Dlouhé roky nosila Tereza Kočková rovnátka, ale bez oprav by nakonec skončila s křivým úsměvem. Nejprve nosila špatně udělaná fixní rovnátka, další roky trvalo rovnání. Přišla o tři zuby.
Jeden nechala ortodontistka vytrhnout zbytečně kvůli srovnání počtu. O další dva přišla kvůli špatné manipulaci s fixními rovnátky poté, co se jí odhalil kořen a krček zubu.
Tereza neměla vyrostlý špičák, na který by ortodontistka fixní rovnátka přidělala a snažila se ho stáhnout dolů. Místo toho se tím ostatní zuby vytáhly nahoru. Pětadvacetiletá dívka se nechtěla smát, nakonec na ortodontistku podala stížnost a dostala odškodné 25 tisíc korun.
Náklady na nová rovnátka a implantáty ji ale vyšly na více než 100 tisíc korun. „Odškodnění bylo oproti tomu směšné, ale jsem ráda, že jsem dostala aspoň něco. Osm let trápení mi to ale nenahradí,“ říká k rovnátkům.
Tereze se postupně zvedaly zuby nahoru místo stahování dolů
Podle předsedkyně Ortodontické společnosti Evy Šrámkové přitom není běžné, že by se fixní rovnátka nosila tak dlouho. Průměrná doba je mezi rokem a půl až dvěma a půl lety.
„To je nejčastější období, do kterého to spadne. Složitější vady se řeší tři, čtyři i pět let, ale těch je opravdu málo. Mimo jiné pojišťovna limituje úhradu na maximálně šestnáct čtvrtletí, lékař si tak léčbu musí zorganizovat, aby se do toho vešel,“ vysvětlila Šrámková.
Zubaři brzy ošetří více lidí. Za každého vedeného pacienta dostanou příspěvek |
U snímatelných rovnátek je hranice obdobná, zhruba dva roky. Pacienti také většinou nemají dostatečně dlouho potřebnou disciplínu. „Nikdo nemá trpělivost a teenageři už vůbec ne, nosit rovnátka více než dva roky. Mnohaleté nošení snímatelných aparátů k ničemu nevede,“ dodává.
Pojišťovna se podílí jen částečně
Snímatelná rovnátka se v některých případech nosí i po odstranění fixních, aby se zuby opět neposunuly. Existují i situace, které si žádají celoživotní podporu. Těch je ale podle Šrámkové málo.
K rovnání zubů se v posledních letech odhodlala spousta dospělých. Roste totiž počet lidí, kteří řeší menší problémy, které by dříve nechali být. Je více možností a také rostou nároky na výsledek. Rovnátka ale nejsou levná záležitost.
Pacienti se musí spolupodílet na materiálu. Platí tak zámky, kroužky, či takzvané intraorální oblouky, ze kterých se rovnátka skládají. Pojišťovna hradí jen práci lékaře, vstupní vyšetření, rentgeny nebo nasazování rovnátek a další.
„Pokud je zvolena léčba pomocí fixního ortodontického aparátu, jsou z prostředků veřejného zdravotního pojištění hrazeny veškeré související výkony lékaře, a to bez omezení věkem pacienta, není ale hrazen materiál,“ vyjmenoval mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Vlastimil Sršeň.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění ale počítá s tím, že si zdraví lidé starší dvaadvaceti let zaplatí celá rovnátka sami. Nyní čeká na schválení Sněmovnou.
Nárůst zájmu o rovnátka ve své ordinaci Šrámková potvrzuje. „Zdá se to tak být. Jsou ordinace, které se specializují jen na dospělé. My dáváme přednost pacientům s těžkými vadami. Odhadla bych, že u nás je 80 procent dětí a adolescentů a kolem 20 procent lidí nad 18 let. Osmnáctiletých je poměrně hodně. Hodně vad je způsobeno nesouladem růstu a velikosti čelistí. Od 22 let to rapidně klesá, řekla bych, že tam je to potom kolem 15 procent,“ vyjmenovala Šrámková.
Doteď se v podstatně nerozlišovalo, jestli je pacientem dospělý, nebo dítě. V posledních letech ale dospělých, kteří chtěli rovnátka k odstranění vad začalo rapidně přibývat a muselo se to začít řešit. Jednak proto, že ubývaly finance a kapacity v ordinacích, a také proto, že ortodoncie je obor hlavně pro děti a dorost.
