Ministryně financí Alena Schillerová už vypočítává, že by v případě provizoria nemohli od ledna zvednout platy učitelů o devět a nepedagogických pracovníků (asistenti učitelů, školníci, kuchaři apod.) o 4,3 procenta. Na vyšší platy by nedosáhli ani pracovníci v sociálních službách a další.
Přesto – anebo možná právě proto – je klidně možné, že v pátek předložený návrh státního rozpočtu projde. Vlastně je to spíš vysoce pravděpodobné. Většina hlavních aktérů totiž na rozpočtovém provizoriu a s tím spojenými potížemi v době koronaviru zájem nemá. Podle informací MF DNES se v zákulisí hledají cesty, jak by rozpočet mohl projít, aniž by si nejzainteresovanější strany příliš zadaly.
Pojďme si připomenout, v čem tkví problém. Komunisti požadovali, aby byla vládní rozpočtová rezerva posílena o 10 miliard korun z kapitoly ministerstva obrany. Vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem jejich požadavek nejen ignorovala, ale dokonce se proti němu postavila. Babiš přišel do Sněmovny bez dojednané podpory s tím, že to opět nějak dopadne.
Ostatně stejně tomu bylo například loni. Také tehdy komunisté avizovali, že rozpočet s tehdejším schodkem 40 miliard nepodpoří. Tedy pokud Babiš nekývne na jejich požadavky v oblasti zdravotnictví. Premiér to velmi obecně přislíbil, komunisté odhlasovali a nestalo se nic.
Jenže jak MF DNES pod podmínkou zachování anonymity vylíčil zdroj blízký vedení KSČM, letos je situace komplikovanější. „Tu věc s obranou Vojta Filip řekl do médií někdy v září. Jenže ostatní se toho chytili a přijalo se na to usnesení. Teď už se z toho dá špatně vycouvat. I proto, že je před sjezdem a nikdo nechce vypadat jako ten, kdo Babišovi ustupuje,“ vylíčil.
Alternativní postupy – odchod poslanců KSČM ze sálu, což by schválení rozpočtu umožnilo, anebo veřejnou deklaraci bez změny návrhu – už si komunisti vnitřně zakázali. Na druhé straně ale mimo záznam připouštějí, že hledají cestu, jak přijetí rozpočtu umožnit. „Do druhého čtení už to vrátit nelze, to je pasé. Mělo by to tedy být formou našeho pozměňovacího návrhu. Ale rád bych podotkl, že oněch 10 miliard z kapitoly ministerstva obrany přešlo do vládní rozpočtové rezervy. Den po odhlasování rozpočtu si vláda se svojí rezervou může dělat, co chce. Třeba ji použít na to samé, za co je chtěla utratit obrana,“ poznamenal zdroj z KSČM.
Toho jsou si dobře vědomi i vládní ANO s ČSSD. Ustupují tedy z původních postojů. Sociální demokraté ještě před pár desítkami hodin tvrdili, že pokud by prošel komunistický „pozměňovák“ o penězích pro obranu, nezvedli by ruku pro rozpočet jako celek. Teď už hlásí, že rozpočet podpoří, i kdyby jeho součástí byl i komunistický návrh. Kromě jiného kvůli Babišově vzkazu, že kdyby se postavili proti, vymete jim z vlády pár ministrů, anebo klidně všechny. Sociální demokraté však raději odkazují na to, že po odhlasování se peníze dají použít, jak bylo původně zamýšleno, jen to bude trochu administrativně složitější. Trvají ale na tom, že sami pro návrh KSČM ruku principiálně nezvednou.
To hnutí ANO, které něco takového původně také odmítalo, je podle informací z kuloárů ochotno v tomto bodě hlasovat s komunisty. Jenže dohromady mají „jen“ 93 hlasů. Při plném počtu poslanců by jim tedy chybělo osm lidí. Jenže strany se domluvily, že kvůli koronaviru budou hlasovat v polovičních počtech. Chybí tedy čtyři hlasy.
Ve Sněmovně je celkem šest nezařazených poslanců, dva z toho už přislíbili možnou podporu rozpočtu. Konkrétně za SPD zvolený Lubomír Volný s Marianem Bojkem. Pokud by prý tedy Babiš omezil financování politických stran. Samozřejmě není jasné, zda by případně oba pomáhali i s protlačením „pozměňováku“ KSČM, ale na jednání mají hlavní aktéři ještě celou noc a několik hodin. Dalšími možnostmi je, že se čtyři poslanci někde „zapomenou“, některá strana jako celek v sobě nalezne „státnost a konstruktivnost (vždy bývá jen otázkou, za co)“. Anebo komunisté přes všechny proklamace přeci jen odejdou ze sálu, což by Babišovi stačilo.
Ačkoli tedy zatím situace vypadá bezvýchodně, tak úplně to tak být nemusí. Ostatně, rozpočtové provizorium Česko zažilo jen dvakrát. Za menšinové vlády premiéra Miloše Zemana a vždy trvalo jen pár dní.
Anebo holt všichni zůstanou ve svých zákopech, návrh státního rozpočtu neprojde a všechny politické strany se navzájem začnou obviňovat, kdo za to může, kdo koho poškodil a šermovat nezvýšením platů učitelům, zaměstnancům v sociálních službách a dalších, jak to už začala předvádět ministryně financí Alena Schillerová.
