Za první dva dny se podle ministra práce Mariana Jurečky elektronicky podalo 8 653 žádostí o příspěvek na solidární domácnost. Původní výše příspěvku pro domácnosti ubytovávající ukrajinské uprchlíky měla být 3 000 korun na osobu, přičemž v jedné domácnosti mohli být ubytováni maximálně tři uprchlíci. Někteří odborníci, mezi jinými například Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, hodnotili tuto částku jako nízkou.
„Právě tyto cenové hladiny jsou asi to nejhorší, s čím zatím vláda přišla. Zaplatit za 100 lidí v jedné tělocvičně za měsíc 600 tisíc nebo ubytovně za jednu rodinu 40 tisíc a naproti tomu soukromému majiteli bytu maximálně 9 000 včetně energií je naprosto šílené,“ uvedl Hůle pro portál iDNES.cz v druhé polovině března ještě předtím, než byl příspěvek upraven.
Rozdíl mezi příspěvkem pro solidární občany ubytovávající uprchlíky ve výši 3 000 korun a 4 000 korun činí zhruba 10 tisíc bytů, jak vyplynulo ze studie o integraci uprchlíků. Na té se podílely agentura PAQ Research, organizace České priority a mnoho dalších expertů. Stostránkový výzkum „Jak postupovat v integraci ukrajinských uprchlíků v ČR 2022+“ se zaměřuje na začlenění uprchlíků do české společnosti.
Studie vypočítává, že v Česku je kolem 2,5 milionu domácností. Podle reprezentativního výzkumu, který provedla agentura PAQ Research mezi vzorkem 1 750 domácností, vlastní volný byt či dům sedm procent domácností. Ochota ubytovat uprchlíky roste s výší státní podpory.
Zatímco zdarma či za 1 000 až 1 500 korun na osobu za měsíc by ubytovatelé poskytli uprchlíkům dlouhodobě asi 4 500 bytů, za 4 000 korun na osobu by to bylo 45 000. Bydlení by tak mohlo najít až kolem 130 000 lidí. Stát nakonec bude poskytovat solidární příspěvek 3 000 korun na osobu na měsíc. Podle výsledků studie by za tuto částku volný byt uprchlíkům pronajala pětina majitelů prázdných nemovitostí. Bylo by to kolem 35 000 bytů pro zhruba 100 000 lidí, vyplývá za studie, která vyšla 16. března.
Budeme zjišťovat vzdělání a profesní kvalifikaci uprchlíků, řekl Jurečka |
Podle mluvčí MPSV Evy Davidové resort úzce spolupracuje s experty, kteří studii připravovali a výsledky studie jsou pro experty ministerstva velmi cenné. Nicméně proti argumentu, že s vyšší částkou poroste počet uvolněných prostor pro uprchlíky, stojí podle Davidové protiargument, že ukrajinští uprchlíci by neměli připravovat o bydlení nízkopříjmové obyvatele ČR.
„Nakonec se rozhodlo, že částka bude pro celou ČR stejná. Pokud bychom tedy například v Ostravě či v Ústeckém kraji vynásobili 4 tisíce korun třemi osobami, které by někdo ubytoval, tak dostaneme 12 tisíc, což je částka v této lokalitě srovnatelná s běžným nájmem. Samozřejmě jde o úplně jinou částku než třeba v Praze. Hrozilo by, že by nízkopříjmové domácnosti žijící v nájmech v těchto problémovějších lokalitách mohly přijít o střechu nad hlavou na úkor Ukrajinců. To je samozřejmě problém a nechtěli jsme to dopustit,“ uvedla pro iDNES.cz Davidová 18. března, tedy ještě před změnou. Mluvčí tehdy uvedla, že to byl poměrně nelehce vykoupený kompromis mezi těmito dvěma mantinely ohraničujícími problematiku.
Změna přinesla i problémy
Poté ale přišla změna, která některé problémy napravila, jiné ale zřejmě umocnila. Ačkoliv příspěvek na jednoho ubytovaného zůstal ve stejné výši, tedy jde stále o 3 000 korun, podle finální dohody vlády je možné v jedné domácnosti ubytovat osoby čtyři, nikoliv tři. Strop příspěvku vyplaceného jedné domácnosti je tak stanoven na 12 000 korun.
„Primárně je navýšení určitě dobrý krokem. Jeho cílem je, aby co nejvíce lidí bydlelo v soukromí a ne v ubytovnách. Právě větší rozprostření nově příchozích do české společnosti je z pohledu integrace to, co je žádoucí a o čem víme, že v dlouhodobé perspektivě ve vzájemném soužití funguje nejlépe,“ sdělila pro portál iDNES.cz Marie Jelínková, expertka na mezinárodní migraci a integraci uprchlíků, která působí na Fakultě sociálních věd UK. Toto potvrzuje i Hůle z Člověka v tísni a další experti.
Lidé mohou žádat o příspěvek za bezplatné ubytování uprchlíků z Ukrajiny |
„Ztotožňuji se s výstupy výsledky výzkumu, ubytovávaní utečenců musí být pro majitele bytů rentabilní, resp. na něj nesmí doplácet. Zvýšení příspěvku až na 12 tisíc významně zvyšuje pravděpodobnost, že se podaří zajistit dostatek bytů,“ sdělil pro portál iDNES.cz Martin Šimáček, ředitel Centra sociálních služeb Praha.
Podle expertky na migraci Jelínkové dopady popsané změny v méně častých případech ubytování o něco většího počtu uprchlíků, ale méně komfortního, to mít může, ale vzhledem k tomu, že strop je nastaven na 12 000 korun, tedy 4 osoby, tak nikterak zásadně. „To navýšení stropu hodnotím určitě pozitivně. Nicméně je to kompromis,“ uvedla Jelínková.
„Zneužívání nelze vyloučit, ale primární účel je v podpoře individuálního ubytování uprchlíků jak v celých bytech, tak v jejich částech,“ myslí si ředitel Šimáček. Podpora individuálního ubytování je podle něj natolik klíčová, že riziko dílčího zneužití je potřeba nést, přičemž zneužívání je prý řešitelné kontrolní činností.
Dlouhodobé závady systému
Podle ředitele Centra sociálních služeb Šimáčka příspěvek v aktuálním znění vede k tomu, že v některých regionech mimo hl. m. Prahu a Středočeský kraj, kde jsou tržní nájmy obecně vyšší než ve zbytku ČR, funguje upřednostňování ukrajinských uprchlíků na úkor nízkopříjmových občanů České republiky. „Již se to děje a není to příznivé. Potřební jsou jak ukrajinští uprchlíci, tak nízkopříjmové domácnosti českých občanů. Tato situace ukazuje na dlouhodobé závady v českém systému sociální ochrany v podpoře bydlení. Ale na to se nyní nelze odvolávat,“ uvedl ředitel centra.
„Obchod s chudobou v Česku mnoho let úspěšně kvete. Určitě se ale obáváme, že v důsledku zoufalého nedostatku kapacit ubytování bude ubývat bytů pro chudé, kteří nemají moc alternativ,“ uvedl Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
Odlišný názor zastává odbornice Marie Jelínková. Ta pro portál iDNES.cz uvedla, že sice slyšela o případech, že někdo vystěhoval z ubytovny Čechy, ale šlo podle ní o hromadná ubytovací zařízení, kam příspěvky proudí skrze jiný mechanismus – přes kraj, a to právě proto, aby bylo možné záležitost kontrolovat, ačkoliv se tak ne vždy děje.
Co se ubytování v soukromí týče, Jelínková by ve větším rozsahu problémy neočekávala. „Za prvé většina lidí, co nabídla někoho ubytovat, není primárně motivována ziskem. Za druhé drtivá většina Ukrajinců je přesvědčena, že se co nejdříve vrátí domů, takže z jejich pohledu tam není dlouhodobost, s čímž musí pronajímatelé počítat a ostatně řada z nich nabízí ubytování skutečně na omezenou dobu,“ uvedla.
Budou problémy, zchudneme všichni, říká Fiala. Někteří ale víc, dodává ekonom |
Podle ministra práce Mariana Jurečky není možné možné říci, s jak dlouhým časovým horizontem se změní vůle vrátit se do své země v touhu zůstat a integrovat se. Podle mluvčí Davidové není jasné, jak dlouho bude trvat válka na Ukrajině. Podle svých dat však uvedla, že většina uprchlíků by se poté mohla do své země vrátit. Nemluvila by tedy příliš o integraci z české strany, ale spíše o adaptaci či pouze o pomoci. Podobný názor jako Davidová zastává i ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis, který portálu iDNES.cz poskytl v minulém týdnu rozhovor.
Vyřízení státní podpory pro solidární domácnost je možné jen elektronicky. Peníze by lidé měli mít na účtu do několika dnů. Podmínkou získání příspěvku je ubytování běženců aspoň na 16 dní. MPSV ale nerozlišuje mezi poskytnutím celého bytu, či pouze jedné místnosti v rámci bytu využívaného českými občany.
„Zároveň také platí, že zákon počítá s nutností zajištění vyhovujících podmínek ubytování,“ doplnila mluvčí MPSV Davidová. Ta přitom ale nejsou na standardy ČR nijak závratná, již dříve je popsal ministr práce Jurečka: „Ubytovaní musí mít prostor na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, záchod a přístup k pitné vodě.“
