Sněmovna 25. října schválila základní údaje návrhu rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard. Výdaje většiny rozpočtových kapitol mají klesnout, vzrostou naopak zejména u ministerstva obrany a také u resortů sociálních věcí a školství. Stále ale mají peníze chybět na nepedagogické pracovníky, nezabezpečených zůstává 17 tisíc míst.
Učit se bude ten, kdo si zaplatil internet. Wi-fi není na školách standard |
Předseda školských odborů Františe Dobšík řekl, že mu nejde o bezhlavé nalévání peněz daňových poplatníků do systému. „My víme, že všichni poplatníci si přejí žít v zemi, která je úspěšná a moudré vlády vědí, že cesta k tomuto cíli vede přes vzdělanost,“ vysvětlil.
„Rozpočet na regionální školství roste jen o jednu miliardu a asi 300 tisíc korun. Ceníme si určitého nárůstu, ředitelé škol budou ale postaveni před nepříjemnou situaci, jak to vyřešit. 130 % průměrné mzdy totiž platí jen pro učitele a nepedagogičtí pracovníci na tom nebudou dobře,“ říká.
Online výuka místo úřadu práce. Nepřijatí deváťáci mají další možnost |
Místopředsedkyně Markéta Seidlová brání nepedagogické pracovníky. „Mají oproti učitelům neuvěřitelně nízké platy, kuchaři mají průměrně takových 24 až 26 hrubého, školní ekonom třeba 30 a ředitelé si nemohou dovolit dát jim víc,“ upozornila.
„V současné době jsou jejich mzdové prostředky sníženy v objemu o 2 %, tudíž pokud by jim neměly v příštím roce klesat platy, a to nemluvím o osobním hodnocení, tak ten ředitel skutečně bude muset sáhnout do peněz, které byly navýšené pro učitele,“ obává se Seidlová.
Odbory KOVO prosazují stávku proti krokům vlády, mají podporu odborů průmyslu |
Dodala, že problém se týká vysokého počtu zaměstnanců škol. „Jsou to pedagogové, vychovatelé, asistenti pedagoga, ale jsou to i vychovatelé v dětských domovech, v diagnostických ústavech, pro ty tam žádné navýšení není, naopak je tam snížení,“ říká.
„Nechceme, aby nepedagogičtí pracovníci přicházeli o další peníze. Začneme plánovat stávku, ta by měla proběhnout jako přerušení práce na všech úrovních - zapojit by se tím pádem měli i pedagogové. Od ministerstva potřebujeme pro nepedagogické pracovníky čtyři až šest miliard, jinak jejich platy nedokážeme dorovnat,“ vysvětluje Seidlová.
Rozpočet je podle ní nesmyslně nastavený. „Kdyby měli učitelé plat dostat, tak pak všem ostatním zaměstnancům musí klesnout platy. Ta situace je skutečně kritická, a proto jsme vyzvali k aktivizaci stávkových bodů, zakládání nových stávkových výborů, opravdu už nastává doba, kdy jsme před stávkou,“ zdůraznila.
Školy přijdou s novelou o asistenty, děti nebudou mít kam jít, bojí se učitelé |
Podle ministerstva pomohou škrty, propočty ukazují, že ukončení financování devíti tisíc nepedagogických pozic by mělo ušetřit asi 3,6 miliard korun. Místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová říká, že stát má do vzdělání investovat, co může.
„Vzdělávání je veřejná služba a výdaje na vzdělávání nejsou dluhem, ale investicí do budoucnosti a vizitka vyspělosti země. Celou dobou se snažíme přesvědčovat vládu, že by se měla, pokud chce být důvěryhodná, ke svému prioritnímu slibu čestně postavit. Pokud ne, měla by přiznat, že na své sliby peníze nemá, nebo není politická vůle je najít,“ říká Seidlová.
Ministerstvo školství chce škrtat středoškolské obory, ze stovek mohou být desítky |
Šéf resortu Mikuláš Bek tvrdí, že vývoj ekonomické situace nedovoluje vládě školství podpořit tak, jak původně zamýšlela. „Většina českých voličů není nakloněna tomu, že by si nechala zvýšit daně proto, aby učitelé mohli mít o 5000 Kč měsíčně víc,“ dodal.
