Členství Česka v unii ovlivňuje mezinárodní bezpečnost Česka pozitivně podle víc než poloviny Čechů, ukázal také průzkum, který se uskutečnil v době vrcholící kampaně před prezidentskými volbami.
Prozápadní postoj podporující aktivitu v konfliktu na Ukrajině, tedy alespoň přesuny vojáků NATO k hranicím Ukrajiny a Ruska, má 28 procent lidí. Prozápadně s podporou pasivity, tedy odmítáním aktivity vojáků NATO, se vyslovilo 24 procent.
Dalších 34 procent lidí zařadili autoři průzkumu mezi nejisté, kteří si do budoucna přejí především středovou pozici. Dezinformovaných je podle průzkumu devět procent lidí, pět procent je silně proruských. „Nijak významně nepřibylo lidí, kteří by smýšleli prorusky,“ uvedli autoři průzkumu.
Přijímání uprchlíků z Ukrajiny vidělo v lednovém průzkumu jako správné 60 procent lidí v Česku. Podíl se tak vrátil na úroveň z konce loňského května, na přelomu srpna a září takto smýšlelo 57 procent lidí. Vůbec nejvíc lidí přijímání ukrajinských uprchlíků podporovalo hned po začátku ruské agrese, na začátku loňského dubna se takto vyjádřilo 70 procent Čechů.
Členství v EU ovlivňuje mezinárodní bezpečnost ČR pozitivně podle 56 procent lidí, negativně podle 30 procent. Čtrnáct procent odpovědělo, že věc nedokáže posoudit.
„V reakci na válku lidé víc vnímají bezpečnostní rozměr evropské spolupráce. Unie se tak v jejich očích částečně vrací k původní myšlence svého vzniku, tedy zabránit válkám na evropské půdě,“ uvedl ředitel STEM Martin Buchtík.
Veřejnost podle Buchtíka vnímá reakci EU na ruskou agresi jako dobře zvládnutou, stejně tak s odstupem času pozitivně hodnotí společný nákup vakcín během koronavirové pandemie. „Nejvíc skeptická je teď česká společnost v pohledu na evropské řešení energetické krize. Kdo bude v jejích očích nakonec viníkem vysokých cen, se teprve ukáže,“ dodal.
Dovoz ruského plynu do Česka klesl na nulu, uvedl Síkela. Pomohlo Norsko a LNG |
V průzkumu mezi 4. a 15. lednem odpovídal reprezentativní vzorek 1 089 občanů ČR starších 18 let. Projekt České zájmy v EU společně realizují STEM, Institut pro evropskou politiku Europeum a Asociace pro mezinárodní otázky.
Děti si myslí, že má smysl pomáhat
Téměř tři pětiny dětí v Česku si myslí, že má smysl pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Třetina chlapců a děvčat se pak nějak do pomoci příchozím přímo zapojila. Ukázal to průzkum Dětského fondu OSN (UNICEF) Mladé hlasy.
Loni v srpnu a září ho provedla agentura STEM/MARK. Ptala se 403 chlapců a děvčat od devíti do 17 let. Výsledky v pondělí na tiskové konferenci představili zástupci vlády a šéfka české pobočky UNICEF Pavla Gomba. UNICEF názory dětí mapoval od roku 2001 šestkrát. Podle autorů jsou zjištění reprezentativní.
Celkem 13 procent školáků si myslí, že pomoc uprchlíkům smysl nemá. Tři z deseti dětí nevěděly, nebo měly jinou odpověď. Celkem 56 procent chlapců a děvčat smysl pomoci vidí. Na gymnáziích jsou o něm přesvědčeny dvě třetiny studentů a studentek, na učilištích necelé dvě pětiny učňů a učnic. Ochotnější pomáhat jsou děti vysokoškoláků a z bohatších rodin.
Celkem 34 procent dětí uvedlo, že se do pomoci nějak zapojily. Tři pětiny pomohly materiálně. Ukrajinským spolužákům pomáhá 16 procent chlapců a děvčat. Rodiny tří procent školáků, kteří podporu zmínili, poskytly ubytování. Podle zjištění se nejvíc do pomoci zapojily dívky z domácností s vyššími příjmy. Většinou darovaly různé věci.
Sedm z deseti dětí odpovědělo, že válka na Ukrajině jejich život nezměnila. Jedno procento dotázaných řeklo, že se jejich podmínky zlepšily. Celkem 13 procent odpovědět nedokázalo. Podle 16 procent se vše obrátilo k horšímu. Chlapci a děvčata, jimž se život změnil, jako hlavní důvod uváděli zdražování a šetření. Pětina dětí pak ale řekla, že jim vadí Ukrajinci.
Lepší ekonomickou situaci a žádnou válku
Část dotazů se týkala i představ, jaká by měla Česká republika být. Nejvíc dětí odpovědělo, že by chtěly Česko bez bojů a války. Bylo to 57 procent. Polovina by si přála lepší ekonomickou situaci. Ve srovnání s podobným průzkumem v roce 2021 se podle autorů důraz na obě témata zvedl.
Výsledky v pondělí školákům a školačkám představila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Několik desítek dětí zaplnilo tiskový sál v sídle vlády. Měly možnost pokládat dotazy. Hlásily se vytrvale a opakovaně. Zmocněnkyně a ministr nestíhali vyvolávat a odpovídat.
