Oběť útoku nožem Sen o domku pro syny
Marek Petružálek se ocitl v nesprávný čas na nesprávném místě. Před šesti lety na něj ve Znojmě uprostřed noci zaútočil muž nožem. Po ráně do krku ztratil tři litry krve a jeho mozek zůstal dlouho bez kyslíku. Lékaři vyřkli zdrcující diagnózu – vigilní kóma, což lze laikovi přiblížit slovy – ani živý ani mrtvý. Marek nemluví ani nechodí.
Letos v únoru smutný příběh vylíčila MF DNES Markova matka Jana Petružálková. A čtenáři neváhali a přispěli mu na drahou neurorehabilitaci. Díky cvičení v maďarském Šoproni a slovenských Piešťanech udělal třiatřicetiletý muž zjevný pokrok.
„Mareček se s naší pomocí začíná stavět na nohy. Už nepotřebujeme zvedák a z postele ho dokážu dostat rovnou na vozík. Už ho nemusíme krmit sondou do žaludku, jde to i normálně. Taky začíná víc vnímat, poslouchá rádio a na všechno reaguje. Těžce poškozený mozek se probírá k životu,“ vypráví matka.
Pachatel uprchl
Turek pracující v Rakousku napadl v osudnou noc nejprve Markova kamaráda a zasadil mu sedm bodných ran. Žádná však nebyla tak fatální jako ta jediná, kterou schytal Marek, když svého druha bránil. Pachatele policie identifikovala, ale podařilo se mu uprchnout.
Rodiče se okamžitě rozhodli, že se o syna budou starat sami, odmítli ho svěřit ústavu. Postupně si osvojili všechny pečovatelské úkony. Otec nakupuje a vaří, matka se věnuje Markovi. Časem synovi zařídili i speciální výtah do patra. Jednou za měsíc u nich stráví víkend i Markova šestiletá dcera Diana. „Vnučce říkáme, že se táta možná uzdraví. Její matka Marka také navštěvuje, i když má přítele. Chápeme to, je mladá a potřebuje žít,“ podotýká matka.
Ani její starší syn není zdravotně v pořádku. „Když jsme ještě u nás v paneláku neměli výtah a bratr snášel Marka ze schodů, praskla mu plíce a od té doby je v invalidním důchodu,“ líčí Jana Petružálková.
Rodiče se rozhodli pořídit synům na vlastním pozemku malý domek. Bezbariérové přízemí pro Marka už je hotovo, zbývá vystavět první patro pro Jiřího, který se bude o bratra s pomocí rodičů starat. Přestože má Marek svůj účet na kontu Bariéry, dál neúnavně oslovuje sponzory a nadace. Z důchodů se peníze dávají dohromady ztuha.
„Už jsme se s manželem v péči o Marka sehráli a zatím zvládáme. Jen doufám, že nám budou ještě dlouho stačit síly. Nechci pomyslet, co bude pak,“ uzavírá Jana Petružálková.
