Výzkum společnosti společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd rovněž podotýká, že v uplatnění by uprchlíkům pomohla lepší čeština.
„Na kurzy ale chodí pouze třetina z nich. Situaci může zlepšit bezplatná výuka češtiny, uznávání kvalifikací a větší dostupnost předškolního vzdělávání,“ stojí ve zprávě.
Tato a další opatření by podle výzkumu mohla zvýšit počet v Česku pracujících uprchlíků ze současných 41 procent. Tím by se podle zprávy mohlo zlepšit využití specializací v české ekonomice a omezit riziko tlaku na mzdy v oborech s nižší kvalifikací.
Méně kvalifikovanou práci má 44 procent
Okolo 8 procent uprchlíků pracuje pouze distančně na Ukrajině. „Někteří další mohli mít nárazové práce a dohody z minulosti. Proto je odhad z výzkumu nižší než oficiální statistiky úřadu práce, které zachycují všechny historicky uzavřené úvazky či dohody. Tři čtvrtiny těch, co nepracují, si práci aktivně hledají,“ podotýká dále průzkum.
Účast ukrajinských uprchlíků na pracovním trhu. | foto: PAQ
Ukrajinci, kteří od února přišli do Česka, mají podle výzkumu relativně vysoké pracovní kvalifikace. Na dvě třetiny z nich patří mezi specialisty, technické či vedoucí pracovníky nebo úředníky. V Česku však svou kvalifikaci zatím ztrácí.
„Výrazně méně kvalifikovanou práci dělá 44 procent z nich, 21 procent si pohoršilo mírně. Zhruba třetina si kvalifikaci uchovala, jedná se ale zejména o menšinu, která většinou už doma pracovala v nekvalifikovaných manuálních profesích,“ míní výzkum.
Nejčastěji se naopak do méně kvalifikovaných pozic propadají lidé, kteří na Ukrajině pracovali jako techničtí a odborní pracovníci a úředníci, a to v 66 případech. „Téměř polovina teď pracuje jako pomocní pracovníci či dělníci. Lidé z původně specializovanějších pozic také výrazně častěji pracují na dálku,“ uvádí dále zpráva.
Zaměstnanost dle faktorů: školky, typ bydlení, lokalita, vzdělání, doba příchodu.
Výzkum současně zdůrazňuje, že zaměstnanost souvisí i s dostupností předškolního vzdělávání. „Výrazně častěji pracují ti, kteří našli školku pro svoje děti. U českých zaměstnavatelů pracuje 56 procent rodičů, jejichž dítě chodí do školky, ale jen 29 procent těch, kteří školku nemají,“ uvedla analytička PAQ Research Martina Kavanová.
Podle jejích slov zaměstnanost uprchlíků tak představuje další důvod, proč je potřeba posílit dostupnost dětských skupin a předškolního vzdělávání. „Nabídku postrádají hlavně přetížené regiony jako Praha a okolí a Brno,“ doplnila Kavanová.
Čeština se tak ukazuje jako jeden z nejdůležitějších faktorů
Na práci má zároveň vliv i bydlení. Častěji pracují lidé, co žijí ve standardním bytovém bydlení, což znamená asi 44 procent. Méně naopak lidé v bytech, které nesplňující standardy kvality a obytné plochy. „Kauzalita může směřovat oběma směry. Kdo má práci, může si dovolit lepší bydlení. Nesegregované bydlení současně může pomáhat k lepším kontaktům a shánění práce,“ vysvětlila Kavanová.
Průzkum také zdůraznil, že klíčovou roli při hledání odpovídající práce hraje jazyk. „Kdo se česky domluví v běžných situacích, pracuje výrazně častěji. Tito lidé také častěji pracují v profesích, které odpovídají jejich kvalifikaci. Úroveň češtiny zároveň uprchlíci uvádí jako nejčastější bariéru získání práce,“ stojí ve zprávě.
Co by uprchlíkům nejvíce pomohlo najít si práci. | foto: PAQ
Z výzkumu vyplynulo, že alespoň pár vět dá dohromady přes polovinu uprchlíků. Dalších 18 procent se domluví v běžných situacích a rozumí textu.
„Znalosti rostou spíš pomalu. Důvodem může být, že pouze třetina dospělých uprchlíků navštěvuje jazykové kurzy. Velká část, a to 45 procent se snaží místo kurzů samovzdělávat, jen menšina uprchlíků 30 procent se ale dokáže věnovat studiu češtiny intenzivně - více než 5 hodin týdně,“ uvádí průzkum.
Důvodem omezeného vzdělávání není podle výzkumu nechuť uprchlíků, ale to, že jim na placené kurzy chybí peníze, neví o kurzech nebo nemají čas kvůli práci či hlídání dětí.
„Čeština a výuka jazyka se tak ukazuje jako jeden z nejdůležitějších faktorů pro zaměstnávání uprchlíků na adekvátních pozicích. Potřebujeme proto výrazně posílit jazykové vzdělávání dospělých,“ popsal jeden z autorů výzkumu Daniel Prokop.
Zaměstnavatelé by měli uvolňovat na kurzy
To podle něj znamená, že by se měla podporovat bezplatná výuka. „Zavést povinnost, aby zaměstnavatelé uvolňovali své zaměstnance na kurzy i během pracovní doby. Vidíme, že lidé, kteří navštěvují kurzy nebo se učí jinou formou, umí česky v průměru výrazně lépe,“ doplnil Prokop.
Bariéry navštěvování kurzů češtiny. | foto: PAQ
Práce v odpovídajících profesích by podle výzkumu přinesla i lepší ohodnocení. „Dnes pracuje víc než třetina uprchlíků za méně než 100 korun čistého na hodinu, jen 11 procent nad 200 korun čistého za hodinu. Ve většině profesí si ukrajinští uprchlíci vydělávají méně než Češi podle dat ISPV. Nízké výdělky jsou ale dány zejména tím, že dělají málo kvalifikované práce,“ uvádí průzkum.
Odhad čisté hodinové mzdy z práce odvedené v Česku. | foto: PAQ
Nízké příjmy představují podle analýzy dvojí problém. Zaprvé pouze 20 procent pracujících uvádí, že jim české příjmy stačí na živobytí včetně zajištění vlastního bydlení, aniž by potřebovali další příjmy z Ukrajiny či podporu. „Zadruhé to může posilovat všeobecný tlak na udržování nižších mezd v některých méně kvalifikovaných profesích,“ dodává výzkum.
Dotazování probíhalo mezi 1590 ekonomicky aktivními uprchlíky od 4. 8. do 18. 8. 2022. Na otázky vývoje znalostí češtiny a kvalifikaci vykonávané práce odpovídalo 1300 respondentů z Ukrajiny ve dnech 20. 6. do 13. 7. 2022.
