Dvě třetiny veřejnosti se shodnou, že Rusko je viníkem války. Pokud se ale jedná o další podporu Ukrajiny v tom, aby získala svá ztracená území, i když to může znamenat prodloužení války, pro je jen jedna třetina veřejnosti.
„Potvrzuje se také dlouhodobý stav, kdy jen asi 40 % si nadále přeje směřování ČR na Západ, zatímco asi 60 % preferuje, aby ČR zůstávala spíše v neutrální pozici někde mezi Západem a Východem,“ uvádí v tiskové zprávě agentura.
Podpora veřejnosti v tom, aby byl ukrajinským uprchlíkům nadále umožňován pobyt v České republice mírně poklesla na 51 %. „Neklesá však podíl těch, kdo si myslí, že ukrajinští uprchlíci by měli dostat příležitost zůstat u nás i po konci války. Podíl takto smýšlejících je nadále kolem 40 %,“ říká průzkum.
Jen čtvrtina (27 %) veřejnosti uprchlíky z Ukrajiny považuje za přínos společnosti. „Naopak převažují obavy, například z dopadu na ekonomiku, dostupnost míst ve školách nebo bezpečnostní situaci,“ uvádí výzkumníci.
Nevyužité kvalifikace, malé mzdy a jazyk. To brzdí uprchlíky v práci |
73 % respondentů ale nevnímá v důsledku příchodu ukrajinských uprchlíků žádnou změnu ve své osobní situaci nebo je pro ně tato změna neutrální. Ze zbývající čtvrtiny vnímají lidé nejčastěji negativní dopad na osobní situaci.
Agentura zdůrazňuje, že mezi těmi, kdo pobyt uprchlíků v České republice rozhodně odmítají, je více než polovina těch, kdo vnímají negativní dopad ukrajinských uprchlíků na svůj život.
Asi čtvrtina populace dále podporuje rychlé přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO), nebo Evropské unie (EU). Pokud se začlení i ti, kteří podporují přijetí „výhledově“, jedná se o nadpoloviční většinu.
„Poměrně dost lidí (ca 25 %) pak nemá názor nebo je podle nich na rozhodnutí ještě příliš brzy, což ukazuje, že jde stále ještě o veřejně málo prodiskutované téma. Proti přijetí je jen 20, resp. 23 %,“ dodává průzkum.
Výzkum probíhal od od dubna 2022 do září 2023 a zúčastnilo se ho přes 2 tisíce lidí starších 18 let.
