Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvZelenskyj označil bezpečnostní dohodu s USA za nejsilnější dohodu od roku 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost. Dnešek je podle něj historický. Dohoda byla podepsána během třídenního summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, který se koná na jihu Itálie. „Cílem USA je posílit obrannou a odstrašující schopnost Ukrajiny v dlouhodobém horizontu,“ řekl Biden. Moskva považuje postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou.
Z výnosů ruského majetku se zafinancuje půjčka pro Ukrajinu, dohodli se lídři G7 |
Dokument mimo jiné stanoví, že obě vlády se do 24 hodin sejdou na nejvyšší úrovni, aby projednali reakci v případě ozbrojeného útoku na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Dohoda podle ní také slouží jako „most“ pro případné členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Ukrajina se už třetím rokem s pomocí USA a dalších západních zemí brání ozbrojené ruské agresi.
Američané se zavazují také k další vojenské podpoře, spolupráci v oblasti obranného průmyslu a výměně zpravodajských informací. Současně je Ukrajina vyzvána k provedení různých reforem, například v oblasti justice, trestního stíhání a boje proti korupci, ale také vojenských schopností a struktur, aby v budoucnu dosáhla standardů NATO.
„Spojené státy znovu potvrzují, že budoucnost Ukrajiny je v rámci NATO,“ uvádí se v dokumentu, který zveřejnila americká vláda. Zároveň je však zřejmé, že podle USA čeká Ukrajinu ke vstupu do vojenské aliance ještě dlouhá cesta, všimly si agentury.
Biden and Zelenskyy sign 10-year security agreement between the U.S. and Ukraine - Reuters
"The parties recognize this agreement as supporting a bridge to Ukraine's eventual membership in the NATO alliance," the text of the agreement reads, according to reports.
Meanwhile, a… https://t.co/acr18VQZg8 https://t.co/lZZukhvCit
Podle očekávání dohoda neobsahuje žádné závazky k nasazení amerických ozbrojených sil na obranu Ukrajiny. Podle americké vlády je cílem spíše umožnit Ukrajině, aby se nadále bránila sama. Dohoda rovněž neobsahuje žádné přísliby dodávek konkrétních zbraňových systémů. Americká vláda podle agentury DPA interpretuje dohodu s Kyjevem jako vzkaz Moskvě, že je odhodlána pokračovat v dlouhodobé podpoře Ukrajiny.
Zelenskyj ve čtvrtek také podepsal bezpečnostní dohodu své země s Japonskem. V roce 2024 Tokio poskytne Ukrajině 4,5 miliardy dolarů (přes 100 miliard Kč) a bude Kyjev podporovat po celou dobu desetiletého trvání dohody. Kyjev již dříve podepsal podobné dohody s více než desítkou zemí včetně Německa.
Dnešek je skutečně historickým dnem. Rusko je skutečnou globální hrozbou.
Volodomyr Zelenskyj
Lídři zemí skupiny G7 v Itálii rovněž nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by mohly přijít už letos. Dohodu nepřímo potvrdili německý kancléř Olaf Scholz a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle nich je ale ještě zapotřebí dojednat detaily.
Scholz také dodal, že nová pomoc ukazuje, že země ze skupiny G7 Ukrajinu neopouští. Půjčku označil za historický krok a velmi silný závazek. „Vysíláme silnou podporu Ukrajině - budeme podporovat Kyjev v boji za svobodu, jak dlouho bude třeba,“ řekla novinářům von der Leyenová. Díky použití výnosů ze zmrazeného ruského majetku nebudou platit za škody způsobené Ruskem unijní občané, řekla také.
Koordinace dodávek
Spojenci dosud poskytovali Ukrajině každoročně pomoc v hodnotě kolem 40 miliard eur (988 miliard Kč). Stoltenberg navrhuje, aby tato částka „zůstala minimem i pro další roky“. Šéf NATO to uvedl na závěrečné tiskové konferenci po prvním dni jednání ministrů obrany NATO v Bruselu. Česko na schůzce zastupuje ministryně obrany Jana Černochová.
Generální tajemník NATO již v dubnu uvedl, že aliance musí „změnit dynamiku“ poskytování podpory Ukrajině. „Musíme zajistit spolehlivou a předvídatelnou pomoc Ukrajině v dlouhodobém horizontu, abychom se méně spoléhali na dobrovolné příspěvky a více na závazky NATO. Méně na krátkodobé nabídky a více na víceleté přísliby,“ řekl tehdy Stoltenberg.
Ve čtvrtek generální tajemník NATO zopakoval, že Ukrajina potřebuje více „předvídatelnosti a transparentnosti“. „Doufám, že spojenci můj plán odsouhlasí,“ uvedl Stoltenberg. Nesmí se podle něj opakovat situace, ke které došlo na začátku letošního roku, kdy kvůli komplikacím na americké politické scéně nastaly prodlevy v dodání pomoci Ukrajině, protože spojenci určitou podporu slíbili, ale nakonec ji nedodali. „To v uplynulých měsících způsobilo Ukrajincům problémy na bojišti,“ dodal generální tajemník NATO.
Prezident Pavel přiletěl do Rigy na summit východního křídla NATO |
Spojenci musí podle Stoltenberga vytrvat v poskytování pomoci Ukrajině. „Tato válka může skončit, když si (ruský prezident Vladimir) Putin uvědomí, že ji nemůže vyhrát na bojišti,“ řekl novinářům v sídle NATO Stoltenberg. „Čím déle vytrváme, tím dříve bude na Ukrajině mír,“ dodal.
Až dosud se koordinací pomoci zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Američany a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Nyní ale existují obavy, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Ten totiž nemusí být pomoci Ukrajině nakloněn, poznamenaly světové tiskové agentury.
Postoj Maďarska
Výhrady ke Stoltenbergově plánu již dříve vyjádřilo Maďarsko, které tvrdilo, že by to mohlo alianci zatáhnout do války s Ruskem. Šéf NATO tento týden Budapešť navštívil a jednal i s premiérem Viktorem Orbánem. Od něj obdržel příslib, že Maďarsko nakonec rozhodnutí aliance o poskytování podpory Ukrajině blokovat nebude, nicméně získá výjimku, podle které na tuto podporu nebudou použity žádné maďarské finanční prostředky ani personál.
NATO aktivovalo v Evropě první stíhačky F-35 s jadernými zbraněmi |
Nynější schůzka je rovněž přípravou na alianční summit, který se uskuteční od 9. do 11. července ve Washingtonu. Právě na něm by už mělo být jasné, kdo Stoltenberga v čele NATO nahradí. Vážným kandidátem je nizozemský premiér Mark Rutte, nemá ovšem například podporu Maďarska, jež upřednostňuje rumunského prezidenta Klause Iohannise. „Debatovali jsme o velkém množství témat, nebudu zveřejňovat podrobnosti, některé věci by měly zůstat tajné,“ odvětil ve čtvrtek Jens Stoltenberg na dotaz, zda s Viktorem Orbánem řešil právě i svého nástupce v čele NATO.
