Novou informatiku zavedly od září letošního roku všechny základní školy. Už teď je předmět povinný ve čtvrté a páté třídě prvního stupně, od příštího školního roku by se měl počet hodin navýšit i na druhém stupni. Školy na implementaci informatiky pochopitelně potřebovaly peníze.
Mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová říká, že nejdražší byly pomůcky pro školy. „Zároveň je třeba věnovat pozornost i prevenci digitální propasti, aby žáci mohli zařízení využívat také doma, kdykoliv dle potřeb ve výuce, v zájmových aktivitách a nebyli vyloučeni tím, že zařízení nemají pro sebe k dispozici,“ vysvětlila.
Informatika je na prvním stupni nově povinná. Nemá ji ale kdo učit |
Na tyto účely vyčleňuje Evropská unie peníze z fondu Next Generation EU. Česká republika dostala v roce 2022 v rámci Národního plánu obnovy 1,45 miliardy korun a finanční pomoc pokračuje i v letos, kdy se školám rozdělujeme celkem 1,16 miliardy. „V roce 2024 to bude 785 milionů,“ přiblížila Fojtová.
Šéf pedagogické komory Radek Sárközi říká, že částky jsou přehnané. „Stálo to ohromné peníze a zbytečně, určitě si nemyslím, že by bylo tolik techniky potřeba,“ říká.
Podle něj by bylo lepší zařídit kvalifikované učitele. „Aprobačně je na tom informatika úplně nejhůř, učí ji minimum lidí, kteří obor vystudovali, na mnoha školách to bývají spíš nadšenci nebo ji prostě někomu přidělí. Často se setkáváme s tím, že pedagog má v rozvrhu například češtinu, dějepis a k tomu právě informační technologie,“ vysvětluje.
Umělá inteligence patří do škol, myslí si učitelé. Část má strach z podvádění |
S tím souhlasí například ředitel základní školy v Přešticích na Plzeňsku Petr Fornouz. „Větším problémem než peníze na techniku bude spíše najít kvalifikované správce sítí, IT techniky, učitele. Ale to si jistě MŠMT uvědomuje v době, kdy připravuje podklady pro státní rozpočet. Nebo znáte kvalitního IT, který bude pracovat ve školství za jemu přidělený tabulkový plat?“ ptá se.
Podle Fornouze se školy se stále více stávají „rukojmími“ IT firem a dodavatelů zařízení a programů. „Není umění sehnat peníze na nové zařízení, ale problémem se začne stávat jeho vlastní provoz, především programový, platby za licence, programy a podobně,“ popisuje problematiku.
„Navíc vývoj jde tak dopředu, že některé nové programy nebo aktualizace programů správně nefungují na zařízeních, která jsou tři roky stará. Bohužel je nová informatika předkládána jako spása českého školství a všemocná zbraň odstraňující do budoucna všechny neduhy našeho školství. To si já však vůbec nemyslím,“ doplnil ředitel Fornouz.
Vláda si bere děti ve škole jako rukojmí, říkají odboráři, půjdou do stávky |
Podle odbornice na IT Jany Večerkové nemá ředitel pravdu. „Na základních školách bývá mezi dětmi často veliký rozdíl, některé odmalička používají mobily a tablety a některé ne. Technologie používáme všichni denně a je důležité, aby všechny děti měly k digitálnímu vzdělání přístup a aby se už více nerozevíraly nůžky mezi znalostmi,“ myslí si.
Večerková říká, že ne každý učitel koncept nové informatiky chápe. „Lidé mívají pocit, že každý musí být programátor, že se jedná o informatiku vysokoškolské úrovně, a to cílem nikdy nebylo. Děti tu základní dovednost ale potřebují úplně stejně jako v matematice, češtině nebo biologii. Jde o to chápat, co daný obor znamená a zakomponovat ho do života,“ vysvětluje.
Na základní školy podle specialistky patří i programování. „Číst a psát nepotřebuje jenom někdo, kdo zůstane spisovatelem, ale potřebujeme to všichni. Stejně tak digitální dovednosti a to včetně programování,“ míní Večerková.
Učit se bude ten, kdo si zaplatil internet. Wi-fi není na školách standard |
„Programování se v dnešní době dá využít prakticky ve všech oborech a je součástí informatického myšlení. Jedna věc je programování ve smyslu vytváření konkrétního řešení, ale tady jde hlavně o to, že žáci získají představu o tom, jak problém řešit. Třeba je napadne, jak něco vylepšit nebo automatizovat a to je dovednost, která je dnes velmi důležitá,“ doplnila.
IT specialistka upozornila i na fakt, že na nedostatek informatiky na škole si stěžují především dospělí, kterým teď znalosti chybí. „V absolutně drtivé většině neměli studenti šanci si něco podobného ve škole zkusit, učili se jen základ Wordu a Excelu a to myšlení moc nerozvíjí. Myslím, že cílem nové informatiky by mělo být změnit právě to,“ představuje si Večerková.
Učitelka informatiky na základní škole ve Slaném Naďa Durdíková si naopak myslí, že děti se stále potřebují učit základní uživatelské dovednosti. „Myslela jsem si, že čtvrťáci, kteří nastoupili do školy v době covidu a učili se on-line, budou mít s informačními technologiemi nějaké zkušenosti. Ale zmýlila jsem se dost výrazně. Většina neuměla zapnout a vypnout počítač,“ upozornila.
Ministerstvo školství chce škrtat středoškolské obory, ze stovek mohou být desítky |
„Teď máme tyhle děti učit programovat. Měla jsem z toho sama strach, protože nejsem informatik, jen uživatelka techniky. Takoví jsme na 1.stupni vlastně všichni. Nad programem Scratch jsem seděla celé víkendy, abych nebyla ve třídě hodinu před žáky. Pro kolegy, kteří jsou na tom stejně, jsem nachystala pracovní listy s podrobnými návody, jak na tu či onu lekci,“ říká učitelka.
Durdíková si stěžuje i na nedostatek času na výuku jiných předmětů. „Kvůli přesunu učiva jinam nám chybí hodiny třeba na učivo češtiny. Tam je to hlavně znát. Psát diktáty na počítači nemůžete, protože by je ťukaly jedním prstem. Učit techniku psaní? Na to není čas,“ vysvětlila.
Učitelka ale programování jako takové na školách neodsuzuje. „Odhaduji, že většina dětí by ve svém budoucím povolání zrovna využila spíš ten kancelářský balíček. Možná na druhém stupni už to má větší smysl. Grafy a data jsou v učivu také. Přesunutí Wordu a PowerPointu nutí i jiné učitele se tyto programy naučit,“ myslí si.
