Dušnost, únava, stále chybějící čich nebo chuť, nespavost, bolest hlavy či problémy se soustředěním. To jsou nejčastější příznaky, s nimiž se nyní potýkají někteří lidé, kteří se v loňském či již v letošním roce nakazili koronavirem. Jsou to takzvaní postcovidoví pacienti.
„Nejde o každého, kdo se infikoval koronavirem. Mnoho pacientů se nakazilo, a nic jim nebylo. Postcovidoví pacienti jsou pacienti, kteří po třech měsících po prodělání covidového onemocnění mají subjektivní potíže, které pak musí potvrdit či vyvrátit lékař,“ popsala Václava Bártů z pražského plicního zařízení Medicon.
„Takové potíže mohou trvat tři měsíce, šest měsíců, můžou trvat i déle. Symptomů covid vyvolává mnoho. Nejčastěji je to únava, bolesti hlavy, poruchy soustředění, snížení fyzická zdatnost, kašel a dušnost,“ dodala Bártů. Společně s kolegy každý týden vyšetří přibližně čtyřicet nově příchozích postcovidových pacientů.
„Naštěstí jsme zatím téměř u nikoho neshledali závažné poškození plic, a to ani u těch, kteří byli na ventilátoru. Jen u nízkého procenta se objevují jisté patologie – mají například sníženou plicní difuzi (přivádění odkysličené krve a odvádění okysličené krve, pozn. ed.) či ventilační poruchu a v takových případech řešíme, zda léčit nebo sledovat, jestli se porucha sama časem nezlepší,“ popsala lékařka.
Deset procent nemocných
Podle Vladimíra Koblížka, přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, z celé skupiny těch, kteří onemocněli covidem-19, má přetrvávající potíže přes 10 procent nemocných. Výjimkou nejsou ani mladší ročníky.
Lidé vyléčení z covidu-19 mají i po měsících poškozené plíce, ukázala studie |
Například studie Fakultní nemocnice v Hradci Králové ukázala, že až 40 procent lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19, má i čtvrt roku po vyléčení poškozené plíce. Pacienti mohou trpět ztrátou chuti či čichu, potíže často přetrvávají až několik měsíců. Právě na tyto pacienty se mají zaměřit plicní lékaři.
Hradecká fakultní nemocnice již proto otevřela Centrum postcovidové péče. „Většina příchozích jsou zcela noví pacienti bez předchozích potíží, nejčastěji ve středním věku, mezi 40–60 lety. Mnohdy u nich vidíme poruchy plicní difuze a poruchu okysličení krve zejména při zátěži. Zajímavé je, že se vyskytují i lidé, u nichž se na CT plic objeví fibrotické změny, a oni nepociťují, že by se jim hůře dýchalo. Covid je bohužel nová a zrádná nemoc, která se mnohdy podceňuje. Denně vidíme lidi, zejména starší, kteří na ni umírají,“ popsal pneumolog Michal Kopecký, vedoucí královéhradeckého Centra postcovidové péče.
Nejpozději v únoru po schválení potřebné vyhlášky ministerstva zdravotnictví má tak vzniknout speciální registr, do něhož se pacienti a jejich příznaky budou zaznamenávat.
Díky registru vzniknou pravidla péče
„Mnoho lidí, kteří prodělali covid-19, se i po jeho skončení potýká s obtížemi, většinou plicního rázu. O tyto lidi se staráme už delší dobu, ale nyní dostane péče oficiální rámec, jsou pro ni stvořeny postupy a bude spuštěn registr, kde můžeme shromažďovat data o dopadech nemoci,“ uvedla Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Pacienty s následky covidu-19 do ordinací plicních lékařů posílají nemocnice i praktičtí lékaři, pozdní následky tak nejsou doménou jen těch, kteří museli být kvůli vážnému průběhu nákazy hospitalizováni. Drtivá většina z nich si podle Vašákové stěžuje na únavu. Na vině může být podle pneumologů nedostatečná okysličenost krve. Ukáže to ale až podrobnější prohlídka.
PŘEHLEDNĚ: Následky covidu? Poškozuje srdce, plíce i mozek, způsobuje únavu |
„Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2–3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi. Pacienty by měli sledovat i praktici, a pokud mají podezření, že se nezotavují dostatečně, poslat je k nám,“ doplnil Koblížek.
Díky registru budou stanovena pravidla, jimiž se mají lékaři v péči o takto nemocné řídit. „Toho, kdo prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět šest až dvanáct týdnů od stanovení diagnózy a pak po dalších šesti měsících po dobu tří let,“ popsal přednosta.
Pokud tak u pacienta, který měl těžký průběh nemoci covid-19 a byl na JIP či ARO, lékaři objeví přetrvávající zdravotní potíže, zařadí jej do registru.
„Tyto pacienty budeme po měsících sledovat přibližně po podobu 2–3 let, abychom získali takový ucelenější obraz o nemoci. O tom, jak dlouho následky přetrvávají, jestli budou mít tendenci se upravit nebo jestli lidem zůstane nějaké trvalé postižení. To je situace, kterou mi nyní neznáme a nemáme s ní zkušenost,“ doplnila Bártů. Podle ní obdobné registry vznikají i v zahraničí.
