé rodiče samoživitele žijící v domácnosti s jedním či více dětmi. Cílem fondu je pomoci aktivním maminkám a tatínkům v jejich snaze najít východisko z tíživé životní situace a vrátit chod rodiny do "normálních kolejí". |