Píše se říjen 1944. „Raději ať nás pohřbí pod troskami našich domovů, než abychom je v těžké hodině opustili,“ hřímá říšský místodržící v Sudetech Obergruppenführer SS Konrad Henlein při návštěvě vesnice Przichowitz v Jizerských horách. Jde o jedno z posledních hnízd nacistické ideologické propagandy, hitlerovci zde mají vojenskou pozorovatelnu, civilisté sem nesmějí a okolní chalupy slouží k politickým školením. Do konce války zbývá půl roku a sudetští Němci zakládají domobranu. Jejich podlomenou morálku má zpevnit obří kamenný kříž se svastikou, hrdě se tyčící do kraje. Marně. Netrvá dlouho a Henlein končí s podřezanými žilami v americkém zajetí a kříž svrhne ze stráně do údolí skupina evangelíků.
Sama obec Kořenov, pod kterou Příchovice spadají, chce kříž na místě ponechat. Svědčí o tom její loňský pokus zřídit zde válečný hrob, čímž by jeho odstranění do budoucna znesnadnila.
