"Lustrační zákon splnil svoji roli a ochránil v prvních letech demokratického režimu, řekněme, státní správu, veřejné instituce před potenciálním vlivem agentů Státní bezpečnosti. A dneska je nadbytečný," řekl premiér MF DNES.
"Já osobně bych podpořil, pokud bych byl poslancem, jeho zrušení. V ČSSD se o tom bude muset ještě diskutovat," dodal Paroubek. "Očekávám v sociální demokracii v příštích dnech širokou debatu o této problematice a jejímu výsledku přizpůsobím své konečné stanovisko," dodal premiér.
Lustrační zákon je podle něj nedokonalý, nepostihl ani všechny špičky režimu a je založen na principu kolektivní viny. "Někdo spolupracoval s agenty StB aktivně, někdo nespolupracoval, kromě uzavření vázacího aktu, nikdy."
"Je šestnáct let po sametové revoluci a přichází nová generace. Zákon ve své době splnil svoji roli k ochraně státní správy před eventuální vydíratelností a navázaností na bývalé struktury," dodal premiér v oficiálním prohlášení.
Podle Paroubka bude ve státní správě celá věc řešena zákonem o státní službě, jakmile vstoupí v platnost.
Komunisté zrušením lustrací podmiňují podporu antidiskriminačnímu zákonu. Lustrační zákon podle nich znevýhodňuje některé skupiny lidí. Jeho zrušení na středeční schůzi Sněmovny navrhla poslankyně KSČM Zuzka Rujbrová.
To ale rezolutně odmítla vládní Unie svobody. "Tento návrh nedostane z US ani jeden hlas. Považuji tento návrh několik dnů po výročí Sametové revoluce za výsměch úsilí o demokratický stát," prohlásil předseda US-DEU Pavel Němec.
"ČSSD si bude muset vybrat, zda chce v dlouhodobé perspektivě spolupracovat s 'estébáky', nebo s křesťanskými demokraty," řekl ČTK předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, který už dříve varoval před sbližováním ČSSD s komunisty.
Paroubek na to opáčil, že "ČSL byla po 40 let součástí politického systému komunistického režimu a první polistopadový předseda ČSL byl agentem StB."
Takzvaný lustrační zákon stanovuje podmínky pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích. Především vylučuje spolupracovníky komunistické Státní bezpečnosti, Lidových milicí a funkcionáře předlistopadové KSČ.
Zákon proti diskriminaci
Antidiskriminační zákon by měl chránit lidi, kteří by mohli být znevýhodnění například při přijímání do zaměstnání, v oblasti bydlení či zdravotní péče.
Jejich handicapem přitom nemusí být jen národnost, ale i věk, pohlaví, nepříznivý zdravotní stav, členství v odborech, majetkové či rodinné poměry nebo náboženství, politické smýšlení či sexuální orientace.
V rámci schvalování antidiskriminačního zákona prosazují poslanci řadu změn v různých zákonech, například v zákoně o zaměstnanosti.
