Ministerstvo vnitra 6. října letošního roku vypsalo veřejnou soutěž na Výzkum komunikačních kanálů využívaných osobami s udělenou dočasnou ochranou v České republice. Zakázka je malého rozsahu, maximální cena je tak stanovena na 1,5 milionu korun s DPH. „Financování je zajištěno ze zdrojů UNICEF,“ řekla pro iDNES.cz mluvčí resortu Hana Malá.
Předmětem zakázky podle zadávací dokumentace je mimo jiné zmapování komunikačních kanálů, které komunita používá pro zjišťování a sdílení informací, které se týkají problematiky dočasné ochrany. Výzkum má také zjistit, zda uprchlíci z Ukrajiny důvěřují oficiálním informačním zdrojům a jaký je důvod, pokud jim nedůvěřují.
Současně bude vznikat kvantitativní výzkum, kde má být dotázáno tisíc respondentů a kvalitativní výzkum. V jeho rámci má být provedeno 100 hloubkových rozhovorů s uprchlíky.
Mohou vznikat komplikace během pobytu
Ministerstvo vnitra je gestorem za agendu vyřizování pobytových oprávnění pro cizince. Proto ho zajímá, odkud Ukrajinci čerpají informace.
„Součástí pobytové agendy je rovněž poskytování informací v této souvislosti. V současné době jsou informace poskytovány pomocí webových stránek ministerstva vnitra a dalších doprovodných aktivit,“ doplnila Malá.
Poslanci dali šanci prodloužení ochrany ukrajinských uprchlíků před válkou |
Současně uvedla, že pro kontakt s cizinci slouží rovněž Klientské centrum pro poskytování informací cizincům či provoz informační a objednávací telefonické linky.
„Přesto se odbor v rámci své činnosti potýká s nedostatečnou informovaností cizinců o podmínkách pobytu v České republice, tím mohou vznikat komplikace během jejich pobytu nebo integraci v Česku,“ vysvětlila dále Malá.
Zvýšení informovanosti v rámci komunity
Výzkum podle Malé je dalším krokem, kterým Odbor azylové a migrační politiky (OAMP MV) cílí na zkvalitnění existující komunikační sítě a posílení aktivit zaměřených na sdílení objektivních a spolehlivých informací z oficiálních zdrojů směrem k cizinecké komunitě pobývající v České republice.
„Konkrétně výzkum cílí na početnou skupinu lidí s udělenou dočasnou ochranou. Zmíněný výzkum má napomoci zjistit, jaké jsou další komunikační kanály a možnosti jejich využití při oslovení cizinců,“ doplnila Malá s tím, že na těchto základech bude možné dále stavět tak, aby bylo dosaženo zvýšení informovanosti v rámci komunity.
Výsledky výzkumu poté podle Malé napomohou při tvorbě komunikační strategie pro komunitu tak, aby byly využívány odpovídající informační nástroje a kanály. „Tím by mělo být dosaženo zvýšení informovanosti dané komunity, posílení možností oficiálních aktérů bojovat proti dezinformacím či posílení integračních aktivit,“ pokračovala Malá.
Zjištění toho, jaké komunikační kanály jsou komunitou využívány, je podle Malé jedna ze stěžejních věcí při tvorbě efektivní komunikační strategie.
Výsledky příští rok
„Pokud zjistíme, jaké komunikační kanály daná komunita využívá, bude možné přizpůsobit aktivity a vytvářené materiály logice a fungování těchto informačních kanálů,“ řekla mluvčí vnitra.
Nedostatečná či špatná informovanost je podle jejích slov jedním z limitů úspěšného zapojení do života společnosti a vytváří předpoklad pro závislost a zneužívání cizinců ze strany ne vždy seriózních prostředníků.
„Předpokládané dokončení analýzy dat získaných během výzkumu a její dodání zadavateli je 30.dubna 2024,“ dodala Malá.
