Loni v březnu vláda prosadila zkrácení červnové mimořádné valorizace důchodů. Průměrný důchodce kvůli tomu už půl roku pobírá zhruba o tisíc korun menší penzi, než mu stanovovala dřívější pravidla.
Poslancům ANO se postup vlády při přijímání nových pravidel nelíbí a podali proti němu ústavní stížnost. Tou se na veřejném jednání dnes zabýval Ústavní soud. Poslanci ANO argumentují například tím, že zkrácení mimořádné červnové valorizace penzí narušilo legitimní očekávání důchodců, když vláda rozhodla o výplatě peněz zpětně. Vládní většina podle opozice při schvalování novely zneužila i stav legislativní nouze. Navíc měla vláda dle opozice nárůst inflace předvídat dříve a jednání o mimořádné valorizaci tomu přizpůsobit.
Před soudem vypovídali odborníci třeba z Národní rozpočtové rady nebo České národní banky, ale také úředníci ministerstev financí a práce a sociálních věcí.
Bitva o důchody a 19 miliard. Ministři hájili postup vlády proti stížnosti ANO |
„Padla celá řada velmi zajímavých otázek, ale ještě zajímavějších odpovědí. Vystoupila tam celá řada svědků, kteří k tomu mohli a měli co říci. Já mám po tom provedeném dokazování pocit, že naše pozice je stále velmi silná. Možná se cítím ještě lépe než ráno,“ řekla po skončení dokazování šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová.
Ministr práce a sociálních věcí a lidovecký vicepremiér Marian Jurečka, který před soudem vládu zastupoval, ale kontruje, že před soudem zaznělo vše potřebné k vysvětlení, proč vláda postupovala, jak postupovala.
„Naše nařízení mají velký smysl,“ tvrdí Jurečka
„Statistické a ekonomické údaje, které dnes zazněly, podporují dlouhodobé stanovisko vlády. Byla vysvětlena otázka možných legitimních očekávání (ohledně chování inflace). A výpočty důchodů nejsou banální matematickou úlohou, to jsme se tu dnes také přesvědčili,“ kontruje Jurečka.
Podle něj se u soudu prokázalo, že vládní nařízení má „velký smysl“.
„V celém návrhu hnutí ANO je pomíjena otázka rozpočtové odpovědnosti,“ dodal ještě Jurečka s tím, že pokud by mimořádná valorizace prošla bez zkrácení, mohlo by to ve třicetiletém výhledu znamenat pro Česko náklady až 400 miliard korun.
Okamura si podruhé stěžuje Ústavnímu soudu, přezdívku Pitomio řeší soudy dekádu |
„Jsem přesvědčená, že naše argumenty, které jsme měli v návrhu (ústavní stížnosti) a které jsme vznesli v kladených otázkách jednotlivým svědkům a zazněly zejména v závěrečné řeči našeho právního zástupce, zohledňují a shrnují všechny argumenty, proč je rozhodnutí (o zkrácení mimořádné valorizace) protiústavní,“ tvrdí ovšem Schillerová.
Jak Schillerová, tak Jurečka zdůraznili, že vše závisí na tom, jak spor posoudí ústavní soudci. Pokud soud stížnosti hnutí ANO vyhoví, musel by stát důchodcům zpětně vyplatit více než 19 miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který u soudu svědčil, ale tvrdí, že vláda pro takový scénář žádný plán nemá. „V tuto chvíli je zbytečné něco takového připravovat. Počkáme, jak rozhodne Ústavní soud,“ řekl. Zrušit už zavedený právní předpis by muselo požadovat devět z patnácti ústavních soudců.
Výsledek? Bude to trvat týdny, míní advokát
Jednání před veřejností je na Ústavním soudu mimořádná věc. Poslední příležitost sledovat kauzu „živě“ měli lidé před asi pěti lety. Pro obnovený soudcovský ansámbl v čele s Josefem Baxou je to vůbec premiéra takového formátu jednání.
„Je to pro ně zároveň první velká zkouška nezávislosti. Případ je hraniční, a ať už bude rozhodnutí jakékoli, musí být odůvodněné ještě precizněji než obvykle, při zachování srozumitelnosti pro veřejnost,“ vyzdvihl advokát Zdeněk Joukl, který se zabývá kauzami z oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.
Dodal, že rozhodnutí může mít velké dopady na budoucí legislativní proces i státní rozpočet. „Je potřeba ocenit přístup Ústavního soudu, který se tomu věnuje maximálně transparentně, otevřeně a z hlediska veřejnosti přezkoumatelně,“ zhodnotil Joukl s tím, že rozhodnutí soudci vynesou nejspíš až za několik týdnů.
Zkrácením mimořádné valorizace penzí vláda jen za loňský rok ušetřila 19,4 miliardy korun. Při použití standardního zákonného mechanismu, který se aktivuje při více než pětiprocentním růstu cen, by průměrný důchod vzrostl o 1770 korun, po červnové novele to bylo jen 760 korun.
