Se členstvím Česka v NATO vyjádřilo souhlas 78 % Čechů. STEM ve své zprávě poukázal na to, že od roku 1994 to je největší podíl obyvatel.
Z průzkumu také vyplývá, že většina souhlasí se společným posilováním obranných sil a nakupováním vojenské techniky. Česká republika do Severoatlantické aliance vstoupila v roce 1999 spolu s Polskem a Maďarskem.
Podle analýzy STEM souhlasí se členstvím Česka v NATO 78 procent Čechů. (19. dubna 2022)
Vzrostla také podpora Evropské unie. V otázce na setrvání v EU v případném referendu se vyjádřilo kladně 54 % obyvatel.
Průzkum ukazuje i přetrvávající solidaritu Čechů s Ukrajinou. Přijímání a podporu uprchlíků utíkajících z válkou zasažené země schvalují necelé dvě třetiny z nich. Téměř stejný podíl veřejnosti rovněž uvedl, že se do pomoci Ukrajině zapojil, ať už nabídkou ubytování, penězi či materiálním darem.
Sedmdesát procent se ale zároveň obává oslabování sociálních jistot. Polovina veřejnosti si pak myslí, že se kvůli běžencům zvedne nezaměstnanost. Češi také nedůvěřují v integrační kapacitu společnosti.
Podle dvou třetin z nich se Česko o 250 tisíc uprchlíků dlouhodobě postarat nedokáže.
Šest procent neviní z konfliktu Rusko
STEM ve své zprávě upozorňuje na to, že společnost v souvislosti s válkou na Ukrajině pociťuje akutní ohrožení. Více než třetina vnímá současnou bezpečnostní situaci ve střední Evropě jako špatnou. Vysoká je také obava z konfliktu, který by regionu mohl hrozit. Pouze 9 % obyvatel se domnívá, že střet střední Evropě nehrozí.
Výrazně prorusky smýšlejících je v Česku kolem 4 % populace. STEM upozornil na to, že se může jednat o desítky tisíc lidí, kteří se na sociálních sítích můžou zdát jako mnohem početnější skupina. Dalších šest procent Čechů pak věří, že Rusko není viníkem války a NATO zemi vyprovokovalo.
