PŘEHLEDNĚ: Kdo chce kandidovat do vedení ODS

Před kongresem ODS zůstávají pouze dva zájemci o křeslo předsedy strany. O další směřování občanských demokratů se střetne dosavadní šéf Mirek Topolánek s dvojkou ODS Pavlem Bémem. Ostatní politici si mezitím zálusk na nejvyšší post rozmysleli.

Mirek Topolánek bude mít nakonec na kongresu jen jednoho protikandidáta. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Favoritem vnitrostranických voleb je současný předseda ODS Mirek Topolánek. Třebaže bezprostředně po krajském a senátním debaklu všichni volali po jeho hlavě, nyní vášně utichly a Topolánek sbírá nominaci za nominací.

Podpořilo ho už deset krajských organizací strany, jeho oponenta Pavla Béma zatím žádná. Liberecká regionální buňka se rozhodla Topolánka podpořit na nedělním zasedání. Karlovarská, královéhradecká a moravskoslezská se k němu přiklonila dnes.

Dva kraje si mezi kandidáty nevybraly a tři sněmy se ještě do pátečního kongresu odehrají.

Pavel Bém může zatím spoléhat na Prahu i Středočeský kraj, kde mu nominace unikla jen o jeden hlas. Na kongresu ale může překvapit, protože delegáti nejsou nominacemi vázáni a mohou se rozhodovat i podle aktuální situace, která bude na sněmu panovat.

Topolánek versus Bém v krajích

Mirek Topolánek

Pardubický, Olomoucký, Zlínský, Plzeňský, Jihomoravský, Vysočina, Liberecký, Karlovarský, Moravskoslezský, Královéhradecký

Pavel Bém

zatím žádný

kraje, které nezvolily nikoho

Středočeský, Jihočeský

kde se sněmy ještě nerozhodly

Ústecký (čtvrtek), Praha (čtvrtek)

zdroj: ČTK a hlavní kancelář ODS

O křeslo předsedy už nikdo jiný zájem nemá. Politici, kteří s myšlenkou koketovali, z kandidatury postupně vycouvali. Mnozí ji totiž ohlásili spíše proto, aby své oblíbence z jednoho či druhého tábora vyprovokovali. Jako například Petr Bendl, který ponoukal Pavla Béma, ale později ho opustil.

Poslanec Oldřich Vojíř tak už o své kandidatuře také neuvažuje. Chtěl pouze vylákat Mirka Topolánka, kterému fandí. Sám ale o křeslo předsedy nestojí. "Nemám ambici kandidovat do vedení. Mám nějaké představy, nevím ale, zda by byly nyní realizovatelné," řekl iDNES.cz. Vojíř si přeje, aby současný předseda strany svůj post obhájil, do vedení by se pokusil dostat až v příštích letech. - o Vojířově kandidatuře čtěte zde

infografika: Kdo chce do vedení ODS

Kdo bude na kongresu kandidovat na předsedu, 1. místopředsedu a další místopředsedy

Volání spolustraníků o vstup do volebního ringu vyslyšel i bývalý hejtman Evžen Tošenovský. "Vše se uvidí na kongresu. Usiluji o post prvního místopředsedy a k tomu směřuji všechny své kroky," uvedl pro iDNES.cz. Na post nejvyšší zatím příliš nepomýšlí. - čtěte Tošenovský: Obracejí se na mne, ale rozhodnut nejsem

Možnost kandidatury připustil dříve i senátor Jaroslav Kubera. I on chtěl ale svým výrokem pouze vyprovokovat diskusi, nyní už o kandidatuře neuvažuje, a to ani na další posty. "Až všichni uslyší ten projev, který si připravuji, tak už mne nezvolí nikam. Ani do výkonné rady," řekl iDNES.cz se svým typickým humorem. - čtěte O post šéfa ODS by měl zájem i senátor Kubera

S myšlenkou si zahrával i europoslanec Jan Zahradil, i on ale nyní připouští, že varianta jeho kandidatury dnes už příliš aktuální není. "To by muselo vzejít z aktuální situace, někdy ze soboty na neděli," připustil pouze. Sám se soustředí hlavně na sbírání nominací na lídra kandidátky do eurovoleb. "Z devíti regionálních sněmů jsem jich dostal šest, to je slušný výsledek," řekl iDNES.cz. - čtěte Dočasným místopředsedou by mohl být europoslanec Zahradil

Místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová do boje o post šéfa strany také nakonec nepůjde, i když i o jejím jménu se spekulovalo. Zkusí křeslo místopředsedy či prvního místopředsedy.

O dvojku ODS bude ostatně na kongresu naopak velká tlačenice. Svoji kampaň ve velkém stylu rozjel už před časem Ivan Langer. O místo by měli zájem i dva neúspěšní bývalí hejtmani - středočeský Petr Bendl a už zmíněný moravskoslezský Evžen Tošenovský. - čtěte VIDEO: Langer nastoupil do kampaně ODS. Jsem klíč k úspěchu, holedbá se

Jak se volí vedení ODS

Návrhy kandidátů podávají už místní sdružení (tedy stranické buňky na úrovni obcí). Ty pak posoudí oblastní sněm (odpovídající okresům). Když je odsouhlasí, pošle je dál na regionální úroveň (kraj). Až ten uděluje nominace na samotný kongres strany. Ten letošní se bude konat od pátku 5. do neděle 7. prosince v pražských Vysočanech.

Delegát ale není rozhodnutím regionálního sněmu vázán, může hlasovat svobodně, volba je totiž tajná. "To by tam jinak nemusel ani jezdit," vysvětlil senátor a člen výkonné rady Jiří Oberfalzer. Podle něj se očekává, že delegát bude sice reflektovat náladu ve svém místním sdružení, které jej na sněm posílá, není to ale povinnost.

Navíc složení delegátů může být různé - na regionálním sněmu sice mohl vyhrát jeden kandidát, na sněm ale jede delegát, který je třeba příznivcem protikandidáta.

Kongres bude volit i širší vedení strany - tedy výkonnou radu. Zde se ale většinou víceméně potvrzují nominace, které přicházejí z regionů. Každý region má počet nominací úměrný své velikosti.

Senátor Oberfalzer letos nominaci do výkonné rady v těsném hlasování nedostal. Štěstí měl jeho kolega Jiří Nedoma. "Mrzí mne, že jsem ztratil podporu a nebudu do toho moci mluvit, nicméně za ty dva roky, co jsem byl ve Výkonné radě, stejně těch příležitostí něco podstatného ovlivnit moc nebylo," řekl iDNES.cz senátor Oberfalzer. "Vzhledem k tomu, že se ODS řítí do zaručeného průšvihu, tak je možná lepší u toho nebýt," dodal.